|
|
|
|
Moderní česko-židovské vztahy pohledem historických věd (1780 - 1939)
|
Profilový předmět Historie
|
Kód předmětu:
YBHB036 |
Garant:
Soukupová,B. |
Semestr:
letní
|
Jazyk výuky:
čeština
|
Kredity:
4
|
Klíčová slova:
19. století, menšina, česká národní identita
|
Rozvrh:
út 8:30 - 9:50, místnost YT112 (Fakulta humanitních studií, Pátkova 2137/5, Praha 8 - Libeň)
|
Cílem kurzu je podat kauzální výklad postavení (daného legislativou i postavení faktického) židovské menšiny v Rakousku, v Rakousku-Uhersku a v Československé republice (v první a v tzv. druhé), respektive diferencujícího se poměru většinové české i českoněmecké společnosti k židovským spoluobčanům. Dále kurz sleduje krystalizaci asimilantské i národněžidovské identity, hierarchizaci jejích komponentů v modernizující se, etnicky (národnostně) různorodé společnosti. Kurz je vybudován jako interdisciplinární (s jádrem v historii, etnologii, antropologii). |
|
|
|
Vývoj obyvatelstva českých zemí v 19. a 20. století
|
|
Kód předmětu:
YBHC157 |
Garant:
Pražáková Seligová,M. |
Semestr:
letní
|
Jazyk výuky:
čeština
|
Kredity:
3
|
Klíčová slova:
19. století, 20. století
|
Rozvrh:
st 14:30 - 15:50, místnost YT032 (Fakulta humanitních studií, Pátkova 2137/5, Praha 8 - Libeň)
|
Kurs se zaměří na vývoj obyvatelstva českých zemí na pozadí hospodářského, sociálního, politického a kulturního vývoje v 19. a 20. století. Přiblíží proměny v početnosti a rozmístění obyvatel, v jejich demografické skladbě (tj. věkové a sociální resp. profesní struktuře), které byly odrazem prodlužování délky lidského života a razantních modernizačních změn ve společnosti. Výklad nastíní úmrtnostní poměry (příčiny úmrtnosti, charakteristika typických nemocí) a podá přehled nejvýznamnějších mortalitních krizí (epidemie, války). Dále bude sledovat základní trendy v pohybu obyvatelstva, tj. vytváření migračních proudů, které odrážely (ekonomické, sociální i politické) podmínky života lidí. Pozornost je věnována jak migraci vnitřní (přesun venkovského obyvatelstva do měst, obyvatelstva hospodářsky upadajících regionů do oblastí, jež se rychle rozvíjely a poskytovaly příležitosti k obživě a pracovnímu uplatnění), tak migrací vnější, kdy vystěhovalectví směřovalo do periferních evropských oblastí či mimo kontinent (Amerika). Výklad dále nastíní demografické dopady obou válek a základní trendy poválečného vývoje. |
|
|