Kurz sleduje architekturu jako specifickou výpověď o našem rozumění světu a člověku, nikoli ale "kunsthistoricky". Nemá suplovat dějiny architektury, ač se v jejich kontextu bude pohybovat a v základních obrysech je připomene. Východiskem nám budou současné úvahy o architektuře, její roli i vnímání.

Budeme se věnovat architektuře a její roli v životě člověka, a to z perspektivy filosofie. Architekturu lze chápat jako specifický způsob výpovědi o tom, jak člověk sobě i světu rozumí. Bývá označována jako umění, byť v jistém ohledu specifické. Budeme tedy přemýšlet o architektuře i v kontextu obecnějších úvah o umění a jeho podstatě - proto je také kurz vypsán jako tzv. profilový.

Seminář bude věnován společné četbě a výkladu přednáškového cyklu Martina Heideggera "Was heißt Denken?", vyučovaného na Freiburgské univerzitě v letech 1951/52, s cílem tematizovat záležitost myšlení (Sache des Denkens), stejně jako autorovu koncepci pamětlivého myšlení (gedächtnise Denken), jíž staví do protikladu k logicko-racionálnímu před-stavování, které považuje za prosadivší se variantu toho, co pro nás dnes myšlení je. Pro účast v semináři není nutná předchozí znalost myšlení M. Heideggera, a je proto vhodný i pro studující prvního ročníku bakalářského programu.

Seminář komentované četby filosofických textů k matematice a logice. Cílem kurzu je promýšlení otázek matematiky a logiky vedené pomalou a pečlivou četbou zvoleného textu. Kurz je vypisovaný v obou semestrech a lze si jej zapisovat opakovaně.

Obsahem kurzu bude četba a interpretace klíčových pasáží z dialogu Faidón a Faidros, výklad ústředních pojmů a myšlenek, příp. srovnání uvedených dialogů. Kurz je vhodný též jako příprava k Úvodu do filosofie či k souborné zkoušce FKHV (Filosofická antropologie).

Předmět „Estetika v kontextu filosofie“ má za cíl poskytnout základní orientaci v tématech filosofické estetiky. Kurz je koncipován jako dvousemestrální. V prvním semestru se zaměříme na čtyři „pilíře“ filosofické estetiky (Platón, Aristotelés, I. Kant a G. W. F. Hegel), dotkneme se však i dalších estetických koncepcí. Předmět může mj. posloužit těm studentům, kteří se chystají na zkoušku z „Úvodu do filosofie“ či na atest „Filosofie v kontextu humanitních věd“ (FKHV).

Cieľom kurzu je ponúknuť prehľad kľúčových feministických textov s odkazom na umeleckú tvorbu a rozvoj vizuálneho umenia a v dialógu s nimi. Kurz má za cieľ oboznámiť študujúcich s kritickými otázkami, ktorými sa zaoberá feministické hnutie od 20. a 21. storočia až po súčasnosť. Kurz je založený na čítaní a diskusii o textoch, ktoré budú v triede doplnené príkladmi z umenia a kurátorstva 20. a 21. storočia. Kurz predstaví feministické témy, ako sú: mužský pohľad, mzda za domáce práce, viditeľnosť umelkýň v dejinách umenia, feministické kurátorstvo, umelecké ateliéry, intersekcionálny feminizmus, glitch feminizmus, kyberfeminizmus a feministický killjoy. Ako reaguje súčasné umenie na tieto politické programy a ako ponúka alternatívne alebo emancipačné naratívy?

Seminář se zaměřuje na četbu a interpretaci textů, které souvisí s fenomenologickou tradicí, nebo jejími tématy. Jádro budou tvořit texty: "Krize kultury" Hanny Arendtové, "Umění a čas" Jana Patočky a "Aktualita krásného" H.G. Gadamera. Všechny tři texty představují reflexi moderního umění a masové kultury v rámci fenomenologické tradice na počátku druhé poloviny 20. století. Zásadní otázky, kterých se dotkneme: Jakou roli hraje umění v moderním světě? Jak se liší masové umění od umění vůbec? Má umění emancipační potenciál? Může umění měnit svět? Seminář stojí na prezentacích referátů k jednotlivým pasážím z vybraných primárních textů a diskusi nad jejich obsahem.

Úvod do fenomenologie v jejích klasických a současných podobách s důrazem na aktualitu tohoto filosofického směru ve vztahu k otázkám současnosti, jako je např. ekologická krize. Po obecném úvodu o stavu fenomenologického bádání dnes v Evropě i v zámoří v úvodních dvou sezeních kurzu následuje výklad některých základních pojmů na základě textů Maurice Merleau-Pontyho a exkurs o jeho pokusu o filosofii přírody. Na to naváže představení současných fenomenologických koncepcí ve vztahu k ekologické problematice, které z díla Merleau-Pontyho vycházejí (Abram, Toadvine, Bannon, Booth, Barbaras). Seznam literatury: Abram, D., Kouzlo smyslů. Přel. J. Zemánek, M. Melechovská, Praha, DharmaGaia, 2013 Abram D., Stávat se zvířetem. Přel. J. Zemánek. Brno, Host 2023. Bannon, B., From Mastery to Mystery. A Phenomenological Foundation for an Environmental Ethic. Athens, Ohio University Press, 2014. Barbaras, R., Introduction a une phénoménologie de la vie. Paris, Vrin, 2008. Barbaras, R., Appartenance, Vers une cosmologie phénoménologique. Louvain, Peeters, 2019. Booth, R., Becoming a Place of Unrest. Environmental Crisis and Ecophenomenological Praxis. Athens, Ohio University Press 2021. Merleau-Ponty, M., Oko a duch a jiné eseje. Přel. O. Kuba. Praha, Obelisk 1971 Merleau-Ponty, M., Struktura chování. Přel. J. Pechar a kol. Praha, Filosofia 2008 Merleau-Ponty, M., Svět vnímání. Přel. K. Gajdošová. Praha, OIKOYMENH 2008, 2013 Merleau-Ponty, M. Primát vnímání a jeho filosofické důsledky. Přel. J. Halák. Praha, Togga 2011 Merleau-Ponty, M., Fenomenologie vnímání. Přel. J. Čapek. Praha, OIKOYMENH 2013 Merleau-Ponty, M., Proměna vnímání a zkušenost pravdy. Podklady ke kandidatuře na Collège de France. Přel. J Halák. Praha, OIKOYMENH 2017 Merleau-Ponty, M., Řeč, dějinnost, příroda. Shrnutí přednášek z Collège de France (1952-1960). Přel. J. Halák. Praha, OIKOYMENH 2018 Toadvine, T., Eco-phenomenology after the End of Nature, in: Transforming Politics with Merleau-Ponty: Thinking Beyond the State, ed. JeromeMelançon, Lanham: Rowman & Littlefield Publishers (2021), str. 127-144.

Předmět volně navazuje na předmět Fenomenologie I. Semináře se věnují převážně fenomenologii a existencialismu, tématu svobody, odpovědnosti a úzkosti (přednáška Existencialismus je humanismus doplněná o ukázky z dramatu Mouchy a Nedorozumění od A. Camuse), teorii intersubjektivity (pohledu druhého) a tělesnosti v Bytí a nicotě Jean-Paula Sartra a teorie emocí (strach) v Nástinu teorie emocí. Některé fenomény budou předvedeny v kontextu románu Neviditelný Jaroslava Havlíčka, případně román Cizinec (A. Camus). Pro doplnění odkážu i na teorii intersubjektivity u E. Husserla, nebo k panoptikonu u M. Foucaulta). Podmínky: aktivní účast, společná četba textů a rozbor textů (Existencialismus je humanismus) a krátký, písemný rozbor vybraného úryvku. Pokud budete mít zájem o známku výborně, můžete poslat krátkou, vlastní interpretaci nebo esej týkající se tématu, nebo vystoupit s referátem přímo v semináři. Pro splnění kurzu je nutné přihlásit se do MSTeams, kde jsou veškeré materiály ke společné četbě i závěrečný kvíz.

Přehledově pojatá přednáška se zabývá vždy specificky zvoleným tématem souvisejícím se základními a klasickými dějinnými charakteristikami, určeními a proměnami toho, co činí člověka lidským z hlediska filosofie. Tematizuje se např. vztah člověka světa; vztah člověka k času; vztah člověka ke smrti; proměna pojetí emocí a vztahu k nim; pojetí člověka jakožto stvořené duše, duchovní osoby, komunikujícího zvířete, metafysicky neutrální subjektivity atd. Témata se neopakují, nýbrž jsou každoročně obměňována. Důraz je přitom vždy kladen na svatou trojici západní filosofické koncepce lidskosti, a to rozumnost, individualitu a svobodu.

Kurz je určen k rozvoji chápání při práci s texty a myšlenkami, ale také k osobnostnímu růstu, rozvíjení osobností i kolektivu studujících. Mezi přínosy patří interaktivnost, bezpečí, skutečnější setkávání se s druhými i se sebou, ale i některá pochopení potřebná na zkoušku z Filosofické antropologie. Prostřednictvím postupů odvozených z gestalt terapie se v kursu totiž podporuje pochopení a uvědomění si i sdílení obsahů textů a filosofických myšlenek ve vlastním prožitku a zkušenosti účastnících se. Důrazem na uvědomění kurs spojuje oblasti filosofie a psychologie, resp.osobního růstu, popř. další. Texty/motivy jsou věnovány otázkám svobody, tvorby, rozhovoru a vztahu Já-Ty. Pro absolvování je potřebná dostatečná fyzická i pracovní účast, které zde ale neunavují, nýbrž nabíjejí. Faktický maximální počet účastnících se je zřejmě asi 14.

Cílem semináře je představit a následně přivést studenty bakalářského studia k poučené četbě Homérových eposů, jejichž adekvátní znalost je začasté podmínkou sine qua non pro porozumění primárně filosofických textům ale též i pro celkovou kulturní orientaci humanitního vzdělance. Metoda kursu je primárně hermeneutická, kdy umění intepretace odemyká duchovní a mentální svět, který je nám v jistém ohledu blízký, jelikož z něho náš svět vychází, ovšem který je zároveň dějinně, nábožensky i kulturně cizí, vzdálený, a v mnoha ohledech principiálně odlišný; současné podržení obého pak umožňuje zahlédnout nesamozřejmost a nedefinitivnost světa našeho, a lépe porozumět údělu člověka Západu, to jest svému vlastnímu údělu.

Cílem kurzu je představit hlavní myslitele raně novověké kontinentální filosofické tradice: Descarta, Malebranche, Spinozu a Leibnize. Tématem bude jejich metafyzika, pojetí člověka (poznání, vášně), pojetí hmotné přírody a především role, již hráli při vzniku raně novověké vědy. Kurz bude probíhat v prostředí Moodle a bude mít formu postupně zveřejňovaných audionahrávek přednášek (podcast) doplněných třemi krátkými úryvku textů k samostatné četbě. V půlce semestru bude probíhat krátký nepovinný test z dosud probrané látky.

Seminář je věnován společné četbě a interpretaci Jonasových textů k filosofii živé přírody. Konkrétně budeme číst článek „Evoluce a svoboda“, průběžně ho budeme doplňovat a rozšiřovat vybranými kapitolami z Jonasovy knihy Phenomenon of Life. Jakkoli je Hans Jonas znám spíše jako etik, patří jeho zde probírané texty – vedle textů např. M. Merleau-Pontyho – k nejdůležitějším filosofickým reflexím mimo-lidského života ve 20. století.

Kurz je systematickou interpretační četbou Goethovy Nauky o barvách (Zur Farbenlehre 1810), směřující k pochopení Goethova pojetí přírody a "původního fenoménu" (Urphänomen)

V semináři se budeme věnovat zejména vybraným pasážím z knihy Úvahy a myšlení o morálce, Eichmann v Jeruzalémě a Původ Totalitarismu Hannah Arendt, kdy hlavním tématem bude banalita zla, problém, zda je radikální a banální zlo v rozporu (R.J. Bernstein), důležitost svědectví přeživších, otázka viny, modernita a podmínky pro vznik holocaustu. Tyto texty budeme doplňovat svědectvími i filmovými dokumenty a seminář zakončíme skupinovými prezentacemi vybraných knih.

Seminář bude seznamovat se základním smyslem a povahou Hegelovy filosofie. Východiskem bude Hegelova Logika (Wissenschaft der Logik I., II.), jež bude chápána jako místo, jež usebírá smysl Hegelova systému. Seminář bude proto formou přednášek i postupné četby (jak bude vyžadovat téma) seznamovat jak s Logikou samou, tak s tématy Hegelovy „reálné“ filosofie (dle Encyklopedie a Fenomenologie ducha), jež příslušným ontologickým základům náleží.

Jde o doprovodný, bezprostředně navazující seminář k přednášce „Heideggerův Bytí a čas“. Práce v semináři bude spočívat v četbě, interpretaci a diskusi textu Heideggerova stěžejního díla Bytí a čas. Při četbě budeme vycházet z českého překladu při souběžném srovnávání s textem originálu.

Cílem semináře je seznámit studenty s nejvýznamnějšími díly tzv. Hippokratovského korpusu a představit je v kontextu řecké filosofie a vědy klasického období. Číst (v českém překladu) a diskutovat budeme spisy Přísaha, O vzduchu, vodách a místech, O přirozenosti člověka, O životosprávě, O starém lékařství a další.

Kurz bude probíhat seminární formou. Těžiště práce spočívá v četbě literárních děl a jejich následné literární vědou poučené interpretaci. Výrazná suma práce bude tedy spočívat na důsledné přípravě na semináře. Kurz bude probíhat prezenční formou v nové budově Fakulty humanitních studií. Podmínkou atestace bude vypracovat závěrečnou interpretaci v rozsahu do 5 normostran.

Je křesťanství morálním náboženstvím? Obsah kurzu: Je celkem rozšířená představa, že v dnešní době se normální člověk charakterizuje postojem ateisty, zatímco teisté jsou jakýmsi reliktem minulosti. V tomto kurzu chceme ukázat, že ve 20. a 21. století se některá devocionální náboženství vyvinula více či méně v náboženství morální. Začátek tohoto procesu je explicitně obsažen v Platonově Ústavě, která je textem o uspořádání spravedlivé lidské společnosti, která ale v čisté podobě nemůže existovat = utopie. Je tedy návodem, jak nahradit náboženství založené na mýtu náboženstvím morálním. Ateismus je v tomto smyslu krajní postoj, který by také mohl založit morální náboženství. Jak by to muselo vypadat, je explicitně doloženo ve Spinozově etice, vybudované po geometrickém způsobu. Do důsledku vzato je to taky utopie. Spinozův ateismus je panteismus a vede k popření života. Kromě ateismu se lze setkat s velmi primitivní formou náboženství, kterou pro účely tohoto kurzu nazvěme konzumerismus = nauka jak si užít života. Je to přístup, kdy život je pro mně jenom ten „můj život“, jen ten může mít smysl, žádný smysl mimo můj život přece není. Důsledná pozice konzumerismu je tedy egodeismus – zbožnění sebe sama. Stoupenci morálního náboženství trvají na smyslu, jako na něčem, co nemůže být jen moje, ale na čem pouze mohu mít podíl. V morálním náboženství je výchozí myšlenka, že život je dar (Dar darů). Chceme tedy ukázat, že ačkoliv si dnes většina lidí myslí, že jsou ateisty, ve skutečnosti je možností více. Chceme se pokusit ukázat, že první formou, v níž se morální náboženství realizovalo, je křesťanství, a to proto, že jeho morální kořeny jsou platonské. V dějinách křesťanství jsou dlouhá období, která platonská neboli morální nejsou (konstituce katolické církve končí rozchodem s Platonem a převládnutím aristotelského postoje) a trvale je to možná většinovým postojem. Proto titul našeho kurzu končí otazníkem. Okrajově se zamyslíme, zda židovství nebo islám morálními náboženstvími taky jsou, anebo jsou jím v mnohem menším smyslu, i když morální rozměr v nich nepochybně obsažen je, stejně i v některých formách buddhismu a hinduismu. V konzumerismu však morální aspekt téměř úplně chybí. Na kurz v zimním semestru bude navazovat kurz téhož jména s číslem II v letním semestru. Výklad je veden ve stopách knih Fustel de Coulanges: Antická obec; M. Stern, H. Pölmann: Desatero v životě židů a křesťanů; Bernhard Casper: Míra lidství; R. Brague: O bohu u křesťanů a o jednom nebo dvěma dalších; ad. Atestace kurzu se řídí podle pravidel, která jsou popsána v Moodle (DL2), v podatelně studentských prací pod názvem Kurzy E. Pincové. K té vede tato cesta: Moodle - FHS UK - Bakalářské studium - Studium humanitní vzdělanosti - Filosofický modul - Kurzy E. Pincové. Tam je popsán způsob zadávání úkolů, odevzdávání referátů a podmínky atestace.

Uvedení k filosofii je v tomto kurzu předváděno na základě rozdílů mezi archaickou a moderní společností, na základě rozdílu mezi společenstvím žijícím v mýtu a společenstvím, v němž se mýtus stane alternativním a následně se rozpadá. Mýtus je zde vykládán jako symbolická forma, pro níž platí, že zde není místo pro otázky, a filosofie vzniká jako prostor pro otázky, reaguje na rozpadající se mýtus a usiluje nalézt novou pevnou půdu pod nohama. Filosofie je vždy skrze jazyk, je to jiný případ symbolické formy než mýtus, a souvisí s prožitkem různojazyčnosti. Výklad je střídavě koncipován historicky a fenomenologicky, reflektuje zakladatelskou tradici evropské filosofie v linii Sokrates, Platón, Aristoteles a sleduje začasté výklady prof. Patočky z přelomu 60. a 70. let. V oblasti fenomenologického výkladu jsou nejdůležitější výklady Husserlovy, zejména z "Krize evropských věd". Důležitým pojmem je výměr diskursu, kde se ukazuje rozdíl mezi přístupy založenými teoreticky, tedy matematikou, filosofií, antickou vědou, a přístupy založenými prakticky - mýtem, životem, moderní vědotechnikou. Atestace kurzu se řídí podle pravidel, která jsou popsána v Moodle (DL2), v podatelně studentských prací pod názvem Kurzy E. Pincové. K té vede tato cesta: Moodle - FHS UK - Bakalářské studium - Studium humanitní vzdělanosti - Filosofický modul - Kurzy E. Pincové. Tam je popsán způsob zadávání úkolů, odevzdávání referátů a podmínky atestace.

Kurs souvicí s Kořeny evropské tradice I., který je v tomto semestru paralelní, a je věnován řecké tradici. KET II se bude věnovat hebrejské tradici. Pojítkem je téma platónského motivu péče o duši v (tés psychés epimeleisthai) v tradici evropského myšlení. Budeme se tedy věnovat především hebrejskému myšlení, tedy druhému kořenu evropské tradice a jeho vývoji v evropských dějinách. Atestace kurzu se řídí podle pravidel, která jsou popsána v Moodle (DL2), v podatelně studentských prací pod názvem Kurzy E. Pincové. K té vede tato cesta: Moodle - FHS UK - Bakalářské studium - Studium humanitní vzdělanosti - Filosofický modul - Kurzy E. Pincové. Tam je popsán způsob zadávání úkolů, odevzdávání referátů a podmínky atestace. Literatura: stejně jako v KET I.

Společná četba Rancierova textu Politika literatury (v češtině). K docházení na seminář není nutně potřeba účast na přednášce, lze docházet nezávisle. 

Půjde o vybrané sondy do filosoficky orientované interpretace literárních textů, jejichž společným rysem je, že literární text pokládají ani ne tak za předmět interpretace, ale za myslitelský výkon sám o sobě. Půjde předběžně o následující autory: tzv. Ženevská škola (Jean Rousset, Jean Starobinski, Georges Poulet), György Lukács, Hillis Miller, Michel Foucault, Gilles Deleuze, Jacques Ranciere, Pierre Macherey.

Četba a komentář Platónových dialogů Faidros a Symposion a vybraných částí Aristotelovy Etiky Nikomachovy (VIII. a IX. knihy).

Obsahem kurzu bude četba a interpretace Platónových dialogů Euthyfrón, Obrana Sókrata a Kritón.

V dalším díle platónských intepretací se zaměříme na Platónovo patrně poslední dílo, a sice rozsáhlý spis Zákony o dvanácti knihách, a jednak na pravděpodobně pseudoplatónskou Epinomidu, která k nim představuje dovětek či apendix, občas označovaný též přímo za jejich třináctou knihu. První třetina Zákonů je věnována spíše teoretickým úvahám stran dokonalé obce, počínaje pátou knihou začíná Platón konstruovat zákonodárství konkrétní krétské osady jménem Magnésia. Pro Platóna nená žádná oblast lidského život nezajímavá či tabu, a tak se kromě trestního práva či zákonů proti bezbožnosti dočkáme též obsáhlého výkladu rodinného práva, výkladu o tom, kdo a kdy může používat alkoholické nápoje či propracovaných pravidel sexuálního života. Epinomida na Zákony těsně navazuje, jakkoliv dramaturgicky je na ně naroubována poněkud násilně: jejím cílem je dopracovat v Zákonech nedořešenou otázku jaká je povaha moudrosti, kterou si musí osvojit vládci obce, a jakým způsobem má vůbec probíhat jejich výchova. Autor ztotožňuje tuto moudrost se specifickým typem kosmické zbožnosti, založené v duchovně pojaté astronomii: to jest v astronomii, jejíž premisou je, že duše vládne tělu a nebeská tělesa jsou buď přímo bohové či sochy či obrazy bohů, a jejímž cílem je nahlédnout jednotu všech nebeských pohybů a tudíž jednotu veškeré FYSIS. Tato zbožnost by měla být obcí systematicky rozvíjena v rámci obecního kosmického náboženství, které je nejlepší cestou k tomu, aby obec byla zbožná, nakolik lze, moudrá, nakolik lze, a též blažená, nakolik lze. V semináři se pokusím představit možné čtení Zákonů ve dvou kontextech: jednak v kontextu domýšlení, přeznačení či korekcí autorových úvah o dokonalé obci tak, jak je známe zejména z Ústavy, druhým kontextem je pak souvislost s dialogy Timaios-Kritias, zejména pak ohled kosmologického založení zbožnosti v X. knize Zákonů a úvah o lidské přirozenosti. V obou těchto ohledech může být studium Zákonů nanejvýš prospěšné, nehledě na to, že současně skýtá nepřeberné množství fascinujících vhledů do Platónovy doby a kultury. Seminář bude tentokrát o něco málo náročnější, doporučuji ho zejména těm studentům, kteří již mají s platónskou filosofií alespoň základní zkušenost (tj. absolvovali minimálně úvod do filosofie či lépe některý z platónských seminářů).

Seminář pojednává o podobách tělesnosti a intersubjektivity a jejich proměnách ve vybraných literárních dílech. Mezi autory, jejichž tvorbě se seminář věnuje, se řadí H. James, J. Conrad, B. Stoker, H. G. Wells, I. B. Singer… Obecnou perspektivu nám při tom poskytují převážně fenomenologické tematizace tělesnosti, např. v textech E. Husserla, M. Merleau-Pontyho či D. Trigga, pojetí tísnivého u Jentsche a Freuda, či tělo jako prostor mravní ve viktoriánské době (M. Foucault, K. Hurley).

Předmět má charakter chronologicky vedeného úvodu do novověké až moderní politické filosofie a politického myšlení. Studenti budou formou přednášek seznámeni s hlavními etapami, idejemi a texty novověkého politického myšlení od 16. do 20. století a jeho specifikami vzhledem ke starší době. Výklad navazuje na kurz Politická filosofie I., lze jej však absolvovat i samostatně.

Předmět má charakter historického úvodu do novověké a moderní politické filosofie. Kombinovaná forma studia vyžaduje značné množství samostudia, kterou přednáška nemůže nahradit. Kurz tematicky navazuje na kurz Politická filosofie I., lze jej však absolvovat i samostatně. Zkouška má podobu ONLINE TESTU ze znalosti povinné literatury. V Moodlu jsou studujícím k dispozici podcasty a postupně budou zveřejňovány také videozáznamy přednášek.

Kurs přiblíží různé přístupy pojetí prostoru a to jak na rovině teoretické, tak na úrovni jeho reálného uskutečňování v architektonických artefaktech, v utváření města či celé krajiny. Výklad konkrétních realizace začne kurs sledovat od renesance a přes baroko se dostane do 19. a 20. století.

Seminář se pokusí uvést do myšlení Heinricha Rombacha. Budeme vycházet především z jeho knihy Strukturní antropologie a její vybrané pasáže budeme na hodinách společně číst a diskutovat. Četbu budu prokládat přednáškovými exkursy zpřítomňujícími potřebné kontexty. Rombach patří k nejoriginálnějším pokračovatelům Edmunda Husserla a Martina Heideggera. Domýšlením fenomenologického východiska se přibližuje zejména myšlení Gillesa Deleuze. Jeho filosofii lze označit za „etiku čistého dění“, dění, kterým vše jedinečně vzniká teď a tedy a ke kterému je dle Rombacha třeba se osvobozovat vymaňováním se ze všech postojů, které cokoli určitého berou jako samostatné či definitivní.

Předmět je určen pouze pro posluchače kombinované studia. Seminář se bude věnovat výkladu klíčových pasáží dialogu "Obrana Sókrata" a "Faidón", který by studentům měl napomoci v samostatné četbě obou dialogů.

Jedná se o blokový seminář. Sokratovské rozhovory jsou specifickou formou skupinového rozhovoru. Seminář je vhodný pro všechny, kteří si chtějí vyzkoušet přemýšlení v praxi. Účastníci společně hledají odpověď na vybraná filosofická/etická/matematická témata. Účastníci vycházejí z konkrétní prožité zkušenosti, nikoliv ze známých teorií. Příklady témat: Co je přátelství? Kdy smím použít násilí? Kde leží hranice tolerance? Seminář probíhá formou blokového kurzu většinou mimo školní budovu ve Frýdlantu v předpokládaných termínech Frýdlant 10. - 12. 4. 2026 česky a anglicky Kostelec nad Černými Lesy 16. - 19. 7 2026 česky a anglicky Praha 31.10. - 1. 11. 2026 česky i anglicky Semináře NEBUDOU PROBÍHAT ONLINE. Více k metodě výuky najdete zde: www.sokratici.cz Je nutné se vždy přihlásit také online na výše uvedených webech: https://www.socraticdialogue.org/seminare/

Přednáška bude věnovaná antickým konceptům demokracie, svobody a spravedlnosti. Východiskem pro reflexi a diskusi těchto témat bude komentovaná četba vybraných pasáží z řeckých autorů archaické a klasické doby, kteří principy demokracie obhajovali nebo kritizovali. Nejvíce pozornosti věnujeme Platónovu dialogu Ústava a Aristotelovu spisu Politika. Na antické výklady budeme nahlížet jednak v kontextu dané doby a politického přesvědčení jednotlivých autorů, a jednak anachronicky, tedy s ohledem na současné chápání těchto konceptů a jejich význam pro moderní demokratické společnosti. Cílem přednášky je nejenom poskytnout historické povědomí o antických kořenech demokratického myšlení, ale také rozvíjet schopnost vlastního kritického náhledu na hodnotové principy, na kterých stojí západní civilizace. Vážným zájemcům o dané téma doporučuji navštěvovat také seminář "Aristotelés, Politika - četba" (YBFC261).

Cílem přednášky je představit posluchačům širokou paletu tematizací člověka a společnosti, jak byly kultivovány v myšlení britské provenience 17. a 18. století, a zpřístupnit jim alespoň některé významné či zlomové fenomény, v nichž se člověk a společnost ukazují myslitelům. Přednášky jsou koncipovány tak, aby poskytly posluchačům přístup k textům a idejím relevantním jak pro státní zkoušku z Filosofie v kontextu humanitních věd (Tematický okruh A – Jednání, svoboda a druzí, tematický okruh E – Člověk), tak inspiraci pro případnou bakalářskou práci. Cílem kurzu není podat jakýsi přehled názorů, ale inspirovat k samostatnému, kritickému myšlení.

Cílem semináře je kultivovat kompetenci ve filosofické (dílem i kontextuální) četbě vybraných textů z okruhu tematizací člověka a společnosti, jak se ukazují v myšlení britské provenience 17. a 18. století. Výběr textů je koncipován tak, aby poskytl posluchačům přístup k textům a idejím relevantním jak pro státní zkoušku z Filosofie v kontextu humanitních věd (Tematický okruh A – Jednání, svoboda a druzí, tematický okruh E – Člověk), tak inspiraci pro případnou bakalářskou práci. Cílem kurzu je inspirovat k samostatnému, kritickému myšlení, které není možné bez kompetence zpřítomnit „myšlení druhých“.

Kurz probíhá v letním i zimním semestru - lze zapsat v obou semestrech, avšak maximálně dvakrát. Kurz aktivního hledání podoby kritických textů k aktuálním výtvarným projevům. Součástí výuky jsou návštěvy a reflexe probíhajících výstav současné výtvarné tvorby. Zároveň se posluchač průběžně seznamuje s aktuálními estetickými a vizuálními teoriemi, jejichž znalost je nutným předpokladem hodnotného kritického přístupu.

Podíl obrazů na komunikaci zaznamenal v moderní době výrazný kvantitativní nárůst. Obraz zasahuje do všech úrovní sociální interakce a proměňuje ji. Veřejný prostor i komunikace se díky obrazu stává iluzivním, virtuálním, mocensky manipulovaným, ale též hravým, kreativním apod. Obraz v širokém slova smyslu je třeba podrobovat interpretaci a kritice a nespokojovat se s jeho prvoplánovým sdělením (za ním se většinou skrývá podprahová, manipulující informace). Studium obrazu je součástí mediální gramotnosti, což je v současnosti nezbytná složka porozumění kulturnímu dění.

Kurs je uvedením do křesťanské filosofie či - obecněji a přeněji řečeno - myšlení, a to prostřednictvím interpretace Janova evangelia. Na semináři bude přečtena a okomentována první část Janova evangelia Jn 1,1 — 10, 42. Vyložen bude jednak Prolog (nejčastěji interpretovaná a zřejmě též „nejfilosofičtější“ část Nového zákona, a dále větší část tzv. Knihy znamení, jejíž osnovu tvoří sedm známých zázraků (proměnění vody na víno (Jn 2); uzdravení syna královského služebníka (Jn 4); uzdravení ochrnutého (Jn 5); nasycení pěti tisíc (Jn 6); chůze po vodě (Jn 6); uzdravení slepého od narození (Jn 9)). Na sedmý zázrak, vzkříšení Lazara (Jn 11) se již v tomto semestru nedostane a zahájíme jím semestr letní. Všechny zázraky jsou přestaveny jako SÉMEIA, tj. znamení Ježíšovy moci a poslání. Výklad se pokusí ozřejmit specifický styl Janova myšlení založeného v symbolech a protikladech (světlo skrz tmu, radost skrze bolest, život skrze smrt apod.) Metoda výkladu bude filosofická, důraz bude položen na historický, literární, náboženský a kulturní kontext daného spisu. V semináři bude — vzhledem k rozsahu textu — užíván dvojí způsob výkladu: některé pasáže (Prolog, rozmluva s Nikodémem, nasycení pěti tisíců a řeč o chlebu z nebe) budou probrány velmi podrobně v podstatě metodou line-by-line komentáře, k jiným pasážím (zejména 7. a 8. kapitola) bude poskytnut spíše narativní komentář, tj. výklad se soustředí na větší celky a text bude celkově spíše pouze shrnut. Cílem semináře je poskytnout praktickou znalost Janova evangelia a dále představit možnosti a limity, které skýtá primárně filosofické čtení biblických či náboženských textů vůbec. V případě zhoršení epidemické situace, zdravotní indispozice přednášejícího či jiných okolností bude seminář pokračovat zde: https://www.youtube.com/user/2007ulysses/featured

Kurz se z filosofické perspektivy zaměřuje na otázky týkající se mysli a vědomí. Poskytuje základní přehled o historických kořenech této problematiky a soustředí se na současné debaty probíhající především v rámci tzv. analytické filosofie mysli. Mezi hlavní témata bude patřit otázka (ne)redukovatelnosti vědomí na fyzikálně-chemické či mozkové procesy, problém rozšíření vědomí v přírodě (existuje vůbec vědomí nebo je naopak přítomno i v celé neživé přírodě?), místo vědomí v neo-darwinovské evoluční teorii a problém identity našeho já.

V tomto kurzu se pokusíme seznámit s širokým a komplexním polem filosofie posledních 40 let. Současná filosofie je provizorním pojmem, jenž však nemá být chápán jen jako jakési časové či historické vymezení. Pokusím se předvést, v jakém smyslu jde o filosofii, pro niž je charakteristické vyrovnávání se s projektem osvícenského humanismu. Právě na konci 20. století sledujeme významné rozrušení, destabilizaci a decentralizaci významu člověka v řádu bytí. Posthumanismus, ontologický obrat či dekoloniální teorie jsou všechno aspekty nové, současné filosofie, nového myšlení, jež se pokouší vyrovnat právě s vyprázdněným místem humanistického optimismu v pokrok a racionalitu. V kurzu se budeme věnovat různým aspektům tohoto problému. Začneme samotnou tradicí humanismu a kritikou, jíž byl humanismus podroben počínaje polovinou 19. století. Pokračovat budeme specificky posthumanistickým myšlením a dále pokusy o novou ontologii a tzv. ontologickým obratem. Navážeme tématem dekoloniálního myšlení a snahy překonat osvícenský univerzalismus, jenž dal vzniknout, jako své stinné stránce, rovněž legitimizaci otroctví a kolonialismu. Zásadním rozměrem myšlení současnosti je kritika a vyrovnávání se s novými technologiemi, jež však pod hlavičkou transhumanismu nabývá rovněž optimistickou či hyder-humanistickou podobu snahy vylepšovat člověka. Po-humanistické myšlení si klade otázku, jaké jsou možnosti etiky v situaci, kdy je rozrušen univerzalismus podstaty a normativity. Avšak po-humanistické myšlení rovněž znamená překročení individuální perspektivy subjektu a zaujetí planetární perspektivy a tematizaci antropocénu. Závěrečná přednáška kurzu se pokusí předvést, v čem spočívají pokusy o nový humanismus a jaké jsou limity či problematická místa po-humanistického myšlení.

Kurz je založen na přednáškách, textech a skriptech Jana Sokola, které představují rozvrh studia humanitní vzdělanosti na FHS. Evropská vzdělanosti je založena v řecké filosofické tradici a v porozumění společnému světu, který je zprostředkován řečí jako výrazem vztahu k celku. Jan Sokol se v kantovské tradici ptá na základní otázky lidského života: Co mohu poznat? Jak mám jednak? V co mohu věřit? Zkrátka: Co je člověk?

Kurz je založen na přednáškách, textech a skriptech Jana Sokola, které představují rozvrh studia humanitní vzdělanosti na FHS. Evropská vzdělanosti je založena v řecké filosofické tradici a v porozumění společnému světu, který je zprostředkován řečí jako výrazem vztahu k celku. Jan Sokol se v kantovské tradici ptá na základní otázky lidského života: Co mohu poznat? Jak mám jednak? V co mohu věřit? Zkrátka: Co je člověk?

Kurz chce především prověřit obsah, metody a možnosti vizuální sémiotiky, pro sledování tohoto tématu ovšem musí podat určitý přehled sémiotiky obecně. Vizuální sémiotika nalézá svůj předmět ve zkoumání významu každého vizuálního znaku, nicméně nejvypracovanější znakové systémy lze nalézt ve vizuálním umění. Revize metod zkoumání znakovosti výtvarného díl má za cíl posléze umožnit důkladnější interpretaci vizuálních znaků, případně naznačit účinné postupy jejich tvorby.

Předmět sleduje klasická díla weird fiction od osmdesátých let devatenáctého století do začátku dvacátého století. Reflektovány jsou prózy G. de Maupassanta, R. L. Stevensona, A. Machena a dalších významných autorů žánru. Důraz je kladený na proměnu rozumění místa člověka v kosmu vyjadřovanou v této literatuře.

Úvod do základních otázek logiky. Cílem kurzu je seznámení s výchozími myšlenkami logiky (včetně matematické) a jejich promýšlením: co je výrok, pravda, lež, nutnost atd.? Logika je předvedena jako jednotná myšlenková tradice od antiky až po moderní matematickou logiku. Půjde jednak o procvičení návyků kalkulu, jednak o seznámení se s filosofickými otázkami logiky. Kurz je dobré si zapsat spolu se seminářem YBFB004.

Kurz seminární formou doplňuje a rozvíjí Základní otázky logiky I. (Kurz je dobré si zapsat spolu s přednáškou Základní otázky logiky I. - YBFB002).

Úkolem přednášek je představit a problematizovat základní pojmy filosofie, které prostupují její tradici a tvoří obecný základ vzdělanosti. Představení pojmů má zároveň ukázat na jejich vzájemné souvislosti, jež vyvěrají z původní jednoty a provázanosti základních otázek metafysiky, epistemologie a etiky.

Cílem semináře je blíže seznámit studenty s „filosofií jazyka a řeči“. Jednak v širším významu, jako horizontu tázaní, který nemůže nebýt – ať už explicitně nebo implicitně – vždy již zahrnut a „spolumíněn“ v každém bádání; jednak v užším významu jako výslovná tematická oblast filosofického zkoumání. V kursu I. budeme četbou pramenných textů sledovat, jak se v antice ustanovily vůdčí otázky filosofie jazyka a řeči jakožto problémy „filosofie ideálního jazyka a „filosofie běžné řeči“, jež jsou v současnosti především artikulovány v prvním případě analytickou a v druhém případě kontinentální filosofií. V rámci kurzu bude třeba kriticky zvážit a zproblematizovat, zdali by filosofie jazyka mohla být onou společnou půdou, na níž by oba tradiční způsoby myšlení a jednání mohly najít společnou řeč, která by vedla k vzájemnému porozumění a strukturovanou spolupráci s ohledem na rozmanitost jednotlivých jazyků a různost lingvistických perspektiv.

Předmět si klade za cíl diskusní formou představit problémy média (v širokém slova smyslu), jeho roli při utváření významu v komunikaci, jeho vztahu k tradičně vymezovaným teoriím znaku a významu, na jedné straně založeným na existenci (resp. hypotéze) kódu, na straně druhé na intencionalitě (resp. jejich úloze v rámci teorie významu). V základních rysech se pokouší postihnout vliv média, kanálu a materiální složky znaku na způsoby, jakým znakům a jejich komplexům rozumíme, na jejich roli v komunikačním procesu. Pozornost věnuje jak teoretickým presupozicím takového typu uvažování, tak praktickým ukázkám aktuálního vlivu média jakožto technologie na lidské chování a rozhodování. Zvláštní pozornost je věnována fenoménu psaní, o němž uvažuje jako podstatném faktoru při formování identity kultury i jejích členů.

The course offers a sustained and systematic engagement with Gilles Deleuze’s philosophy of language through a close reading of The Logic of Sense. It is designed both for those already familiar with Deleuze’s thought and for new participants, as his key concepts recur, shift, and gain new dimensions throughout the text.

Sokratovské dialogy v angličtině jsou vhodné od jazykové úrovně B1, B2. Vhodné pro všechny, které už na jazykových kurzech nebaví pořád dokola mluvit o tom, co dělali o prázdninách. Na tomto kurzu spojíte trénink jazyka a praktickou filosofii: Co je přátelství? Kdy smím použít násilí? Kde leží hranice tolerance? Vycházíme z vlastních zkušeností, porovnáváme je a hledáme společnou podstatu. Není zapotřebí žádná odborná angličtina, jedná se o každodenní užití jazyka. Sokratovská metoda je založena na skupinové spolupráci - postupuje se pomalu, dokud všichni neporozumí. Když se účastníte v angličtině, vypilujete své schopnosti vyjadřování i poslechu. Seminář probíhá formou blokového kurzu většinou mimo školní budovu v termínech Frýdlant 10. - 12. 4. 2026 česky a anglicky Kostelec nad Černými Lesy 16. - 19. 7 2026 česky a anglicky Praha 31.10. - 1. 11. 2026 česky i anglicky Semináře NEBUDOU PROBÍHAT ONLINE. Více k metodě výuky najdete zde: www.sokratici.cz Je nutné se vždy přihlásit také online na výše uvedených webech: https://www.socraticdialogue.org/seminare/

Jedná se o pokračující seminář pro účastníky Sokratovských dialogů v ČR. Pokud jste se ještě nikdy neúčastnili rozhovorů v ČR, prosím nehlaste se :) Termíny v Německu v roce 2026: https://www.philosophisch-politische-akademie.de/veranstaltungen/kategorie/sokratische-gespraeche/

V priebehu semestra sa tento kurz bude zaoberať tým, ako súčasné umenie môže poskytovať priestor pre kritickú diskusiu a ako umenie prostredníctvom svojej tvorby poskytuje diskurz, ktorý odráža témy súčasnej filozofie a teórie. Kurz poskytne prehľad kľúčových teoretických prác na témy sociálneho obratu v umení, biopolitického umenia, archívneho obratu v umení, queer a crip perspektív v umení, antropocénu, ekológie, medzidruhovej komunikácie a možných budúcností z perspektívy súčasného umenia. Prednášky budú doplnené diskusiami, kritickým čítaním teoretických textov a konkrétnymi prípadovými štúdiami zo súčasného umenia, návštevami galérií a premietaním umeleckých diel pohyblivého obrazu.