|
|
|
|
Kód předmětu:
YBLS004 |
Garant:
Seidlová,V. |
|
Semestr:
letní
|
Jazyk výuky:
angličtina
|
|
Kredity:
4
|
Klíčová slova:
náboženství, sociálněvědní teorie
|
|
Rozvrh:
po 14:30 - 15:50, místnost YT032 (Fakulta humanitních studií, Pátkova 2137/5, Praha 8 - Libeň)
|
|
Studies of ritual continue to be of critical interest in anthropology. This course explores anthropological approaches to ritual as a universal feature of human social life. Attention will be given to key anthropological concepts (e.g. rites of passage, liminality, anti-structure, communitas, performative aspects of ritual). Although ritual is sometimes considered as primarily related to religion, the anthropological approach requires that ritual be situated not only in religious but also in secular contexts, such as: politics and power relations, the construction of social identities and boundaries, the reproduction and invention of 'tradition' or social memory practices, globalization, commodification etc. We will also problematize the dichotomy of sacred and secular while discussing practices of today’s individualized spirituality. Special focus will be paid to the negotiation of sound dimensions of ritual practice.Requirements: Minimum 500 words annotations of 6 assigned readings (except from the 1st week) uploaded in the moodle course page, here https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=8610 AND a 10 min powerpoint presentation of a selected ethnographic case of a ritual performance interpreted with the help of theoretical concepts from mandatory readings. |
|
|
Člověk a náboženství
|
|
|
Kód předmětu:
YBSC056 |
Garant:
Skripnik,O. |
|
Semestr:
letní
|
Jazyk výuky:
čeština
|
|
Kredity:
3
|
Klíčová slova:
náboženství
|
|
Rozvrh:
po 10:00 - 11:20, místnost YTAULA (Fakulta humanitních studií, Pátkova 2137/5, Praha 8 - Libeň)
|
|
Kurz je uvedením do studia náboženství pro všechny, kdo hledají (ať už se sami považují za nábožensky věřící, nebo ne). Nabízí historický a antropologický výklad povahy náboženství, jeho role v životě společnosti i jednotlivce a vztahu náboženských forem ke způsobům života v různých dobách. Zvláštní pozornost je věnována náboženským kořenům evropské tradice, zejména tradici židovské a křesťanské. Přednášky jsou určené širokému publiku, vycházejí ze stejnojmenného kurzu Jana Sokola. |
|
Je křesťanství morálním náboženstvím? II.
|
|
|
Kód předmětu:
YBFC198 |
Garant:
Pincová,E. |
|
Semestr:
letní
|
Jazyk výuky:
čeština
|
|
Kredity:
3
|
Klíčová slova:
náboženství
|
|
Rozvrh:
út 14:30 - 15:50, místnost YT112 (Fakulta humanitních studií, Pátkova 2137/5, Praha 8 - Libeň)
|
|
Kurz volně navazuje na kurz zimního semestru se stejným názvem a číslicí I. Obsah kurzu: Je celkem rozšířená představa, že v dnešní době se normální člověk charakterizuje postojem ateisty, zatímco teisté jsou jakýmsi reliktem minulosti. V tomto kurzu chceme ukázat, že ve 20. a 21. století se některá devocionální náboženství vyvinula více či méně v náboženství morální. Začátek tohoto procesu je explicitně obsažen v Platonově Ústavě, která je textem o uspořádání spravedlivé lidské společnosti, která ale v čisté podobě nemůže existovat = utopie. Je tedy návodem, jak nahradit náboženství založené na mýtu náboženstvím morálním.Ateismus je v tomto smyslu krajní postoj, který by také mohl založit morální náboženství. Jak by to muselo vypadat, je explicitně doloženo ve Spinozově etice, vybudované po geometrickém způsobu. Do důsledku vzato je to taky utopie. Spinozův ateismus je panteismus a vede k popření života.Kromě ateismu se lze setkat s velmi primitivní formou náboženství, kterou pro účely tohoto kurzu nazvěme konzumerismus = nauka jak si užít života. Je to přístup, kdy život je pro mně jenom ten „můj život“, jen ten může mít smysl, žádný smysl mimo můj život přece není. Důsledná pozice konzumerismu je tedy egodeismus – zbožnění sebe sama.Stoupenci morálního náboženství trvají na smyslu, jako na něčem, co nemůže být jen moje, ale na čem pouze mohu mít podíl. V morálním náboženství je výchozí myšlenka, že život je dar (Dar darů). Chceme tedy ukázat, že ačkoliv si dnes většina lidí myslí, že jsou ateisty, ve skutečnosti je možností více.Chceme se pokusit ukázat, že první formou, v níž se morální náboženství realizovalo, je křesťanství, a to proto, že jeho morální kořeny jsou platonské. V dějinách křesťanství jsou dlouhá období, která platonská neboli morální nejsou (konstituce katolické církve končí rozchodem s Platonem a převládnutím aristotelského postoje) a trvale je to možná většinovým postojem. Proto titul našeho kurzu končí otazníkem. V tomto smyslu můžeme říci, že židovství nebo islám morálními náboženstvími nejsou, anebo jsou jím v mnohem menším smyslu, i když morální rozměr v nich nepochybně obsažen je, stejně i v některých formách buddhismu a hinduismu. V konzumerismu však morální aspekt téměř úplně chybí.Kurz v letním semestru obsahově navazuje na kurz semestru zimního. Výklad je veden ve stopách knih Fustel de Coulanges: Antická obec; M. Stern, H. Pölmann: Desatero v životě židů a křesťanů; Bernhard Casper: Míra lidství; R. Brague: O bohu u křesťanů a o jednom nebo dvěma dalších; ad. Atestace kurzu se řídí podle pravidel, která jsou popsána v Moodle (DL2), v podatelně studentských prací pod názvem Kurzy E. Pincové. K té vede tato cesta: Moodle - FHS UK - Bakalářské studium - Studium humanitní vzdělanosti - Filosofický modul - Kurzy E. Pincové. Tam je popsán způsob zadávání úkolů, odevzdávání referátů a podmínky atestace. |
|
|
Sociologie náboženství
|
|
|
Kód předmětu:
YBSC198 |
Garant:
Havelka,M. |
|
Semestr:
letní
|
Jazyk výuky:
čeština
|
|
Kredity:
3
|
Klíčová slova:
náboženství
|
|
Rozvrh:
po 11:30 - 12:50, místnost YT121 (Fakulta humanitních studií, Pátkova 2137/5, Praha 8 - Libeň)
|
|
Kurz má zprostředkovat základní informaci o vlivech náboženství na společnost a společnosti na náboženství a zároveň o specificky náboženských prvcích společenského života ( a s tím spojený výklad základních problémů integrace moderních společností, ukazování jejích vnitřních pout, tvorby ideologií atp.). Seznamuje s hlavními myšlenkami z oblasti dějin sociologie náboženství (A. Comte, E. Durkheim, M. Weber, G. Simmel, T.G. Masaryk atd.). V této souvislosti kurz zároveň představuje specificky pojatý úvod do dějin sociologie a sociální filosofie pro historiky, antropology a filosofy. Kurz je uzavřen testem z přednesené látky a z doporučené literatury. |
|
Uvedení do křesťanské filosofie II.
|
Profilový předmět Filosofie
|
|
Kód předmětu:
YBFB078 |
Garant:
Kružík,J. |
|
Semestr:
letní
|
Jazyk výuky:
čeština
|
|
Kredity:
4
|
Klíčová slova:
náboženství
|
|
Rozvrh:
st 11:30 - 12:50, místnost YTAULA (Fakulta humanitních studií, Pátkova 2137/5, Praha 8 - Libeň)
|
|
Kurs je přístupný i pro studenty, již neabsolvovali zimní semestr: na první hodině bude provedeno rozsáhlé shrnutí dosud přečteného textu. Následně pak probereme závěrečnou třetinu Markova evangelia (Mk 10, 32–16, 14), kterou tvoří pašijový příběh začínající Ježíšovým vjezdem do Jeruzaléma a končící zmrtvýchvstáním. V rámci semináře budou dále formou exkursů stručně probrány dva nemarkovské texty: tzv. Tajné Markovo evangelium a potom též kanonizovaný tzv. Aristónův závěr celého evangelia.V druhé polovině semináře se pak pustíme do výkladu Pavlova Listu Galatským, který spolu s Listem Římanů a oběma listy do Korinta tvoří čtveřici tzv. velkých theologických epištol, jež jsou zásadní pro pochopení Pavlova učení, zejména jeho pojetí svobody a vztahu víry a zákona. List do Galacie dále obsahuje rozsáhlou autobiografickou pasáž, která z poněkud jiné perspektivy než Skutky apoštolské, jimiž jsme se zabývali loni, ukazuje vztah Pavla a jeruzalémských apoštolů, ale i křesťanů ze židů a křesťanů z pohanů, a problémy, kterým muselo ve svých počátcích čelit podobně inkluzivní a univerzální náboženství jako bylo rodící se křesťanství. |
|