Předmět Historické antropologie se bude věnovat jak několika přístupům či metodologickým konceptům, které pozměnily tradiční pojímání dějin, tak tématům, dotýkajícím se přechodu od evropské předmoderny k moderně. Tradiční historickoantropologické téma bude zastupovat pozdněstředověká a raněnovověká lidová kultura, konkrétně karneval, který nahlédneme prostřednictvím autorů a autorek, vycházejících z různých historiografických prostředí (Bachtin, Davis, Burke). Z metodologických konceptů se seminář bude zajímat zejména o mikrohistorii. 1. Historická antropologie a výzkum lidové kultury 2. Karnevalová kultura I. (Bachtin) 3. Karnevalová kultura II. (Burke, Davis, Le Roy Ladurie) 4. Historická antropologie a dějiny každodennosti – středověk a raný novověku 5. Historická antropologie a dějiny každodennosti – novověk a soudobé dějiny 6. Mikrohistorie I. (konceptuální východiska) 7. Mikrohistorie II. (teoretická diskuse po roce 1990) 8. Mikrohistorie III. (aplikované studie) 9. Symbolická antropologie a historická věda I. (Darnton) 10. Symbolická antropologie a historická věda II. (polemiky 90. let a po roce 2000) 11. Historická antropologie (symbolického) násilí 12. Mezi mikrohistorií, evidencí a narací (četba prací N. Z. Davis) 13. Tradiční společnost a koncepty modernizace (Weber, Elias, Foucault ad.)

Kurz se věnuje antropologickým konceptům „prostoru“ a „místa“ jejich promýšlení. Jako východisko nám poslouží klasická práce Marca Augého Non-places. Introduction to an anthropology of supermodernity (1995), avšak dále budeme prozkoumávat prostřednictvím řady dalších konceptů prostoru různé roviny dnešní globalizované a proměnlivé reality. Budeme se zabývat etnografiemi konkrétních „(ne)míst“ a prostorů (dálnice, hranice, letiště, nákupní centrum, klášter, tržiště, muzeum atd.), ovšem nezůstaneme na úrovni pouhého popisu. Ukážeme si, jak je prostor propojen se sociálními procesy a jak lze skrze analýzy prostoru uchopovat témata/koncepty jako paměť, intimita, anonymita, identita, pohyb, habitus, transnacionalismus, moc, disciplinace atd.

Kurz je úvodem do antropologie Latinské Ameriky, oblastí ležících jižně od Spojených států. Areál zahrnuje Mexiko a Střední Ameriku, Karibskou oblast a jihoamerický subkontinent. Jednotlivé přednášky budou koncipovány tak, aby pokryly relativní šíři témat ve všech třech částech Latinské Ameriky. K jednotlivým tématům (např. objevení Ameriky a následná kolonizace a debata k 500. výročí setkání dvou světů - evropského a indiánského - v roce 1992, etnická identita, náboženské systémy, lingvistická antropologie, turismus, jídlo a globalizace, lokální vědění v kontextu environmentální antropologie aj.) budou vždy uvedeny vybrané případové studie nebo klíčové výzkumy vztahující se k těmto tématům. První část přednášek se zaměří na relativně ucelený výklad týkající se archeologie kontinentu, nejstaršího osídlení, objevení a kolonizování prvních území, rozdělení obyvatelstva a demografie na počátku evropského dobývání a v současnosti a úvod do národní, etnické a jazykové identity. Hlavní část přednášek bude věnována výběrovým tématům a oblastem s přihlédnutím k zajímavým a klíčovým etnografickým výzkumům včetně mého vlastního mezi Tarahumary v severozápadním Mexiku.

Město má nesčetně definic a podob. Nehledě na konkrétní kontury toho kterého urbánního prostředí víme, že do roku 2050 bude ve městech po celém světě žít více než 66 % světové populace (v Evropě cca 80 % už dnes). Význam tvrzení jednoho ze zakladatelů urbánní antropologie Louise Wirtha o tom, že „urbanismus je způsobem života“ (Wirth 1938) tak získává v 21. století stále rozmanitější kontury. Městské skutečnosti jsou daleko více než kdy jindy usazeny v globálně/lokálních disrupcích i propojeních a konkrétních dopadech univerzálních jevů jako je neoliberalismus, financializace bydlení, rozvoj infrastruktur nebo tzv. great acceleration, fenoménu spojovaného se současnou diskusí o Antropocénu, tedy geologickém věku člověka. Kurz představí nejen historii, důležitost a svébytnost antropologického zkoumání města prostřednictvím etnografie, ale i teoretické koncepty, kterými se antropologie města inspiruje od jiných oborů. Na tématech jako sociální produkce městského prostoru, městská segregace a migrace, neformální město či význam a funkce (ne)viditelných infrastruktur se pokusíme demonstrovat, že antropologický výzkum města 21. století představuje doménu, která má nesporné využití jak v akademické, tak veřejné sféře.

Jedná se o profilový předmět bakalářského studia. Studenti se seznámí s rozmanitostí možností, které v různých kulturách vytvářejí sociální pouta spřízněnosti. Kromě definice příbuzenství založené na odkazu k biologii budou představeny další formy od duchovního příbuzenství až po rituální bratrství či příbuzenství po mléku. V rámci kurzu bude představena také pluralita možností formování rodin, rodinných domácností či typů manželství. Budou reflektovány některé teoretické diskuse v sociální antropologii (kultura vs. příroda, nature vs. nurture, konsangvinita vs. afinita, unilineární vs. kognatické systémy, ad.), včetně vlivu nových reprodukčních technologií na rozvoj tzv. nových příbuzenských studií. Studenti se kromě teoretické reflexe a kritiky antropologické teorie příbuzenství seznámí také s genealogickou metodou jako metodou získávání dat o příbuzenství, a její moderní kritikou.

Cílem kurzu je představit turismus jako mnohostranný globální fenomén, jenž se vztahuje především k cestování v rámci využití volného času (travel-for-leisure) a který jako takový nabízí řadu zajímavých výzkumných témat napříč různými disciplínami. Etnografický výzkum, orientovaný na turismus, urazil dlouhou cestu od téměř naprostého nezájmu antropologů, kteří turismus a turisty v rámci svých výzkumů ignorovali, až po jeho postupné zařazení do korpusu předmětů na mnoha sociálně antropologických, sociologických aj. katedrách po celém světě. Turismus je dnes obvykle chápán jako příklad globálních proudů, které rozmazávají tradiční teritoriální, sociální a kulturní hranice a vytvářejí jejich různé hybridní formy. Jejich cíle se sice zjevně přizpůsobují velice rychle celosvětovým trendům a globálnímu trhu, ale zároveň se snaží o udržení či dokonce o zvýšení jejich lokálních rozdílů. Tento střet "globálního" s "lokálním" pak vyvolává otázku, jak je toto "lokální" vytvářeno či přetvářeno skrze praktiky "turistizovaných reprezentací" ("touristified representations"). Na jedné straně hrají klíčovou roli v těchto procesech globální marketingové společnosti a národní a lokální autority, které se společně podílejí na vytváření a prodávání obrazu určitých destinací. Na druhé straně je to však právě turismus, který vyvolává ve větší či menší míře podněty pro proměňování lokálního. Turismus takto můžeme chápat jako dynamický proces, který napomáhá k obnově soupeřících sociokulturně definovaných lokálních identit.

Kurz je určen pro studenty bakalářského stupně studia. Studenti získají základní etnografický přehled o jednotlivých zemích Balkánu a seznámí se s některými tématy, na něž se antropologie v tomto regionu zaměřovala (např. zádruha, kmenová společenství, transhumance, krevní msta, příbuzenství po mléku, postsocialistická transformace, paměť a nacionalismus ad.). Budou představeny způsoby zobrazování Balkánu (orientalismus, balkanismus), stejně jako jeho konceptualizace v kontextu teorie závislosti či teorie světových systémů. Studenti se také seznámí s různými diskurzy, v jejichž rámci byla oblast Balkánu zkoumána, od východoevropské etnologie po anglosaskou sociokulturní antropologii.

Záměrem semináře je představit sociokulturní antropologii jako obor determinovaný a situovaný historickými, politickými a kulturními podmínkami. Zaměříme se proto na klíčové okamžiky proměn antropologického myšlení, tedy od počátků antropologie přes metodologický obrat a konstitutivní tradice anglosaské a francouzské antropologie k antropologii postkoloniální, postmoderní, reflexivní a kritické. Cílem semináře je ukotvit povahu současné antropologie a proniknout tak do současné epistemologie oboru. Kurz bude mít seminární povahu: kombinace výkladu, diskuze odborných textů a cvičení.

Cílem kurzu je nabídnout základní orientaci v textech, které k tématu Romů vychází a jsou dostupné českému čtenáři. Podstatná část textů se nějak týká romských osad na východním Slovensku, kam jezdíme v letním semestru na terénní praxi. Kurz je určen jak studujícím se zájmem o problematiku menšin, vyloučených lokalit, romské kultury - s případným zájmem o terénní praxi, ale i studujícím, kteří toto téma a "case studies" uchopí jen jako příklad antropologického uvažování, konceptualizace, výzkumů. Složitější texty jsou společně čteny na jednotlivých hodinách, nutná je však i vlastní domácí četba s následnou diskuzí v hodině. https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=13967

Kurz nabízí historický a antropologický výklad povahy náboženství, jeho role v životě společnosti i jednotlivce. Výklad se soustředí zejména na biblickou tradici: biblickou etiku, roli zákoníků a synagogy, motiv zaslíbení a očekávání, postavu Ježíše z Nazareta, jeho podobenství a pojetí vykoupení. Dále se věnuje proměnám křesťanství v evropských dějinách: vztahu křesťanské církve a římské říše, středověké podobě církve a evropské společnosti a vývoji křesťanství v kontextu reformace a novověku. Přednášky navazují na kurz Člověk a náboženství I. Výklad vychází z knihy Jana Sokola Člověk a náboženství.

Kurz uvádí do problematiky handicapu v životě člověka z pohledu antropologického a filosoficko-antropologického. Z hlediska antropologie hledá společná vodítka a souvislosti především v knihách takto tematicky orientovaných, jimiž jsou především Robert F. Murphy: Umlčené tělo; Jiří Němec: Bolest a naděje, ad. Atestace kurzu se řídí podle pravidel, která jsou popsána v Moodle (DL2), v podatelně studentských prací pod názvem Kurzy E. Pincové. K té vede tato cesta: Moodle - FHS UK - Bakalářské studium - Studium humanitní vzdělanosti - Filosofický modul - Kurzy E. Pincové. Tam je popsán způsob zadávání úkolů, odevzdávání referátů a podmínky atestace.

Předmět si dává za cíl studenstvu přiblížit sociokulturní roli rockové hudby v Československu v letech 1955-1989. V rámci kurzu budeme probírat jak vznik rockové hudby jako takové, tak i její pronikání do prostoru československé populární hudby. Studenstvo se dozví jaká byla role rádia Luxembourgh při formování tehdejší rockové scény, o uvolnění v průběhu šedesátých let, perzekucích, kterým museli hudebníci čelit během tzv. "normalizace" i vyjednávání s režimem v rámci zachování hudební praxe. V rámci předmětu jsou plánovány i exkurze do míst, které jsou s československou rockovou tvorbou úzce spojeny nebo se o ní zajímají (Futurum Music Bar, dříve F Klub; Popmuseum, České muzeum hudby). Atestace bude sestávat z vyběru vlastního tématu v rámci kurzu a jeho rozpracování do vlastní seminární práce.

Kurz se věnuje vztahu genderu a hudby z perspektivy hudební antropologie / etnomuzikologie. Je vhodný pro 1. ročník studia. Kurz se tématu bude věnovat na různých příkladech zahrnující punkové hnutí, burlesku a drag queens i další příklady zejména z populární hudby. Představuje různorodé hudební praxe jako pole performativního vyjednávání genderových identit. Kurz pojedná relevantní klíčové termíny a koncepty (hudba jako kultura, hudba jako situovaná sociální praxe, soundscape, gender, performance, performativita, embodiment, femininita, maskulinita, queer...). Zvláštní pozornost bude věnována hudebním praxím v kontextu transnacionalismu, globalizace a komodifikace hudby.

Láká vás zkusit si terénní výzkum Vámi vybraných hudebních akcí? Chcete se učit psát o hudbě jako o společenské aktivitě? U nás můžete odstartovat vlastní výzkum jakékoli hudební aktivity - od EDM parties až třeba po zpěv v synagoze. Mnohé projekty z tohoto semináře (zal. roku 2004) sloužily jako první krok k vlastní hudebně-antropologické/etnomuzikologické terénní práci, ústící v práci bakalářskou (rozvíjenou v navazujícím diplomovém semináři). Některé z úspěšných studentských textů byly dokonce např. publikovány v knize Jurková a kol. 2013. Pražské hudební světy. Praha: Karolinum. (Angl. verze: Prague Soundscapes, 2014). Během jednosemestrálního semináře si student tradičně vybírá jeden z (pokud možno) pražských hudebních světů, který zkoumá, učí se změně perspektivy (insider x outsider), pozorovacím a výzkumným technikám terénní práce; současně si osvojuje také dovednosti psát o svém vlastním hudebně-etnografickém výzkumu, který průběžně realizuje v rámci domácí přípravy ve „svém“ terénu. Student si tradičně vybírá hudební událost, na níž provede zúčastněné pozorování a vytvoří několikaminutovou terénní video- či audionahrávku plus pořídí několik fotografií (jak na nahrávku, tak na fotografie stačí smartphone). Již v průběhu pozorované události či bezprostředně po ní student vytvoří terénní poznámky, které se společně s fotografiemi a nahrávkou stanou základem jeho seminární práce. Na základě poznámek vytvoří hudebně-etnografický popis, opatřený reflexí vlastní pozice v terénu. S pomocí již přečtené sekundární literatury (tj. anotací) se pokusí o první vlastní interpretace zkoumané hudební praxe. Předchozí hudební vzdělání není podmínkou. Kurz bude probíhat formou každotýdenních seminářů, a to podle aktuálního rozvrhu, v kombinaci s pravidelným krátkým úkolem v MOODLE. Studenti budou průběžně, zpočátku každý týden, tvořit krátký text (500 slov) buď: 1) týkající se studentovy tvorby vlastních dat ANEBO 2) vytvořit krátkou anotaci ze zadaného titulu v rozsahu min. 1/2 normostrany a uploadovat ji do MOODLE PŘED seminářem, kde budeme s přečteným titulem pracovat. Podmínkou atestace je 5 odevzdaných úkolů a závěrečná seminární práce v rozsahu 5-7 normostran, která využije již napsané texty ze získaných dat a doplní / rozšíří je.

KURZ JE URČEN PRIMÁRNĚ PRO KOMBINOVANOU/DISTANČNÍ FORMU STUDIA. NA ZÁKLADĚ UČITELSKÉ VÝJIMKY VŠAK LZE ZAPSAT I VÁŽNÉ ZÁJEMCE Z ŘAD STUDUJÍCÍCH PREZENČNÍ FORMY STUDIA. Kurz se soustředí na pojetí magie, čarodějnictví a kouzelnictví v evropské středověké a raně novověké kultuře, na odlišné pojetí těchto jevů v oficiálním církevním učení a v kontextu lidové zbožnosti integrující staré pohanské vlivy s křesťanstvím. Téma bude pojednáno na základě několika interpretačních přístupů vycházejících z kulturní antropologie, historické antropologie a historiografie, porovnání jejich různých perspektiv tak, aby bylo možné konstruovat alespoň částečný obraz magie a čarodějnictví, jehož stopy nacházíme v dobových církevních i literárních pramenech, folklórních rituálech a kolektivní i individuální imaginaci. Studenti budou seznámeni např. s historicko-antropologickým přístupem R. van Dülmena, kladoucím důraz na sociální a náboženský kontext raně novověkého čarodějnictví, s komparativním a mikrohistorickým pojetím C. Ginzburga, který do svého výkladu lidového původu evropského čarodějnictví kromě pohledu historického vtělil i rovinu lingvistickou, religionistickou a etnologickou. Široce pojatý interdisciplinární výklad středověké magie R. Kieckhefera poslouží k uvedení do problematiky a vymezení vývoje čarodějnictví v období středověku, ve kterém se etabloval církevní konstrukt čarodějnického sabatu, jehož kořeny nevyrůstají jen z církevní démonologie, ale opět se kruhem vrací i k potlačovaným a přesto přežívajícím lidovým představám. Kromě odborné antropologické a historiografické perspektivy budou studující seznámeni s motivy magie a čarodějnictví ve filmu, výtvarném umění a beletristické literatuře.

Kurz se zaměří na problematiku migračních a postmigračních procesů. Představí stěžejní paradigmata v přístupu k studiu migrace (asimilace, integrace, transnacionální přístup). Dále se zaměří na klíčové otázky, které diskurz o migracích utvářejí. Zabývat se bude migrací jako odpovědí na socioekonomický kontext života jedince/skupin. V souvislosti s postmigračními procesy se zaměří na otázky adaptace a zapojení migrantů do společnosti cílové země, stejně jako vytváření transnacionálních vazeb, a to na úrovni legislativy státu, ekonomických struktur, sociálních sítí, sociálního přijetí majoritou atd.

Kurz poskytuje základní orientaci v nejvýznamnějších světových hudebních kulturách bez vlastního písemnictví – hudební kultuře australských aboriginců, subsaharské Afriky, indiánů Severní a Jižní Ameriky atd. Jejich koncepty, zvukové jevy i sociální kontext provozování hudby se zásadně liší od sebe navzájem i od naší kultury. Jejich poznání tak jednak doplňuje obrazy kultur, poskytované v jiných kurzech, a také umožňuje nově pochopit fenomén hudby. Podmínkou atestace je 70% účast v kurzu a 60% úspěšnost v závěrečném testu. V případě distanční výuky budou přednášky on-line (v prostředí MS Teams). Základní textové i zvukové materiály jsou dostupné on-line v sisu.

Tento kurz poskytuje antropologický pohled na mechanismy moci, jednání a sociální transformace. Namísto klasického důrazu na institucionální struktury se v tomto kurzu zaměříme na „mikropolitiku“ odporu – způsoby, jakými jednotlivci a kolektivy navigují, podrývají a předefinovávají stát z okraje společnosti. Studující budou na základě globální srovnávací perspektivy zkoumat, jak protest není pouze reakcí na útlak, ale kreativní a generativní proces. Začneme základním pojmem „infrapolitika“ Jamese Scotta a budeme pokračovat k současným projevům digitálního hacktivismu, biopolitického občanství a „pomalého násilí“ v podobě degradace životního prostředí. Tím, jak nám antropoložky a antropologové ukazují, že tělo, ulici nebo digitální cloud můžeme pokládat za etnografická místa, vybízejí nás, abychom přehodnotili náš pohled na „politično“ a dali ho do souvislosti s prožitou, afektivní a často skrývanou zkušeností.

Kurz zprostředkovává základní informace o nativních (původních) obyvatelích Severní Ameriky na sever od Mexika, přičemž na konkrétním materiálu přibližuje základní antropologická témata (subsistenční strategie, teorii příbuzenství, politickou a sociální strukturu, tradiční právo, náboženské systémy, atd.). Jádro výkladu je věnováno představení kulturní diverzity v rámci odlišných kulturních areálů s důrazem na porozumění na její ukotvení v konceptech a teoriích sociokulturní antropologie.

Kurz se soustředí na pozoruhodné orální hudební projevy Evropy. Tyto zvukové fenomény zasazuje do sociálních kontextů i myšlenkových konceptů. Tím jednak doplňuje obraz kultury, poskytovaný v jiných kurzech, a navíc umožňuje i nově pochopit fenomén hudby. Podmínkou atestace je 70% účast v kurzu a 60% úspěšnost v závěrečném testu. V případě distanční výuky budou setkání probíhat on-line v prostředí MS Teams.

Předmět je určen pouze pro kombinovanou formu studia. Kurs se zaměřuje na jeden z významných a vlivných směrů sociokulturní antropologie druhé poloviny 20. století, interpretativní resp. symbolickou antropologii. Výkladová linie bude kriticky sledovat (1) zasazení tzv. interpretativního obratu v sociokulturní antropologii do kontextu dobových oborových diskuzí, (2) představení jeho aplikací ve vybraných výzkumech symbolické antropologie, (3) interpretativní obrat jako jedno z východisek dalších oborových obratů a inspirační teoretický rámec přesahující do dalších sociálněvědních i humanitních disciplín. Prostřednictvím studia vybraných esejů z publikace Interpretace kultur Clifforda Geertze a jejich komparace s dalšími texty si studující osvojí povahu interpretativních přístupů v sociálních a humanitních vědách.

Cílem kurzu je představit sport jako jeden z nejrozšířenějších fenoménů současného světa, jednak v historických souvislostech, ale zejména v jeho transdisciplinární perspektivě. Kurz se tak zaměří na chápání těsnějšího propojení sportu a politiky, masmédií, globalizace, (trans)nacionalismu, identity, sociální stratifikace, lidové kultury (fanouškovství) apod. Kurz bude kombinací přednášek (teoretičtější ukotvení, historický vývoj sportu, zařazení sportu do obecnější antropologické/sociologické teorie) a seminářů (četba, interpretace a diskuse nad vybranými texty - case studies, vztahujících se k různým druhům sportu či obecnějším sociálním a kulturním tématům).

Kurz je zaměřen na otázky sociální marginalizace ve společnosti. Procesy sociální exkluze generují marginalizované skupiny, kterým je v rámci strukturou odepírán přístup ke zdrojům a službám, kterými disponuje majorita. Marginalizované skupiny přijímají label, který je nejen zařazuje na nejnižší pozici ve společnosti, ale zároveň je v tomto postavení udržuje. Vymanění se z této pozice je tedy nesnadné pro jedince, a tím spíše pro celou skupinu. Cílem kurzu je promýšlet strategie exkluze a inkluze, která se týká jak marginalizovaných, tak majority. Romové představují case, na němž lze tyto procesy představit.

Současná komplexní společnost je charakteristická značnou heterogenitou, s níž je spojen vznik a existence mnoha různorodých sociálních uskupení. Subkultury mládeže představují jeden z význačných konceptů, který umožňuje tuto heterogenitu a z ní vzešlé kolektivity zkoumat. Kurz se bude zabývat výkladem konceptů, skrze něž lze těmto formacím (subkulturám, post-subkulturám, neo-kmenům, scénám) porozumět. Na příkladech subkultur jako je punk, techno, hip hop, emo, metal, hardcore, straight edge, graffiti, skinheadi, gothici nebo skejťáci bude pojednáván jednak vývoj uvažování o subkulturních formacích (od deviace přes třídní ukotvení až po otázku vkusu) a jednak hlavní analytické koncepty subkulturního stylu, identity a autenticity, společně s koncepty hierarchizace, rezistence, ideologie či praxe. Na jejich základě se pak bude kurz věnovat tématům genderu v subkulturách, reakcí dominantní společnosti, politizace subkultur, vyrůstání a stárnutí v subkulturách či globalizace a specifik subkultur v post-socialistických státech.

Problematika náboženství a souvisejících fenoménů představuje zásadní téma antropologie od jejího ustanovení jako vědecké disciplíny. „Antropologie náboženství“ se stala důležitým polem pro vedení teoretických debat i vznik empirických studií formujících celý obor. Prostřednictvím přednášek, četby, diskuzí a audiovizuálních materiálů získají studující základní přehled o 1) teoretických pozicích, ze kterých je náboženství v antropologii zkoumáno; 2) klasických tématech, kterým se antropologie náboženství věnuje (víra, rituál, magie, šamanismus, náboženská změna, náboženské objekty); 3) konkrétních studií náboženských reprezentací a praktik založených na etnografickém terénním výzkumu.

Kurz seznamuje studenty se základy sociokulturní antropologie jako specifické sociálněvědní disciplíny. Činí tak na základě rozboru tradičních antropologických témat (příbuzenství, náboženství, subsistenční strategie, politická organizace, ad.) i těch, která vyvstávají v současném světě 21. století (identita, nacionalismus, globalizace, ad.). Za cíl si klade zprostředkovat studentům antropologický pohled na realitu skrze jednotlivé aspekty lidské kultury.

Kurz seznamuje studenty se základy sociokulturní antropologie jako specifické sociálněvědní disciplíny. Činí tak na základě rozboru tradičních antropologických témat (příbuzenství, náboženství, subsistenční strategie, politická organizace, ad.) i těch, která vyvstávají v současném světě 21. století (identita, nacionalismus, globalizace, ad.). Za cíl si klade zprostředkovat studentům antropologický pohled na realitu skrze jednotlivé aspekty lidské kultury.

Kurz představuje fenomén euroamerické tzv. umělecké ("klasické") hudby v hudebně-historické i hudebně-antropologické perspektivě prostřednictvím výkladu i množství ukázek. Tematicky kurz navazuje na předchozí obdobím vrcholného klasicismu a pokrývá základní hudební hnutí až do současnosti (viz sylabus).

This is one of the courses of the CET Academic Programs (Central European Studies and Jewish Studies); comprehensive information is available at https://bakalar.fhs.cuni.cz/SHV-211.html#2. This course provides critical insights into the Czech expressions of resistance: underground, dissident and postmodern/contemporary bohemian.