SZZ - zápis ke studiu od roku 2018 dále

Přihlášení ke státní závěrečné zkoušce

  • Hlásíte se nikoliv ke konkrétnímu termínu, nýbrž k období, ve kterém chcete v daném semestru SZZ vykonat. Období jsou vždy stanovená v harmonogramu akademického roku a jsou čtyři (leden/únor, březen/duben, květen/červen/září a listopad/prosinec).

  • Termíny pro přihlášení jsou v SIS vždy vypsány nejpozději dva měsíce před začátkem daného období pro konání SZZ. Konkrétní termín zkoušky se dozvíte až po sestavení zkušebních komisí vždy nejpozději týden před termínem.

  • Pro přihlášení do SIS klikněte na ikonu Termíny zkoušek – přihlašování. Pro řádné přihlášení k SZZ stačí přihlášení v SIS, není potřeba nic tisknout. Další instrukce k jednotlivým částem SZZ najdete níže v popisu jednotlivých zkoušek a také v SIS.

  • Zářijové termny jiných než posledních částí SSZ (tj. SVIP, EDK, FKVH) jsou z kapacitních důvodů vypisován pouze ve výjmečných případech, totiž jako opravné pro studující, kteří v květnu-červnu neuspěli a v září budou přistupovat k poslední části SSZ - Obhajobě bakalářské práce.


Části státní závěrečné zkoušky (SVIP, FKHV, EDK, Obhajoba bakalářské práce)

Pro bakalářské studenty zapsané ke studiu od akademického roku 2018/2019 (včetně) má státní závěrečná zkouška celkem 4 části:



První tři části SZZ studenti plní v průběhu studia v návaznosti na povinné a povinně volitelné předměty, jejichž obsah se k nim tematicky vztahuje, a to v libovolném pořadí. Jejich úspěšné absolvování je, spolu se splněním všech ostatních studijních povinností, podmínkou přistoupení k poslední části SZZ, tedy k Obhajobě bakalářské práce.

SVIP

Část státní zkoušky SVIP vychází z koncepce liberálního studia SHV, v němž si každý studující v rámci studijního plánu volí své vlastní kurikulum. Je tedy koncipována tak, aby jejím prostřednictvím studující zúročili své dosavadní studium společenských věd. Pro státní zkoušku jsou vypsány okruhy, které odpovídají výuce povinných a profilujících povinně-volitelných předmětů. Studující si z těchto okruhů při zápisu ke státní zkoušce vybírá osm okruhů, z nichž chce být zkoušen. K okruhům není předepsána literatura – studující při přípravě na SVIP pracuje s literaturou, uvedenou u jednotlivých předmětů, na něž SVIP navazuje. Tematický rozsah jednotlivých okruhů je u každého z nich specifikován. Koncepce SVIP předpokládá, že ve volbě okruhů studující zohlední své studijní kurikulum (a tedy i profilaci ve vybraném společenskovědním oboru), ale není to podmínkou. Ke SVIP se studující může zapsat nejdříve poté, co úspěšně absolvoval povinné předměty ze společenských věd, určené pro 1. a 2. ročník studia (Úvod do společenských věd I. a II., Úvod do společenskovědních metod) a profilující výuku ve vybraném společenskovědním oboru (zaměření: sociologie, antropologie, psychologie) ve výši 16 kreditů (v rámci této profilující výuky je třeba absolvovat Úvod do příslušného oboru).

FKHV

U státní zkoušky Filosofie v kontextu humanitních věd má adept na základě své filosoficky relevantní četby pojednat určitou filosofickou kvestii (tj. otázku), již si ke zkoušce vylosoval. Kvestie jsou rozděleny do pěti tematických okruhů, z nichž si adept ke zkoušce volí jeden okruh. Těmto tematickým okruhům jsou rovněž přiřazeny odpovídající seznamy povinně-volitelné literatury, do jisté míry ale lze k zodpovězení kvestie využít i literaturu přesahující tyto seznamy. U zkoušky má adept nejprve formulovat vylosovanou kvestii jako problém, dále předvést a doložit v opoře o svou četbu různé způsoby jeho uchopení a řešení a nakonec se pokusit o srovnání takto vyložených koncepcí. K FKHV se studující může zapsat nejdříve poté, co úspěšně absolvoval povinné předměty Úvod do filosofie I. a II. a profilující výuku ve filosofii ve výši 16 kreditů.

EDK

Zkouška je zaměřena především na evropské dějiny s určitým akcentem na dějiny české (příklady z českých dějin mají sloužit k podrobnějšímu uchopení a demonstrování obecnější problematiky). Tematicky je pozornost věnována především (a) dějinám institucí a jejich souvislosti s povahou mocenských systémů a s průběhem základních sociálně-dějinných a kulturně-dějinných procesů, (b) dějinám náboženského, vědeckého a politického myšlení a dějinám kultury, (c) dějinám umění. Student by u zkoušky měl prokázat nejen základní znalosti ve výše uvedených oblastech, ale především svou způsobilost samostatně pracovat s odbornou historiografickou literaturou, rozlišovat v ní to, co je vzato ze samotných pramenných informací, co je již interpretace vyplývající z uplatnění příslušných archeologických či dějepisných metod, co jsou obecnější teoretická východiska a závěry toho kterého autora. Zkouška je komisionální a má formu ústního zkoušení. Relevantní k ní je a) prostudování 10 titulů z okruhu povinně volitelné literatury, b) příprava prezentace 5 témat z okruhu povinně volitelných témat. K EDK se studující může zapsat nejdříve poté, co úspěšně absolvoval povinné předměty Úvod do historie I. a II. a profilující výuku v historii ve výši 16 kreditů.


Poslední změna: 19. červen 2022 12:45 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Univerzita Karlova

Fakulta humanitních studií

Pátkova 2137/5

182 00 Praha 8


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČ: 00216208

DIČ: CZ00216208

Podatelna

Všechny kontakty


Jak k nám