Od ak. r. 2025/26 je zavedena nová podoba skládání státní závěrečné zkoušky. Studující, kteří se zapsali ke studiu v období mezi lety 2018–2024 (včetně) si mohou zvolit, zda budou předmětové části státní závěrečné zkoušky skládat v původní či nové formě, tj. samostatně v průběhu studia či společně s obhajobou bakalářské práce na jeho konci.
Obě formy skládání SZZ je také možné kombinovat: pokud student splní jednu či dvě předmětové části státní zkoušky v původní formě, může zbývající části splnit společně s obhajobou na konci studia (tj. v nové formě).
Možnost přihlásit se ke státní zkoušce v nové formě se týká pouze těch částí SZZ, u nichž v SIS není evidován žádný pokus v původní formě. Pokud je u některé z nesplněných částí evidován neúspěšný, omluvený nebo propadlý pokus, bude tato část skládána ve stejné formě, v jaké proběhl tento pokus.
Mohu se přihlásit k SZZ v nové formě, pokud mám některou z částí již splněnou v původní formě?
Ano. Jestliže již máte některou oborovou část SZZ splněnou ve staré formě, bude vám tato uznána. Budete-li chtít, můžete zbývající části státnic plnit spolu s obhajobou na konci studia.
Mohu si ještě splnit některou z částí SZZ ve staré formě a zbytek si ponechat k obhajobě?
Ano. Nadále jsou vypisovány termíny pro přihlášení k předmětovým částem SZZ v původní formě – je tedy možné složit např. FKHV samostatně “postaru” a zbylé části poté v nové formě společně s obhajobou.
Jak dám najevo, kterou podobu skládání SZZ jsem si zvolil/a?
Podle toho, kterou formu zvolíte, následujte instrukce v příslušné sekci a přihlaste se k uvedenému termínu.
Mohu skládat v nové formě společně s obhajobou také část státní zkoušky, u níž jsem se již přihlásila k jednomu nebo více pokusům v původní formě?
Ne. Možnost přejít k nové formě se týká pouze těch předmětových částí SZZ, u nichž ještě nemáte evidován žádný pokus. Pokud máte za sebou neúspěšný, omluvený nebo propadlý pokus o některou z částí státní zkoušky, musí být tato část složena ve stejné formě, k níž je řazen tento pokus.
Mohu se přihlásit v jednom termínu pouze na obhajobu a teprve v dalším se přihlásit na předmětové části SZZ?
Ne. V nové formě se skládá státní zkouška výhradně jako celek, tj. předmětové části společně s obhajobou v jeden den. Není možné přihlásit se v jednom období pouze k obhajobě bakalářské práce a teprve v dalším na předmětové části SZZ, a to ani v původní formě (zde lze přistoupit k obhajobě až po složení předmětových částí).
Co se stane, pokud při skládání SZZ v nové podobě neuspěji u některé z částí státní závěrečné zkoušky?
Pokud získáte u jedné či více částí SZZ klasifikaci „neprospěl“, máte možnost se pokusit o splnění těchto částí ve dvou opravných termínech. Části, které byly úspěšně splněny se neopakují, ke všem zbývajícím částem se hlásíte opět jednotně (tj. nelze se přihlásit v jednom opravném termínu pouze k jedné a následně v druhém k další).
Následujte pravidla zvolené formy státní zkoušky dle níže zobrazené nabídky.
Státní závěrečná zkouška v nové formě má 4 části:
Obhajoba bakalářské práce
Filosofie v kontextu humanitních věd
Evropské dějiny v kontextech
Společenské vědy v interdisciplinární perspektivě
Student přistupuje ke státní závěrečné zkoušce na konci svého studia, tj. po splnění všech předcházejících povinností, a skládá ji jako celek v jednom termínu, přičemž každá z částí je hodnocena samostatně.
Obhajoba bakalářské práce je první částí SZZ, poté následují předmětové části. V případě hodnocení „neprospěl/a“ u jedné či více částí SZZ v řádném termínu má student možnost složit tuto část či části ve dvou opravných termínech.
Podrobné informace k obhajobě bakalářské práce naleznete v samostatné sekci Obhajoba bakalářské práce.
Každá ze tří předmětových částí státní zkoušky se skládá z 15 tematických okruhů. Z těchto si student předem zvolí 3 a vypracuje k nim vlastní přípravu dle zadání v SIS. Ze zvolených okruhů poté komise při zkoušce vybere jeden okruh pro každou předmětovou část státní zkoušky, k němuž se bude vztahovat samostatný výklad studenta a následná diskuse.
Podklady k přípravě a seznam okruhů jsou k dispozici v SIS (pro zobrazení souborů je nutné být přihlášen).
Části státní závěrečné zkoušky (SZZ) naleznete od druhého ročníku výše registrované v SIS v modulu „Zápis předmětů a rozvrhu”, a to pod kódy YBSS001, YBFS001, YBHS001 a YBOS001. Fakticky se však nejedná o předměty, a není proto nutné žádat o jejich opakovaný zápis v případě prodloužení studia. Lhůta pro splnění všech částí státní závěrečné zkoušky je dána maximální dobou studia.
Přihlášení se provádí v termínech dle aktuálního rozpisu níže prostřednictvím SIS v modulu „Termíny zkoušek – přihlašování“. Ke všem nesplněným částem státní závěrečné zkoušky se student přihlašuje současně v jednom termínu.
Přihláška se váže nikoli ke konkrétnímu datu zkoušky, nýbrž k období, ve kterém chcete v daném semestru ke státní závěrečné zkoušce přistoupit. Tato období jsou tři (leden/únor, květen/červen a září) a jsou stanovena Harmonogramem akademického roku.
|
Státní zkouška v období 12. 1. 2026 – 13. 2. 2026 |
|
Termín podání přihlášky a odevzdání bakalářské práce: do 5. 1. 2026 |
|
Přihlašování možné od 15. prosince 2025 |
|
Státní zkouška v období 25. 5. – 19. 6. 2026 |
|
Termín podání přihlášky a odevzdání bakalářské práce: do 4. 5. 2026 |
|
Přihlašování možné od 23. dubna 2026 |
|
Státní zkouška v období 1. 9. – 25. 9. 2026 |
|
Termín podání přihlášky a odevzdání bakalářské práce: do 26. 6. 2026 |
|
Přihlašování možné od 4. května 2026 |
|
|
Student odevzdává k termínu pro podání přihlášky zpravidla společně s výtiskem bakalářské práce také: |
|
1. |
podepsanou přihlášku k SZZ v tištěné podobě → přihlášku si vygenerujete v SIS v modulu „Státní závěrečné zkoušky", |
|
|
2. |
formulář výběru okruhů k SZZ → ve formuláři označíte zvolené okruhy k předmětovým částem SZZ. |
Konkrétní termín zkoušky bude přihlášeným sdělen neprodleně po sestavení zkušebních komisí, nejpozději 3 dny před konáním zkoušky.
Nejpozději 3 dny před termínem zkoušky je také nutné mít splněné všechny stanovené studijní povinnosti. Důrazně doporučujeme ověřit si včas, zda podmínky splňujete, a to v SIS prostřednictvím funkce Kontrola studijních povinností. Student, který podmínky nesplňuje, nemůže být ke zkoušce připuštěn.
Státní závěrečná zkouška v původní formě má 4 části:
Obhajoba bakalářské práce (poslední část SZZ)
První tři (předmětové) části SZZ student plní v průběhu studia v návaznosti na povinné a povinně volitelné předměty, jejichž obsah se k nim tematicky vztahuje, a to v libovolném pořadí. Jejich úspěšné absolvování je podmínkou přistoupení k poslední části SZZ, tedy k Obhajobě bakalářské práce.
Pro každou část státní zkoušky platí možnost přihlásit se ke dvěma opravným termínům. Části státních závěrečných zkoušek splněné v minulém studiu není možné uznat do opakovaného studia programu.
Části státní závěrečné zkoušky (SZZ) naleznete od druhého ročníku výše registrované v SIS v modulu „Zápis předmětů a rozvrhu”, a to pod kódy YBSS001, YBFS001, YBHS001 a YBOS001. Fakticky se však nejedná o předměty, a není proto nutné žádat o jejich opakovaný zápis v případě prodloužení studia. Lhůta pro splnění všech částí státní závěrečné zkoušky je dána maximální dobou studia.
Přihlášení k jednotlivým částem SZZ v daném období se provádí v termínech dle aktuálního rozpisu níže prostřednictvím SIS v modulu „Termíny zkoušek – přihlašování“. Konkrétní termín zkoušky bude přihlášeným sdělen neprodleně po sestavení zkušebních komisí, nejpozději 3 dny předem.
Řádné přihlášení k předmětové části SZZ provádíte pouze v SIS, pro přihlášení k obhajobě je vedle toho nutné odevzdat společně s výtiskem bakalářské práce také vytištěnou přihlášku.
Nejpozději 3 dny před termínem zkoušky je nutné mít splněné všechny stanovené studijní povinnosti. Důrazně doporučujeme ověřit si včas, zda podmínky splňujete, a to v SIS prostřednictvím funkce Kontrola studijních povinností. Student, který podmínky nesplňuje, nemůže být ke zkoušce připuštěn.
Přihlášení ke Státní závěrečné zkoušce se váže nikoli ke konkrétnímu datu zkoušky, nýbrž k období, ve kterém chcete v daném semestru ke zkoušce přistoupit. Tato období jsou stanovená Harmonogramem akademického roku a jsou čtyři pro předmětové části (podzimní, zimní, jarní a letní) a tři pro obhajobu bakalářské práce (leden/únor, květen/červen a září).
Níže naleznete termíny pro podání přihlášky k jednotlivým částem SZZ, termíny odevzdání bakalářské práce a datum spuštění přihlašování v SIS.
|
Státní zkouška v období 3. 11. – 5. 12. 2025 |
|
Termín přihlášení v SIS: do 17. října 2025 |
|
Přihlašování možné od 1. října 2025 |
|
Státní zkouška v období 5. 1. – 6. 2. 2026 |
|
Termín přihlášení v SIS: do 12. prosince 2025 |
|
Přihlašování možné od 1. listopadu 2025 |
|
Státní zkouška v období 2. 3. – 15. 4. 2026 |
|
Termín přihlášení v SIS: do 13. února 2026 |
|
Přihlašování možné od 6. ledna 2026 |
|
Státní zkouška v období 4. 5. – 30. 6. 2026 |
|
Termín přihlášení v SIS: do 22. dubna 2026 |
|
Přihlašování možné od 2. března 2026 |
|
Státní zkouška v období 12. 1. 2026 – 13. 2. 2026 |
|
Termín podání přihlášky a odevzdání bakalářské práce: do 5. 1. 2026 |
|
Přihlašování možné od 15. prosince 2025 |
|
Státní zkouška v období 25. 5. – 19. 6. 2026 |
|
Termín podání přihlášky a odevzdání bakalářské práce: do 4. 5. 2026 |
|
Přihlašování možné od 23. dubna 2026 |
|
Státní zkouška v období 1. 9. – 25. 9. 2026 |
|
Termín podání přihlášky a odevzdání bakalářské práce: do 26. 6. 2026 |
|
Přihlašování možné od 4. května 2026 |
Podklady k přípravě pro skládání předmětových částí SZZ v původní formě (tj. "samostatně") jsou k dispozici v SIS na níže uvedených odkazech. Pro stažení souborů je nutné být přihlášen.
Podrobné informace k obhajobě bakalářské práce naleznete v sekci Obhajoba bakalářské práce.
U státní zkoušky Filosofie v kontextu humanitních věd má adept na základě své filosoficky relevantní četby pojednat určitou filosofickou kvestii (tj. otázku), již si ke zkoušce vylosoval. Kvestie jsou rozděleny do pěti tematických okruhů, z nichž si adept ke zkoušce volí jeden okruh. Těmto tematickým okruhům jsou rovněž přiřazeny odpovídající seznamy povinně-volitelné literatury, do jisté míry ale lze k zodpovězení kvestie využít i literaturu přesahující tyto seznamy. U zkoušky má adept nejprve formulovat vylosovanou kvestii jako problém, dále předvést a doložit v opoře o svou četbu různé způsoby jeho uchopení a řešení a nakonec se pokusit o srovnání takto vyložených koncepcí. K FKHV se studující může zapsat nejdříve poté, co úspěšně absolvoval povinné předměty Úvod do filosofie I. a II. a profilující výuku ve filosofii ve výši 16 kreditů.
Zkouška je zaměřena především na evropské dějiny s určitým akcentem na dějiny české (příklady z českých dějin mají sloužit k podrobnějšímu uchopení a demonstrování obecnější problematiky). Tematicky je pozornost věnována především (a) dějinám institucí a jejich souvislosti s povahou mocenských systémů a s průběhem základních sociálně-dějinných a kulturně-dějinných procesů, (b) dějinám náboženského, vědeckého a politického myšlení a dějinám kultury, (c) dějinám umění.
Student by u zkoušky měl prokázat nejen základní znalosti ve výše uvedených oblastech, ale především svou způsobilost samostatně pracovat s odbornou historiografickou literaturou, rozlišovat v ní to, co je vzato ze samotných pramenných informací, co je již interpretace vyplývající z uplatnění příslušných archeologických či dějepisných metod, co jsou obecnější teoretická východiska a závěry toho kterého autora. Zkouška je komisionální a má formu ústního zkoušení. Relevantní k ní je a) prostudování 10 titulů z okruhu povinně volitelné literatury, b) příprava prezentace 5 témat z okruhu povinně volitelných témat. K EDK se studující může zapsat nejdříve poté, co úspěšně absolvoval povinné předměty Úvod do historie I. a II. a profilující výuku v historii ve výši 16 kreditů.
Část státní zkoušky SVIP vychází z koncepce liberálního studia, v němž si každý student v rámci studijního plánu volí své vlastní kurikulum. Je tedy koncipována tak, aby jejím prostřednictvím studující zúročili své dosavadní studium společenských věd. Pro státní zkoušku jsou vypsány okruhy, které odpovídají výuce povinných a profilových povinně-volitelných předmětů. Student si z těchto okruhů při zápisu ke státní zkoušce vybírá osm okruhů, z nichž chce být zkoušen/a. K okruhům není předepsána literatura – studující při přípravě na SVIP pracují s literaturou uvedenou u jednotlivých předmětů, na něž SVIP navazuje. Tematický rozsah jednotlivých okruhů je u každého z nich specifikován. Koncepce SVIP předpokládá, že ve volbě okruhů studující zohlední své studijní kurikulum (a tedy i profilaci ve vybraném společenskovědním oboru), ale není to podmínkou.
Ke SVIP se student může zapsat nejdříve poté, co úspěšně absolvoval povinné předměty Úvod do společenských věd I. a Úvod do společenských věd II. a profilující výuku ve vybraném společenskovědním oboru (zaměření sociologie, antropologie či psychologie) ve výši 16 kreditů (v rámci této profilující výuky je třeba absolvovat úvodní předmět do příslušného oboru).
Studium humanitní vzdělanosti
Univerzita Karlova
Pátkova 2137/5
182 00 Praha 8
garant studijního programu
tajemnická kancelář studijního programu
