(Studium) historie není sběrem co největšího množství více či méně přesných informací o minulosti. Je snahou této minulosti porozumět, a to nejen pro ni samotnou, nýbrž proto, že podstatným způsobem určuje naši současnost, naše vlastní životy. Naše myšlení a cítění, prožívání i jednání jsou ovlivněny kulturně, a to sdílenou zkušeností Evropy a českých zemí, jež navazuje na antické, židokřesťanské, středověké i pozdější tradice a integruje rovněž tradice a zkušenosti odlišné. Studium historie, jak je provozováno na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, je vedeno právě snahou o porozumění těmto tradicím a jejich proměnám, stejně jako proměnám jejich porozumění. Přitom je přirozené, že i když se v dějinách výrazně uplatňuje kontinuita, větší význam pro aktuální dění mají události a procesy několika posledních staletí neboli tzv. moderní a soudobé dějiny, a jsou proto v nabídce Historického modulu zastoupeny větší měrou. Kromě vlastních dějin je pozornost rovněž věnována (způsobu) jejich zkoumání, čili metodologii historických věd. K žádné historické události nebo procesu se totiž nemáme možnost dostat přímo, nýbrž jen prostřednictvím různě přesných, věrných, kvalitních, a konec konců i v různé míře (ne)zachovaných pramenů, přičemž je důležité uvědomit si, že všechny tyto skutečnosti, stejně jako způsob vyhledávání, kritické analýzy a interpretace historických pramenů, i způsob jejich prezentace podstatně ovlivňují to, jak je minulost vnímána.
V rámci Historického modulu existují čtyři studijní povinnosti:
1) dvousemestrální povinný kurz Úvod do historie I., II.;
2) povinný kurz Úvod do humanitních věd a studia vzdělanosti;
3) povinnost získat 16 kreditů (= 4 kurzy) z profilových povinně volitelných historických kurzů;
4) státní zkouška Evropské dějiny v kontextech.
Úvod do historie I., II. je dvousemestrální přednáškový cyklus, který posluchačům v prvním semestru představuje základní specifika dějezpytného přístupu a pojednává o vybraných (hlavních) přístupech a metodách historického výzkumu a ve druhém semestru přibližuje historickou práci a její výsledky prostřednictvím vybraných problémů (zejména) moderních dějin. V minulých letech začínala výuka metodologickou částí, po níž následoval výklad vybraných kapitol z moderních dějin, v předchozím akademickém roce jsme se však rozhodli pořadí obrátit (čímž současně došlo k nezbytným drobným úpravám obsahu), přičemž po této zkušenosti – učitelské i studentské – bychom rádi v tomto roce přednosti i nedostatky obou přístupů vyhodnotili. I v tomto akademickém roce se studující v zimním semestru seznámí s otázkami a problémy moderních dějin, sdruženými do témat „Jednotlivec a společnost“, „Strukturní proměny společnosti“ a „Společenské konflikty a traumata“. V letním semestru na ně naváže výklad o tom, jak různé historické vědy přispívají k poznání minulosti a lepší orientaci v aktuálním dění. Ve jmenovaných cyklech přednáší většina vyučujících Katedry historických věd, každý v rámci své specializace. Zimní semestr (I.) je zakončen zápočtem na základě písemného testu, letní semestr (II.) zkouškou. Zkouška má rovněž písemný charakter a je pojata jako ověření znalosti vybraného okruhu referenčních textů, k jejichž pochopení otvírají cestu přednášky. Při hodnocení výkonu studujících je kladen důraz nikoliv na memorování faktografie obsažené v textech, ale na postižení hlavních výkladových linií studijních textů (odlišení podstatného a méně podstatného v textu) a schopnost porozumět. Seznam referenčních textů, stejně jako další doporučení k přípravě jsou k dispozici v detailu předmětu ve Studijním informačním systému (SIS). Úvod do historie I., II. je ve studijním plánu doporučeno absolvovat do konce 2. semestru.
Kurz je historizujícím uvedením do problematiky humanitních věd, které se vyvinuly od konce 18. století z problematiky filosofie. Kurz je zakončen zkouškou.
Historický modul nabízí profilové i neprofilové, tj. specializační kurzy s širokou škálou témat – od těch z oblasti politických, náboženských a kulturních dějin, přes témata ze sociálních a hospodářských dějin, z dějin výtvarného umění, obyvatelstva a rodiny, až po témata z dějin vědy a vzdělanosti, historické etnologie a další. Cílem je představit studujícím 1) historickovědní způsob pojednání těchto témat (různé směry historické vědy), 2) specifický ráz argumentace v dějepise, který se opírá o historické prameny, a 3) porovnání této historickovědní metody s filosofickým, antropologickým či sociologickým přístupem. V rámci nabídky jsou k dispozici i semináře mající ambici seznámit studenty a studentky vedle dějepisného obsahu také s historickovědními badatelskými postupy, metodami dějepisné heuristiky, pramenné kritiky a interpretace. Případní zájemci jsou tak připravováni jak na to, aby mohli vypracovat dějepisně založenou bakalářskou práci, tak na studium v některém z návazných historicky orientovaných magisterských studijních programů (především Dějiny moderní evropské kultury a Orální historie – Soudobé dějiny, dále pak historická antropologie v rámci oboru Antropologická studia, popř. Historická sociologie). Pro ty, kdo chtějí své studium orientovat více k historii, je doporučen Historický seminář, který seznamuje s různými historickými disciplínami a specifiky jejich pramenné základny a metod. Absolvování Historického semináře je doporučenou prerekvizitou pro vstup do historické sekce Diplomního semináře – pro zájemce o psaní historicky orientované bakalářské práce je rozumné ve 2. ročníku prohloubit své metodologické znalosti a schopnosti v rámci Historického semináře a ve 3. ročníku psát práci v rámci Diplomního semináře. Povinnost získat 16 kreditů (= 4 kurzy) v rámci profilových povinně volitelných historických kurzů doporučujeme plnit v rámci 3. a 4. semestru studia.
Jedná se o ústní komisionální zkoušku, která podobně jako zkouška z Úvodu do historie prověřuje především schopnost interpretovat text; ovšem zatímco texty pro úvodní zkoušku představují zpravidla kratší pasáže a výňatky z knih, pro EDK je relevantní četba zvoleného okruhu celých knih. Ke zkoušce je nutné nastudovat 10 titulů z širokého seznamu povinně volitelných textů (všechny tyto knihy jsou současně povinné v některém z profilových kurzů Historického modulu). Při výběru knih má student do značné míry volnou ruku a omezen je pouze nutností rozložit svou četbu rovnoměrně mezi alespoň 4 tituly z období starších dějin, 4 tituly z dějin novějších a 2 četby širších historických syntéz. Na základě těchto knih, ale i dalších studijních zkušeností (četba jiných textů, kurzy navštěvované v průběhu studia) je pak dále třeba si ke zkoušce připravit čtyři pětiminutové prezentace. Přípravu ke zkoušce je vhodné rozložit v jistém smyslu do celého studia – jakkoliv je možné načíst 10 knih za půl roku, je z hlediska studijního strategické číst knihy postupně v průběhu několika semestrů a v návaznosti na absolvované profilové i další kurzy. Doporučujeme přípravu konzultovat se studijními poradci, kteří jsou u zkoušky uvedeni – stejně jako u textů pro Úvod do historie i zde platí, že při státní zkoušce se prověřuje pochopení základních tezí knihy a schopnost chápat tvrzení autora v základním historickém kontextu, tj. výkonem, který se u zkoušky hodnotí, není shromáždění faktografie k tématu, ale schopnost postihnout nejpodstatnější a sdělit to komisi.
Členové Katedry historických věd nabízejí zájemcům vedení bakalářských prací; ve výjimečných případech práci mohou vést i externisté, přičemž tyto případy schvaluje vedoucí historické paralelky Diplomního semináře. Zájem studenta by měl ideálně krystalizovat v rámci některého povinně volitelného kurzu, kdy činnost spojená se seminářem volně přejde v individuální spolupráci učitele se studujícím. Není však samozřejmě vyloučeno obrátit se na kteréhokoli z učitelů s vlastním nápadem, jakým směrem by mohla být budoucí práce orientována. Přitom je dobré zohlednit jazykové a „řemeslné“ (paleografie, schopnost provádět orálně historický výzkum apod.) schopnosti studenta, stejně jako jeho možnosti časové a další. Je třeba počítat s tím, že příprava a vypracování bakalářské práce vyžaduje asi rok průběžné práce, takže k domluvě s učitelem na vedení práce a ke stanovení tématu práce, okruhu užité literatury, pramenů a metod by mělo dojít minimálně rok před plánovaným odevzdáním práce. Jakákoliv kratší lhůta se obvykle dramaticky promítá do kvality odevzdané práce, a učitel na ni proto nemusí přistoupit. Oporou pro tvorbu bakalářské práce je Diplomníseminář, v jehož rámci studující v 5. semestru koncipuje projekt své bakalářské práce a v 6. semestru už prostřednictvím konzultací vlastní bakalářskou práci finalizuje.
prof. PhDr. Zdeněk R. Nešpor, Ph.D.
koordinátor Historického modulu
Univerzita Karlova
Pátkova 2137/5
182 00 Praha 8
Identifikátor datové schránky: piyj9b4
IČ: 00216208
DIČ: CZ00216208
