Uvedení k filosofii je v tomto kurzu předváděno na základě rozdílů mezi archaickou a moderní společností, na základě rozdílu mezi společenstvím žijícím v mýtu a společenstvím, v němž se mýtus stane alternativním a následně se rozpadá. Mýtus je zde vykládán jako symbolická forma, pro níž platí, že zde není místo pro otázky, a filosofie vzniká jako prostor pro otázky, reaguje na rozpadající se mýtus a usiluje nalézt novou pevnou půdu pod nohama. Filosofie je vždy skrze jazyk, je to jiný případ symbolické formy než mýtus, a souvisí s prožitkem různojazyčnosti. Výklad je střídavě koncipován historicky a fenomenologicky, reflektuje zakladatelskou tradici evropské filosofie v linii Sokrates, Platón, Aristoteles a sleduje začasté výklady prof. Patočky z přelomu 60. a 70. let. V oblasti fenomenologického výkladu jsou nejdůležitější výklady Husserlovy, zejména z "Krize evropských věd". Důležitým pojmem je výměr diskursu, kde se ukazuje rozdíl mezi přístupy založenými teoreticky, tedy matematikou, filosofií, antickou vědou, a přístupy založenými prakticky - mýtem, životem, moderní vědotechnikou. Atestace kurzu se řídí podle pravidel, která jsou popsána v Moodle (DL2), v podatelně studentských prací pod názvem Kurzy E. Pincové. K té vede tato cesta: Moodle - FHS UK - Bakalářské studium - Studium humanitní vzdělanosti - Filosofický modul - Kurzy E. Pincové. Tam je popsán způsob zadávání úkolů, odevzdávání referátů a podmínky atestace.

Kurs souvicí s Kořeny evropské tradice I., který je v tomto semestru paralelní, a je věnován řecké tradici. KET II se bude věnovat hebrejské tradici. Pojítkem je téma platónského motivu péče o duši v (tés psychés epimeleisthai) v tradici evropského myšlení. Budeme se tedy věnovat především hebrejskému myšlení, tedy druhému kořenu evropské tradice a jeho vývoji v evropských dějinách. Atestace kurzu se řídí podle pravidel, která jsou popsána v Moodle (DL2), v podatelně studentských prací pod názvem Kurzy E. Pincové. K té vede tato cesta: Moodle - FHS UK - Bakalářské studium - Studium humanitní vzdělanosti - Filosofický modul - Kurzy E. Pincové. Tam je popsán způsob zadávání úkolů, odevzdávání referátů a podmínky atestace. Literatura: stejně jako v KET I.

Přednáška je zaměřena na dějiny kultury, mentalit a myšlení závěrečné etapy raného novověku. Bude věnována vybraným aspektům Století Rozumu/ období osvícenství a vnímání jeho odkazu v následujících staletích. Začátek kurzu: 9.10.2025

Seminář doplňuje přednášku stejného názvu (je ale otevřen i studentům, kteří na tuto přednášku nedocházejí) a je zaměřen na dějiny kultury, mentalit a myšlení závěrečné etapy raného novověku. Bude věnován vybraným aspektům především období osvícenství. Vzhledem k tomu, že jde o seminář, bude na něm vyžadována průběžná práce s historickým textem, popřípadě prezentace spojená s tématy k dané problematice. Účastníkům však přinese možnost seznámit se blíže s historickými prameny dané doby, i s jejich interpretací a "dešifrováním" (raně novověkou paleografií). Tyto schopnosti se mohou účastníkům později hodit při závěrečné bakalářské či diplomové práci. Začátek kurzu: 9.10.2025

Koncept "duchovních dějin" jako specifické disciplíny se kdysi pokusil zformulovat Zdeněk Kalista, ovšem v~době krajně nepříznivé. "Duchovní dějiny""nejsou totéž co dějiny náboženské; jsou to dějiny ducha, dějiny idejí: dějiny myšlenek, které v~různých historických epochách navzájem zápasily o~vliv v~prostoru Zemí koruny české. Náboženská otázka je ovšem jednou ze zásadních složek českých duchovních dějin (dle Masaryka vůbec otázkou hlavní). První semestr bude věnován monografickým přednáškám o hlavních zakládacích mýtech a identifikačních postavách předmoderní epochy: Kelti, Slované, české pohanství, Cyril a Metoděj, svatý Václav, svatý Prokop, Karel IV., Jan Hus, Jan Žižka, Jednota bratrská, Komenský, český katolický barok. Přednášky věru nebudou pouze adorativní, nýbrž i kritické, analyzující rovněž „antimýty“, spojené s těmito figurami. PŘEDNÁŠKY BUDU NATÁČET NA VIDEO NA YOUTUBE.

Přednáška se zaměří na události, které měly zásadní nebo dokonce zlomový charakter pro vznik, ustavení charakteru, významné krize a nakonec nacistické rozbití Československa. Tematizován je stát i jeho multinacionální společnost. Cílem kursu je ukázat nadregionální dimenzi, podmíněnost a kontext těchto momentů a zároveň objasnit, proč jsou tyto události a jejich průběh v českém i zahraničním dějepisectví líčeny nejednou diametrálně odlišně.

Přednáška se zaměří na události, které měly zásadní nebo dokonce zlomový charakter pro vznik, ustavení charakteru, významné krize a nakonec nacistické rozbití Československa. Tematizován je stát i jeho multinacionální společnost. Cílem kursu je ukázat nadregionální dimenzi, podmíněnost a kontext těchto momentů a zároveň objasnit, proč jsou tyto události a jejich průběh v českém i zahraničním dějepisectví líčeny nejednou diametrálně odlišně.

Problematika dějin každodennosti je prezentována jako interdisciplinární obor přinášející formou sond a exkurzů vhled do sociálního prostředí venkova a kláštera ve středověku. Výklad je doplněn ukázkami písemných, hmotných a ikonografických pramenů. Moodle UK: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=18603

Kurz přibližuje vývoj názorů na podobu a uspořádání vesmíru od nejstarších dob až do radikální proměny kosmologického myšlení v 16. a 17. století s důrazem právě na dobu zrodu moderní vědy, tzv. kopernikánskou revoluci. Vedle výkladu vychází především z individuální četby renesančních kosmologických a astronomických textů (Koperník, Bruno, Galilei).

Soubor přednášek podává přehled dějin stavebního podnikání v 19. a 20. století v širších evropských souvislostech. Na příkladu stavebních dějin je sledována proměna předmoderní společnosti. Zvláštní pozornost je věnována možnosti užití tradičních (předmoderních) technologií při restaurování historických budov.

Vládnoucí panovnické rody a dynastie hrály významnou úlohu (nejen) v evropských dějinách. Přednáška se zaměří na představení konkrétních panovnických rodů, které vládly od raného středověku až do prvních desetiletí 20. století v českých zemích (I. Přemyslovci, II. Lucemburkové, III. Jagellonci. České země v době poděbradské a jagellonské 1439–1526, IV. Habsburkové 1526–1792 a V. Habsburkové 1792–1918). Důležitou součástí kurzu bude představení širšího kontextu doby, politicko-mocenské situace, vývoje hospodářství a společnosti, každodennosti, konfesijních střetů apod. Důraz bude kladen také na lesk a bídu dvorského života, stejně jako na roli žen či proměny pohledu na výchovu dětí v průběhu staletí. Stranou nebude ponechán ani stavebně-historický a architektonický vývoj panovnických rezidencí, sídelních paláců, hradů a zámků, včetně mnohdy luxusního uměleckého a mobiliářového vybavení jejich interiérů. Také následovníci trůnu a panovníci měli své sny, touhy a ambice. Umožní-li to dochované písemné prameny, pozornost bude formou stručných biografických medailonů zaměřena na konkrétní osudy či na rozkrývání motivů konání a jednání významných rodových příslušníků. Jednotlivé kurzy na sebe budou v chronologickém pořadí volně navazovat.

Přednášky sledují předpoklady zrodu moderního výtvarného umění, jeho vývoj a cestu ke konečnému ocenění. Důraz je kladen více než na uměleckohistorickou faktografii na rozpoznání a definování konstitutivních sil moderního umění a jeho přínosu pro ustavení mnohovrstevného vztahu člověka a světa 20. století.

Předmět Historické antropologie se bude věnovat jak několika přístupům či metodologickým konceptům, které pozměnily tradiční pojímání dějin, tak tématům, dotýkajícím se přechodu od evropské předmoderny k moderně. Tradiční historickoantropologické téma bude zastupovat pozdněstředověká a raněnovověká lidová kultura, konkrétně karneval, který nahlédneme prostřednictvím autorů a autorek, vycházejících z různých historiografických prostředí (Bachtin, Davis, Burke). Z metodologických konceptů se seminář bude zajímat zejména o mikrohistorii. 1. Historická antropologie a výzkum lidové kultury 2. Karnevalová kultura I. (Bachtin) 3. Karnevalová kultura II. (Burke, Davis, Le Roy Ladurie) 4. Historická antropologie a dějiny každodennosti – středověk a raný novověku 5. Historická antropologie a dějiny každodennosti – novověk a soudobé dějiny 6. Mikrohistorie I. (konceptuální východiska) 7. Mikrohistorie II. (teoretická diskuse po roce 1990) 8. Mikrohistorie III. (aplikované studie) 9. Symbolická antropologie a historická věda I. (Darnton) 10. Symbolická antropologie a historická věda II. (polemiky 90. let a po roce 2000) 11. Historická antropologie (symbolického) násilí 12. Mezi mikrohistorií, evidencí a narací (četba prací N. Z. Davis) 13. Tradiční společnost a koncepty modernizace (Weber, Elias, Foucault ad.)

Kurz studující seznámí se základy historického výzkumu v jeho teorii i praxi, představí jeho metody, techniky, práci s informačními zdroji a zásady jejich interpretace. Dané problémy budou představeny jak z hlediska základních principů historické vědy (např. místo historiografie mezi společenskými vědami, možnosti a meze historického poznání, vztah mezi tzv. „historickou realitou“, historickým pramenem a subjektem historika), tak i z perspektivy vybraných disciplín.

Cílem přednášky je zprostředkovat studentům širší povědomí o univerzitní vzdělanosti v českých zemích od středověku po současnost s důrazem na zlomové okamžiky: 1948-1951, 1939, 1918-1920, 1848-1849, 1621- 1654, 1417, 1409, 1372, 1366, 1348 v kontextu politických a kulturních dějin. Doporučená literatura ke kurzu Idea univerzity: Le Goff Jacques, Intelektuálové ve středověku, Praha 1999 Nodl Martin, Dekret kutnohorský, Praha 2010 Petráň Josef: Filozofové dělali revoluci, Praha 2015 Šmahel František, Die Prager Universität im Mittelalter. Gesammelte Aufsätze / The Charles University in the Middle Ages. Selected Studies, Leiden-Boston 2007 Riché Pierre, Verger Jacques, Učitelé a žáci ve středověku, Praha 2011 Dějiny Univerzity Karlovy I. (1347/48 – 1622), (ed.) Michal Svatoš, Praha 1995 Dějiny Univerzity Karlovy II. (1622–1802), (ed.) Ivana Čornejová, Praha 1995 Dějiny Univerzity Karlovy III. (1802–1918), (ed.) Jan Havránek, Praha 1995 Dějiny Univerzity Karlovy IV. (1918–1990), (edd.) Jan Havránek, Zdeněk Pousta, Praha 1995 A History of the University in Europe. Vol. I: Universities in the Middle Ages. (ed.) Walter Rüegg, Cambridge 1992 - Geschichte der Universität in Europa. Band 1: Mittelalter). (ed.) Walter Rüegg, München 1993. A History of the University in Europe. Vol. II: Universities in Early Modern Europe (1500–1800). (ed.) Walter Rüegg, Cambridge 1996 - Geschichte der Universität in Europa. Band 2: Von der Reformation zur Französischen Revolution (1500–1800). (ed.) Walter Rüegg, München 1996. A History of the University in Europe. Vol. III: Universities in the Nineteenth and Early Twentieth Centuries (1800–1945). (ed.) Walter Rüegg, Cambridge 2004 - Geschichte der Universität in Europa III: Vom 19. Jahrhundert zum Zweiten Weltkrieg (1800–1945). (ed.) Walter Rüegg, München 2004 A History of the University in Europe. Vol. IV: Universities Since 1945. (ed.) Walter Rüegg, Cambridge 2011 - Geschichte der Universität in Europa. Band 4: Vom Zweiten Weltkrieg bis zum Ende des 20. Jahrhunderts. (ed.) Walter Rüegg, München 2010.

Od doby, kdy se v tuzemské historiografii, vedly intenzivní debaty o povaze liberální demokracie v době první republiky, uplynulo již několik desítek let. Za tu dobu se historické bádání tohoto dějinného období pod tíhou celé řady konceptů a přístupů primárně z širokého paradigmatu (nových) kulturních a sociálních dějin výrazně posunulo za dřívější představu meziválečného Československa jako nejdéle fungujícího "ostrovu demokracie". Cílem přednášky je skrze témata současných výzkumů – dějiny politického a sociálního protestu, dějiny menšin, marginalizace a sociální vyloučení, dějiny identit a konstrukce jinakosti, dějiny žen a gender history, dějiny každodennosti apod. - pojednat o Československu v období od konce první světové války do počáteční fáze druhé světové války v globálním kontextu ekonomických, kulturních, politických a sociálních změn. V přednáškách bude věnován prostor antisemitismu, ženskému hnutí, imaginacím symbolických geografií Západu a Východu, Velké hospodářské krizi, uprchlíkům (před nacismem), proměnám politického uspořádání atd.

Úvodní část předmětu bude věnována různým konceptům, na jejichž základě se v soudobém bádání analyzuje alterita. Na pozdějších hodinách budou rozebírány současně jak teoretické studie, tak konkrétní texty z minulosti (cestopisy i další žánry), v jejichž rámci se inscenovalo Jiné.

Předmět posluchače uvede do problematiky historiografie vědy a poskytne základní přehled vývoje vědeckých oborů a institucí v českých zemích v evropském a světovém kontextu s důrazem na 19. a 20. století. Budou zohledněny následující tematické okruhy: východiska evropské vědy – věda v baroku a osvícenství – vznik akademií a vědeckých společností – rozvoj a vnitřní rozdělení vědeckých oborů – nacionalizace vědeckých institucí – profesionalizace akademických povolání – proměny evropské vědy za světových válek – evropská věda a totalitní režimy 20. století – vnitřní proměny akademií věd: od vědeckých společností k moderním vědeckým institucím – podoby a úskalí historiografie vědy – prameny k dějinám vědy. Součástí předmětu budou dvě exkurze do archivů vědeckých institucí, případně muzea spojeného s dějinami vědy a techniky.

Kurz se zaměřuje na Francii jako kolébku osvícenství a nejvýznamnější osvícenské kulturní centrum pozdního raně novověkého "světa". Představuje podrobněji názory, ideály a snahy francouzských osvícenců, vznik, význam a každodennost francouzského královského dvora. Ukazuje, jak se postupně vlivem veřejného mínění mění názor lidí na jeho funkci i na samotnou, dosud nedotknutelnou postavu panovníka, a jaké okolnosti vedly k francouzské revoluci. Součástí je i představení debat francouzských a světových historiků o absolutismu a o příčinách, které vedly k francouzské revoluci. Podmínky atestu: písemná práce na poslední "atestační" hodině formou zodpovězení 2 - 3 otázek z probírané látky, nebo referát na hodině. ZAČÁTEK KURZU: 29.2.2024

Z hlediska kulturních či historických věd nelze nalézt populaci, která by vykazovala jakousi „přirozenou“ (tj. kulturně neutrální) plodnost. Namístě je tedy klást otázky po způsobech, jimiž je demografické chování (demografické jevy: narození, sňatek, úmrtí v jejich vzájemné konfiguraci) kulturně ovlivněno, resp. modelováno. Na zřeteli je nutno mít jak otázky metodologické (kulturně-analytický zájem o lokální společenstva a lokální populace vyvažuje obvykle makroanalytickou perspektivu demografie), tak materiálové (jednotlivá témata). Kulturně-historický a etnologický zájem o demografické jevy lze pak použít i v mezioborové diskusi např. s evoluční antropologií. Nápadným rysem moderní (západní) společnosti je regulace plodnosti („velká transformace“ 19. stol. [Livi Bacci 2003; Andorka – Horská – Head-König 1998] a „druhá transformace“ od 60. let 20. stol.; Esping-Andersen – Billari 2015; Lesthaeghe 2010]). Samo toto omezení (manželské, partnerské) plodnosti je možné chápat (analyzovat) jak jako symptom, tak jako faktor (vývoje) moderní kultury. Naše rozbory vyjdou od kulturnědějinného výkladu uvedených transformací a od sledování jejich difuze z evropského ohniska jejich počátků. Milé kolegyně, milí kolegové, pokyny a studijní materiály k tomuto kurzu jsou a budou zpřístupňovány v Moodle.

Železnice představuje jednu z nejdůležitějších a nejzásadnějších inovací 19. století, stala se impulsem pro rozvoj industrializace a modernizaci společnosti. Nástup železniční dopravy vedl k proměnám vnímání času a vzdáleností. Jednotlivé přednášky se zaměří na vliv železnice na změny ve společnosti, každodennost z pohledu cestujících i zaměstnanců, život na železnici i s železnicí a v neposlední řadě i železnici v kultuře a umění.

Předmět zaměřený na studium architektury a urbanismu 15. -18. století v kontextu evropského kulturního vývoje a historie.

Historiografie zabývající se demokratickými systémy meziválečného období se dosud především zaměřovala na příčiny, které vedly k selhání demokratických institucí a jejich neschopnosti čelit hrozbám a nárustu radikálních ideologií jako byl nacismus, fašismus či komunismus. Přestože tyto demokratické režimy nakonec zanikly, za své existence vyvinuly řadu prostředků a institucí na obranu demokracie a jejích představitelů. Tento seminář se zaměří na otázku, jaké konkrétní kroky k ochraně demokracie byly podniknuty v meziválečném období ve Výmarské republice, Rakousku a Československu. Budeme vycházet z konceptu „militantní demokracie“, který vyvinul Karl Loewenstein v roku 1937. Pro každé setkání bude vybrán text, který přistupuje k určitému tématu pomocí konkrétní historické metody. Sepsáním krátkého excerptu ke každé hodině bude vytvořen základ pro diskusi a zároveň bude tímto způsobem procvičováno i akademické psaní. Cílem semináře je na jedné straně umožnit nahlédnout do různých aspektů dějin demokracie a na druhé straně se seznámit s rozličnými metodologickými přístupy. Kromě toho studenti získají i dovednosti akademického čtení, stejně jako schopnost přehledného a strukturovaného prezentování získaných vědomostí prostřednictvím excerpce a prezentace.

Přednáškový cyklus o moderních dějinách a kultuře Ukrajiny, motivovaný dramatickými událostmi roku 2022 a převažující českou neznalostí ukrajinské problematiky, má za cíl seznámit posluchače s evropsky významnou, v nemalé míře komplikovanou a tragickou cestou velkého východoevropského národa k sebeurčení a svobodě a vysvětlit, že jde o dávno konstituovanou, v řadě oblastí kultury velmi vyspělou, se střední a západní Evropou již dlouho kooperující společnost. Cyklus přednášek je v historické linii od počátku 20. po první čtvrtinu 21. století koncipován v podstatě chronologicky. Do této řady jsou vloženy vybrané kapitoly z kulturní, ale i religijní nebo migrační problematiky.

Předmět seznamuje s nejdůležitějšími prvky muslimské kultury a náboženství na historickém základě. Výklad je věnován hlavně formování islámských náboženských a sociopolitických institucí v období prvních dvou století hidžry. V LS pokračuje výkladem o pozdějších obdobích. Kurz je vypisován jednou za tři roky a je určen studentům, kteří jsou ochotni plnit všechny studijní požadavky, tzn. vedle účasti na přednáškách také přečíst povinnou literaturu. Ačkoli účast na přednáškách není povinná, není příliš vhodný pro distanční studenty. V případě, že bude v období zápisu kapacita kurzu vyčerpána, vyčkejte, zda se postupně neuvolní místo. S žádostí o zápis nad limit kontaktujte vyučujícího teprve 3 dny před koncem lhůty k zápisu.

Kurz má seznámit studujících s postupem rozvoje moderního národu a spojeného s tím vývoje nacionalismu včetně jeho různých forem (etnického, občanského aj.) a jejich kořenů v průběhu 19. a na začátku 20. století. Kurz se soustředí na prostředí střední a částečně východní Evropy jako oblasti, kde se odehrávala národní hnutí a vznikaly národní státy během označeného období. Kurz je určen studentům bakalářského studia pro seznámení se s klíčovými okamžiky evropských dějin 19. a 20. století a je vhodný pro přípravu na zkoušku z dějin (zejm. SZZ EDK skládané spolu s obhajobou bakalářské práce).

Kurz si klade za cíl studenty seznámit s metodou orální historie jako specifickým výzkumným přístupem k historické látce. V rámci výuky bude představen vývoj orální historie ve světě i v České republice a načrtnuty její základní teoreticko-metodologické aspekty (problematika paměti, subjektivita narátorova vyprávění atp.). V druhé části kurzu probereme praktické využití této metody a postup při plánování orálně historického projektu. Kurz je tedy vhodný zejména pro studenty, kteří již zvažují téma své bakalářské práce a rádi by se profilovali právě v orální historii a soudobých dějinách.

Kurz si klade za cíl studenty seznámit s metodou orální historie jako specifickým výzkumným přístupem k historické látce. V rámci výuky bude představen vývoj orální historie ve světě i v České republice a načrtnuty její základní teoreticko-metodologické aspekty (problematika paměti, subjektivita narátorova vyprávění atp.). V druhé části kurzu probereme praktické využití této metody a postup při plánování orálně historického projektu. Kurz je tedy vhodný zejména pro studenty, kteří již zvažují téma své bakalářské práce a rádi by se profilovali právě v orální historii a soudobých dějinách.

Kurs se zaměří na problematiku demografického přechodu v Evropě (tj. postupné proměny tzv. starého demografického režimu v režim nový, moderní) od sklonku 18. století do předvečera První světové války. Jedná se o proces, který se výrazně podmiňoval s dalšími modernizačními procesy té doby (industrializace, urbanizace, sekularizace) a který spočíval v poklesu úmrtnosti, prodlužování délky lidského života a posléze masovém rozšíření vědomého omezování manželské plodnosti, díky čemuž se začala nápadně proměňovat věková struktura obyvatelstva v Evropě. Výklad o předpokladech, průběhu a výsledcích tohoto procesu zasadí změnu populačního chování do širších (hospodářských, sociálních a kulturních) souvislostí evropského vývoje.

Obsahem přednášek je sledování změn vnímání a zobrazování prostoru v malbě daného období tj. konstrukce i destabilizace iluzivního prostoru, perspektiva a její varianty, neiluzivní prostor vytvářený v rámci dvojrozměrné plochy, časová složka podílející se na vytváření myšlenkového prostoru díla; aktivní úloha tvůrce na jedné straně a pozorovatele na straně druhé; přiřazení konkrétních výtvarných umělců k výtvarným směrům či hnutím; vazby a souvislosti malířské tvorby daného období s ostatními výtvarnými obory; vazby a souvislosti výtvarné tvorby daného období s dalšími uměleckými obory (architektura, literatura, hudba, film). Po dobu omezení prezenční výuky bude využíván MS Teams v čase dle běžného rozvrhu (upozornění a pozvánka k připojení budou pravidelně zasílány na e-mail). V případě trvání opatření během zkouškového období proběhne ústní část atestace on-line v prostředí MS Teams.

Kurz se bude zabývat problematikou symbolického i topografického vymezování prostoru a konstrukcí identity českého a německého etnika v českých zemích v 19. a 20. století. Nejprve budou osvětleny základní koncepty a pojmy, spjaté s paměťovými studiemi (místa paměti, kolektivní a kulturní paměť ad.), prostorem a nacionalismem (vlast, národnostní boj, sudetoněmectví, jazyková hranice ad.) a kulturní krajinou s akcentem na česko-německé nacionálního soupeření. Představeni budou také „aktéři“ tohoto soupeření, kteří se spolupodíleli na utváření kulturní paměti v souvislosti s vymezováním prostoru a ochranou přírody a krajiny – obranné, turistické, muzeální, starožitné, okrašlovací spolky atd. Další část přednášek se bude věnovat institucionalizaci národní/regionální paměti prostřednictvím paměťových médií s vazbami ke konkrétním prostorům a krajinám. Představen bude vznik a vývoj tzv. vlasteneckých/heimatmuzeí, vlastivěd/heimatbücherů a dalších pramenů, a vyložen jejich význam pro konstrukci obrazu identity Čechů a Němců v meziválečném i poválečném období Československa. Všechna témata budou ilustrována na příkladech z jednotlivých regionů české a německé historické paměti.

Seminář pro studentky a studenty bakalářského studia SHV zaměřený na práci s obrazovými prameny uměleckého charakteru z období moderních dějin (19.-20. stol.) v historické perspektivě nebo retrospektivě. Určený pro studentky a studenty zajímající se o výtvarné umění nebo připravující se na psaní bakalářské práce s využitím obrazových a hmotných pramenů z oblasti výtvarného umění a s pomocí uměnovědných nebo kulturně historických metod a přístupů.

Předmět je určen pouze pro kombinovanou formu studia. Jeho smyslem je nabídnout různé způsoby čtení synteticky pojaté práce německého historika Georga Iggerse o historiografii 20. století. Tato kniha reprezentuje syntetický výklad vědeckého oboru, historiografie, ve druhé polovině 19. a ve 20. století. Autor se v ní zaměřuje především na německou, francouzskou a anglosaskou historiografii. Přehledně a pronikavě ukazuje, jak bylo původní přesvědčení o objektivitě historicko-vědního poznání, které se formovalo v éře historismu, od 90. let 19. století zpochybňováno nejrůznějšími kritikami a novými interpretačními přístupy, nejvýrazněji francouzskou historiografií 60. let 20. století. Velkou pozornost rovněž věnuje rozvoji kulturního dějepisu, dějinám mentalit a tzv. lingvistickému obratu. Cílem přednášky je rovněž zasadit osobu Iggerse do dějin dějepisectví, představit alternativní přístupy k dějinám dějepisectví (biografický, tematický, diskurzivní) a zpřístupnit studentům pisatele knihy také jako autora dalších dějepisných prací.

Severská vikingská a středověká kultura I.: vikingská kultura (ca. 793-1066) Soubor přednášek podává základní přehled kulturních a politických dějin Skandinávie během tzv. vikingského období, zejména v oblasti Norska. Důraz je kladen na interdisciplinární interpretaci soudobých historických pramenů v rámci jednotlivých širších témat (migrace, osídlení, obchod a řemesla, náboženství). Přednášky probíhají v českém jazyce, primární a sekundární prameny jsou k dispozici v angličtině.

"Přednáška tematizuje přistupování ke smrti, umírání a pohřbívání v české společnosti a potažmo v Evropě v průběhu 20.století až po současnost. Výklad je strukturován po dílčích tématech probíraných v jejich historické dimenzi. Pozornost bude věnována i současné praxi a proměnám přistupování ke smrti v postmoderních společnostech. UPOZORNĚNÍ: VYUČOVÁNO NEPRAVIDELNĚ, viz rozvrh. 1. Teorie o přistupování ke smrti v různých společnostech 2. Tabuizace smrti/skrývání a medikalizace smrti 3. Kremace a krematoria 4. Proměny pohřebních obřadů ve druhé polovině 20. století 5. Demografie o smrti 6. Prenatální a perinatální ztráta 7. Zármutek a truchlení 8. Eutanazie 9. Hřbitovy 10. Místa uložení ostatků 11. Současné trendy v umírání a pohřbívání 12. Návštěva Ďáblického hřbitova "

Jednosemestrový přednáškový kurs se zaměřuje na představy, které se v antickém Řecku pojily se smrtí, a to od doby mykénské až do hellénismu. Pojednány budou nejen úvahy o tom, co smrt je a znamená, ale také koncepty, které se snažily zodpovědět, co či kdo smrt způsobuje, co bude po smrti následovat a zda to lze nějak ovlivnit už zaživa. Zkoumáno bude i to, zda a jak se tyto představy promítly do praxe, tj. do způsobu pohřbívání, hrobní výbavy nebo náhrobních nápisů. Literární tvrzení tak budou systematicky konfrontována s příslušnou epigrafickou, ikonografickou a archeologickou evidencí.

Kultura je oponentem, multiplikátorem i nástrojem jak demokratické, tak autoritativní nebo totalitní politiky. Je to dějepisné téma, spojené s formováním a obranou občanské společnosti. Současná Evropa (včetně Ruska) ukazuje mimořádnou aktuálnost této problematiky. Diskurzivní pole kultury se přitom od počátku 21. století velmi proměňuje, mj. v důsledku přesunu řady aktivit a diskusí na internet, resp. v situaci, kdy internet nejednou zůstává (až do vypnutí státem) poslední platformou svobodné reference a diskuse. Zároveň se ale právě internet (opět vedle řady tradičnějších forem kulturní či kulturně politické prezentace, a to včetně veřejných performací) stal polem různě artikulované nenávisti, resp. snah o umlčení nebo zastrašení v širokém smyslu slova „nekýžených“ kulturních konceptů, názorů, argumentů. Seminář předpokládá způsobilost studentů číst texty/sledovat videa nebo živé diskuse alespoň v jednom cizím jazyce. Jeho cílem je ukázat na konkrétních, co možná široce kontextualizovaných a v semináři diskutovaných kauzách význam, historické zázemí i komplikovanou situaci života evropské kultury naší doby.

Kurz se zaměří na vztah společnosti a kulturního dědictví v oblasti myšlenkového vývoje a základních vývojových proudů památkové péče v českých zemích v komparaci s ostatními státy střední Evropy (Německo, Rakousko, Polsko, Maďarsko) v 19. a 20. století. Pokusí se postihnout předstupně, kořeny a vznik institucionalizované památkové péče v českých zemích v evropském kontextu a představit myšlenky jejích hlavních osobností, stejně jako její vývoj po 2. světové válce až do současnosti. Každou etapu vývoje budeme sledovat ve třech rovinách - 1. z pohledu vývoje památkářské teorie, 2. z pohledu dějin památkové péče "shora" (legislativa, osobnosti), 3. z pohledu dějin památkové péče "zdola" (památkářské kauzy). Okrajově se kurz zaměří rovněž na současné trendy památkové péče v oblasti územně-právní ochrany a ochrany hmotného i nehmotného kulturního dědictví.

Kurs přibližuje charakter raněnovověké společnosti v Evropě. Zabývá se dobovou distribucí moci (stavy a jejich instituce, ráz královské moci a její upevňování), společenskými a hospodářskými strukturami (stavovské uspořádání společnosti, postavení poddaných, přístup k půdě, politická a hospodářská role měst, pronikání kapitalistických vztahů do evropské ekonomiky). Kurs je koncipován jako profilový (pojednávaná témata poskytují orientaci v širším kontextu dějin raného novověku a připravují k SZZ, povinná literatura je součástí seznamu volitelné literatury k EDK).

Soubor přednášek podává přehled dějin středověkých katedrál v širších kulturních a politických souvislostech. Důraz je kladen nejen na vlastní konstrukci chrámů, ale stavby jsou vnímány jako místo modlitby, bohoslužby, uctívání svatých, pohřebiště či prostor pro korunovace. Zvláštní pozornost je věnována pražské katedrále sv. Víta.

Tato přednáška se zaměřuje na klíčové aspekty dějin nacistického Německa. Prozkoumáme budování nacistického státu od roku 1933 až do konce druhé světové války. Zaměříme se na teorie vysvětlující stabilitu nacistické nadvlády. Budeme analyzovat ideologické základy nacismu, včetně antisemitismu, rasismu a antislavismu a budem zkoumat, jak tyto myšlenky přispěly k nástupu nacismu k moci a následnému omezení politické plurality společnosti („Gleichschaltung“). Zaměříme se na strukturu nacistického panství a roli charismatického vůdce. Prozkoumáme koncept „Volksgemeinschaft“ jako sociální praxe a genderové role v nacistické společnosti. Dále se budeme zabývat nacistickým terorem, včetně činnosti Gestapa a systému koncentračních táborů. Budeme taky analyzovat německou válečnou expanzi, včetně války vyhlazovací („Vernichtungskrieg“) a holocaustu. Prozkoumáme jak nacistická politika ovlivňovala místní obyvatelstvo na východě a západě a jak souvisela s válečnou ekonomikou a nucenými pracemi. Nakonec se zamyslíme nad tím, co zůstalo po Třetí říši. Tato přednáška poskytne komplexní pohled na historii Třetí říše, její ideologie, praktiky a důsledky. Přednáška bude částečně vycházet z vědecké knihy "Třetí říše. Úvod do studia" (Süß/Süß) a dalších titulů. Pro lepší pochopení se doporučuje souběžně s přednáškou prostudovat jednotlivé kapitoly uvedené v sylabu.

Kurs mapuje hlavní charakteristické rysy a reálie antické řecké společnosti a jejích příslušníků v tzv. formativním období, tj. době mezi 8. až 4. stoletím př. n. l. Jedním z cílů kursu bude poukázat na změny, k nimž tehdy došlo v mnoha oblastech života politického, hospodářského, vojenského, náboženského i myšlenkového, a objasnit jejich pravděpodobné příčiny. Atest bude možné získat na základě úspěšně složeného písemného testu z povinné literatury. Obsah přednášek:

Kurz je zaměřen na vybrané problémy českých středověkých a částečně raně novověkých sociálních, hospodářských i politických (se zvláštním zřetelem k mocenským systémům) dějin. Cílem kurzu je seznámit posluchače především s odborným pojmoslovím v návaznosti na probíraná témata a se specifiky studia historických jevů různého charakteru.

Volitelný předmět seznamuje posluchače s hlavními trendy vývoje české a později československé veřejné správy, s významnými institucemi a jejich fungováním, a též důležitými osobnostmi, v období od změn způsobených událostmi let 1848 a 1849 až do počátku 21. století. Pozornost bude věnována státní správě i samosprávě, v jejímž rámci bude sledována vedle územní i profesní samospráva. Výklad bude veden v souvislostech s významnými událostmi moderních politických a hospodářských dějin, které vývoj veřejné správy ovlivňovaly.

Seminář je trochu jiný, než bývá obvyklé v dnešní akademické mašinérii - posedlé metodologií, jež zhusta nahrazuje chybějícího ducha, a formálními kritérii, jež zhusta nahrazují chybějící étos. Koná se o středečních večerech od půl sedmé v soukromé prostoře na Cibulkách, u mé knihovny, aby byly další nápomocné či inspirativní texty k ruce. Čteme důležité knihy, a to opravdu pomalu. V tomto semestru budeme pokračovat (po zimním semestru) ve čtení Babičky Boženy Němcové v evropském kulturním kontextu. K přijetí do semináře je třeba předem zaslat esej, týkající se Babičky a/nebo její autorky, avšak přinášející něco jiného, než obecně známé pravdy "Babička je obraz silné ženy" a "Němcová je první velká česká spisovatelka". Esej zašlete na adresu mcputna@email.cz, teprve PAK se prosím zapište.

První část čtyřsemestrálního cyklu, věnovaného systematickému výkladu dějin evropské literární kultury od počátků po současnost. Součástí cyklu je jak výklad o krásné literatuře v užším smyslu, tak o slovesné a textové kultuře ve smyslu širším – o historicky významných textech, žánrech a slovesných projevech, patřících tematicky do oblasti náboženské, filosofické či politické, a rovněž o slovesných projevech z kulturních okrajů různého druhu (apokryfy, triviální literatura, ústní slovesnost, literatura menšin atd.). První semestr je věnován evropskému starověku.

Třetí část čtyřsemestrálního cyklu, věnovaného systematickému výkladu dějin evropské literární kultury od počátků po současnost. Součástí cyklu je jak výklad o krásné literatuře v užším smyslu, tak o slovesné a textové kultuře ve smyslu širším – o historicky významných textech, žánrech a slovesných projevech, patřících tematicky do oblasti náboženské, filosofické či politické, a rovněž o slovesných projevech z kulturních okrajů různého druhu (apokryfy, triviální literatura, ústní slovesnost, literatura menšin atd.). Třetí semestr je věnován evropskému písemnictví od baroku po sklonek 19. století. Klíčové pozornosti dostane se klíčovým postavám, reprezentujícím jednotlivé epochy i evropské literatury: Sade, Goethe, Austenová, Dostojevskij, Nietzsche aj.

V období mezi koncem padesátých let 20. století a nástupem tzv. normalizace po roce 1968 došlo k „explozi“ umělecké kreativity. Objevila se řada mladých tvůrců, kteří v uvolněné společensko-politické atmosféře vytvořili díla se silným etickým a humánním nábojem. Došlo k přeměně tradičních uměleckých forem a žánrů a stírání hranic mezi vysokým a nízkým. Obecnou tendencí tvorby se stal zájem o existenciální otázky a problémy osobního života, mnohdy ztvárněné s humorným nadhledem. Kurz se zaměří na díla, která vznikla ve „zlatých šedesátých“ a představí generaci jejich tvůrců: prozaiků, básníků, filmařů „nové vlny“ a protagonistů divadelních scén. Součástí jednotlivých přednášek budou projekce filmových děl, záznamů divadelních představení či dokumentů.

Předmět si dává za cíl studenstvu přiblížit sociokulturní roli rockové hudby v Československu v letech 1955-1989. V rámci kurzu budeme probírat jak vznik rockové hudby jako takové, tak i její pronikání do prostoru československé populární hudby. Studenstvo se dozví jaká byla role rádia Luxembourgh při formování tehdejší rockové scény, o uvolnění v průběhu šedesátých let, perzekucích, kterým museli hudebníci čelit během tzv. "normalizace" i vyjednávání s režimem v rámci zachování hudební praxe. V rámci předmětu jsou plánovány i exkurze do míst, které jsou s československou rockovou tvorbou úzce spojeny nebo se o ní zajímají (Futurum Music Bar, dříve F Klub; Popmuseum, České muzeum hudby). Atestace bude sestávat z vyběru vlastního tématu v rámci kurzu a jeho rozpracování do vlastní seminární práce.

This is one of the courses of the CET Academic Programs (Central European Studies and Jewish Studies); the comprehensive information is available at https://bakalar.fhs.cuni.cz/SHV-211.html#2. This course will apprehend the political, social, economic and cultural history of communist Central and Eastern Europe from 1945 to 1989 as described in popular jokes.

This course is organized by the partner institution CET Academic Programs (Central European Studies and Jewish Studies); comprehensive information is available at https://bakalar.fhs.cuni.cz/SHV-211.html#2. This course examines the most important trends and movements in the history of Czech and Central European cinematography. It also puts films within their historical (political and cultural) context. Chronology of the Czech film history is combined with thematic and stylistic analysis. During class sessions, Students engage in discussions on specific themes and watch films or clips from films that represent these themes.

This is one of the courses of the CET Academic Programs (Central European Studies and Jewish Studies); comprehensive information is available at https://bakalar.fhs.cuni.cz/SHV-211.html#2. This course provides critical insights into the Czech expressions of resistance: underground, dissident and postmodern/contemporary bohemian.

This course is organized by the partner institution CET Academic Programs (Central European Studies and Jewish Studies); comprehensive information is available at https://bakalar.fhs.cuni.cz/SHV-211.html#2. The course examines key developments in Czech visual art and architecture from the early Medieval to the contemporary period within the European context. Slide-based lectures are supplemented with visits to representative monuments, museums, and art collections in Prague.

This is one of the courses of the CET Academic Programs (Central European Studies and Jewish Studies); the comprehensive information is available at https://bakalar.fhs.cuni.cz/SHV-211.html#2. Since the French revolution, nationalism has become one of the leading forces in European politics and culture. It has progressively transformed all European states and societies into nation states and national societies. The core of the nationalist project lies at the intersection of two claims - the claim to self-government of a people and the claim to its distinct national identity. This course explores these two claims and delves deeper into historical conditions and the transformation of current European multiculturalism.

Cyklus přednášek se zabývá společenskými rolemi, zobrazením a vnímáním žen ve středověkých textech. Jednotlivá témata jsou uchopována za pomoci současných teoretických postupů a strategií jednak ve formě obecného přehledu, jednak prostřednictvím ukázek z konkrétních textů sepsaných pro ženy, o ženách nebo ženami samotnými. Přednášky vycházejí především z textů anglických, přičemž je zasazují do celkového kontextu literatury evropské.

Although Arthur was a legendary Romano British king or warlord, supposed to have repelled the earliest Anglo- Saxon invasions of Britain who was first mentioned in Geoffrey of Monmouth’s Latin Historia regum brittaniae (History of the Kings of Britain), Arthur’s court was the prime locus of literary chivalry not just in medieval English literature, but more generally throughout Western Europe. Arthurian romances exist in French, English, Welsh, German, Icelandic and Czech. This course will primarily consider verse romances in Middle English, but with comparative analysis of traditions in other languages with the intention of demonstrating that the so called Matter of Britain, was in fact a common creative property of the entire Latinate Western European region.

V 17. – 19. století byla němčina jedním ze zemských jazyků v českých zemích (ať už ho definujeme jakkoliv). Po velkou část tohoto období převažovala jakožto jazyk správy a jazyk dominantních kulturních vlivů. Na jejím pozadí a v konkurenci s ní se utvářela moderní čeština ve své funkci administrativní, vědecké i literární. Pochopení minulosti středoevropského prostoru proto není bez němčiny možné. Kurz má napomoci odhalit a zpřístupnit německojazyčné kulturní dědictví a umožnit studujícím práci s německojazyčnými zdroji. Jeho cílem je zprostředkovat pasivní, recepční kompetence pro čtení a interpretování historických pramenů a částečně také sekundární literatury. Aktivní ovládání němčiny není nezbytně vyžadováno, výhodou přesto bude to, pokud se studující s tímto jazykem již setkali, případně mají obecné lingvistické povědomí z jiných jazyků.