V tomto předmětu se pokusíme odpovědět na otázky: Jak se sémiotika používá v průzkumu trhu pro spotřebitelské značky a podniky? Jak mohou různé sémiotické modely odhalit a nabízet brandingové a marketingové strategie? Jak může sémiotické myšlení vyvolat nové způsoby uvažování o konzumní kultuře? Pozváni budou také hostující specialisté z marketingových agentur v ČR i ze zahraničí, aby přiblížili různé způsoby, jak sémiotika nabízí analytické nástroje v praxi. Cílem kurzu není teoretické studium disciplíny sémiotiky marketingu, nýbrž praktické aplikace na konkrétní marketingové kampaně. Mimo jiné se v kurzu zaměříme také na kritický pohled na konzumní společnost, kde sémiotika bude použitá jako nástroj dekonstrukce a kritického myšlení. Součástí kurzu bude exkurze do kognitivní laboratoře, kde si ukážeme marketingový výzkum za použití technologie eye-tracking. Studenti si odnesou praktické dovednosti, které lze aplikovat v různých typech zaměstnání, např. copywriting, brand consultancy, semiotic consultancy, průzkum trhu, marketingová komunikace, atp.

„Sport je zkrátka všude a my jsme v něm“. Tuto větu pronesl v napůl zapomenuté knize Fotbal je hra Jiří Černý. Sport je dnes relevantním tématem humanitních věd a je mu věnována celá řada studií. V semináři tak budou představeny některé základní přístupy a teorie, které se pojí s tématem sportu, tedy například sport a fenomén fanouškovství, sport a média. Opomenuty nezůstanou ani teorie hry, letmo se zmíníme i o dějinách sportu. Seminář se bude soustředit primárně na profesionální sport. Leitmotivem semináře bude otázka, zdali je vrcholový sport stále ještě hra anebo nikoliv a kde vlastně jsou hranice hry a „skutečného“ světa.

V rámci kurzu jsou posluchači seznámeni s koncepcemi a přístupy významných představitelů sociologického myšlení 19. a počátku 20. století (A. Comte, H. Spencer, K. Marx, M. Weber, G. Simmel, F. Tönnies, G. Tarde, E. Durkheim, V. Pareto, L. F. Ward, Ch. H. Cooley, T. Veblen, W. Thomas, G. H. Mead). Důraz je položen na charakteristiku základních sociologických paradigmat této doby a klíčových otázek, o jejichž řešení se uvedení teoretikovou pokoušeli. Zároveň je pozornost věnována i tomu, jaký význam má toto myšlenkové dědictví pro soudobou sociologii. V akademickém roce 2020/2021 vyučující předpokládá, že se bude uskutečňovat on-line výuka, která bude spojená s pravidelným zasíláním informačních e-mailů, studijních textů a on-line setkávání, o kterých budou studenti předběžně informování. Závěrečná atestace bude mít podobu písemného testu.

Předmět pokrývá základní otázky spojené s využitím kvantitativní metodologie empirického výzkumu ve společenských vědách. Seznamuje s logikou kvantitativního výzkumu, způsobem jeho realizace a klíčovými volbami, které je nutné při jeho použití provést. Prostřednictvím průběžné práce si studenti vyzkouší základní praktické dovednosti nezbytné pro přípravu a realizaci vlastního kvantitativního výzkumu.

Předmět pokrývá základní otázky spojené s využitím kvantitativní metodologie empirického výzkumu ve společenských vědách. Seznamuje s logikou kvantitativního výzkumu, způsobem jeho realizace a klíčovými volbami, které je nutné při jeho použití provést. Prostřednictvím průběžné práce si studenti vyzkouší základní praktické dovednosti nezbytné pro přípravu a realizaci vlastního kvantitativního výzkumu.

Předmět seznamuje s definováním sociálního podniku jako soukromého subjektu, kterým může být nestátní nezisková organizace, družstvo nebo podnikatel i obchodní společnost. Studující budou rozumět tomu, jak je důležitý integrační sociální podnik, jaký je jeho místní význam, kde sociální podnik může získat finance pro inovace a jak komunikuje na veřejnosti. Během semestru bude zorganizovaná exkurze do pražského sociálního podniku.

Předmět „Queer geografie: sexuální a genderová rozmanitost v prostoru a čase“ si klade za cíl zpochybňovat tradiční vnímání prostoru jakožto pasivního pozadí sociálních událostí a podporovat porozumění prostoru jako dynamické dimenzi, která spoluvytváří naši subjektivitu a každodenní zkušenosti. Kurz zkoumá vzájemně konstitutivní vztah mezi prostorem a identitou/subjektivitou v intersekcionálním rámci. V průběhu kurzu bude zkoumán a uplatňován koncept "queerování/kvíření" geografie/prostoru a problematizovány dominantní diskurzy související s (cis)heteronormativními i queer prostory. Prostřednictvím tematických lekcí, jako jsou gender a sexualita v prostoru, queer prostory ve městech, fenomén Queer Pride a anti-gender backlash, kurz nabídne komplexní pohled na to, jak jsou naše identity ovlivňovány prostorovými zkušenosti, a naopak jak i my sami*y ustavujeme prostory kolem sebe. Studující budou analyzovat, jak se vytvářejí a vyjednávají různé prostory, včetně typických prostorů jako jsou gay village, queer bar, safe spaces a jaké vlivy na ně mají digitální technologie a média. Kurz rozvíjí také využití praktických metod queer geografického výzkumu, jako je mapování intersekcionálního komfortu a úlevy metodou Relief Maps (součást atestační práce), a rozvíjí kritické myšlení v ohledu hodnocení globálního a regionálního postavení queer lidí ve společnostech. Studující v průběhu kurzu rovněž zpracují skupinové prezentace (či videoreportáž) zaměřené na analýzu konkrétních prostorů z queer perspektivy či na zhodnocení situace queer lidí z hlediska postavení sexuálně a genderově rozmanitých (queer) lidí. Obecným cílem kurzu je vybavit studující schopností kriticky a vztahově přemýšlet o vlivu identit na prostorových zkušenostech a podpořit uplatňování feministických, queer a dekoloniálních přístupů v geografii i v jejich životě.

Kurz představuje úvod do sociologického poznání a je doplněním kurzu Úvod do sociologie. Jednotlivé semináře odpovídají témátům v rámci přednášek Úvod do sociologie. Kurz je založen na aktivním čtení a diskutování odborných sociologických textů (povinná literatura k přednášce Úvod do sociologie).

Skupiny a organizace jsou považovány také za jednoho z důležitých hybatelů, jež v moderní společnosti uvádí do pohybu sociální změny - přispívají k vzniku společenských problémů, ale také k jejich řešení (např. vládnutí, vzdělávání, migrace, atd.). Cílem kurzu je poskytnout studujícím komplexní porozumění tomu, jak sociologové chápou a analyzují organizace. Kurz prezentuje rozmanité teoretické přístupy a koncepty. Důraz je kladen na praktické aplikace těchto teorií, jako je analýza byrokracie, mocenských struktur a využití institucionálních teorií. V kurzu je věnován prostor aktuálním výzvám sociologického výzkumu organizací. Celkově kurz usiluje o to, aby studenti získali schopnost kriticky analyzovat a aplikovat sociologické teorie na reálné organizační problémy a situace. Kurz bude realizován formou přednášky s prvky semináře. V kurzu bude věnován prostor práci se sociologickými texty k tématu, diskuzi jednotlivých témat s využitím základních argumentů autorů textů, které studující nastudují před přednáškou.

Sociální nerovnosti představují jedno z jádrových a konstitutivních témat sociologického zkoumání společnosti. Pojem ‚třída‘ a analýza trendů ve vývoji struktury společnosti se vrací do středu zájmů nejen odborné obce, ale stává se čím dál častěji i tématem veřejné diskuze. Jedním z vysvětleních současných politických otřesů (zvolení Trumpa, Brexit, vzestup populismu) je právě dlouhodobé přehlížení výrazných sociálních a kulturních propastí v sociálním prostoru. Tento kurz si klade za cíl seznámit studenty na bakalářské úrovni se základními přístupy ke studiu sociálních nerovností v současných společnostech. Specifický důraz budeme klást na seznámení se s pojmem ‚třída‘, jenž má nezastupitelné místo v intelektuální tradici analýzy moderní společnosti. V kurzu se budeme věnovat teoretickým argumentům, stejně jako konkrétním empirickým případům, které demonstrují relevanci sociálních nerovností (nejen) v každodenním životě. Ve výkladu se budu mimo jiné opírat o současný významný návrat výzkumníků k neo-bourdieusianské tradici, která integruje ekonomické i kulturní aspekty sociálních nerovností.

Kurz se soustředí na problematiku sociologických teorií konfliktu, zejména přístupy K. Marxe, L. Cosera a R. Dahrendorfa. Kromě toho se kurz zabývá také příbuznou problematikou sociologických výkladů revolucí a revolučních procesů (P. Sorokin, cyklický koncept C. Brintona, teorie relativní deprivace, státocentrické pojetí, role civilizační dimenze podle J. Krejčího a pohled pracující s kulturou podle J. Krapfla). Dále kurz seznamuje se dvěma různými přístupy k výkladu náboženského (M. Juergensmeyer) a sebevražedného terorismu (R. Pape) a konečně také nabízí kritickou reflexi ve veřejném diskurzu stále vlivné teorie střetu civilizací podle S. P. Huntingtona. Požadavky pro atestaci jsou následující. Účast na přednáškovém bloku, četba zadané literatury (článek Clash of civilizations od S. P. Huntingtona a kniha Teror v mysli boží od Marka Juergensmeyera), seminární práce reflektující četbu zadané knihy v rozsahu minimálně šesti normostran a písemný test (otevřené otázky pokrývající odpřednášená témata a zadanou literaturu, předpokládá se minimálně četba kapitoly k sociologii konfliktu v učebnici Jana Kellera). Kurz má studijní oporu formou sedmi podcastů ze sociologie konfliktu a prezentací čtyř vybraných přednášek: https://www.fhs.cuni.cz/horacek/conflict/, případně se lze k témuž doklikat přes https://www.fhs.cuni.cz/horacek/ (na horní liště rozkliknout "teaching" a poté vybrat "sociology of conflict".

Pandemie COVID 19, sociální nerovnosti, klimatická krize, problematika plastových odpadů anebo úbytek biodiverzity vyvolávají pochybnosti, zda je udržitelná společnost, založená na neustálém ekonomickém růstu a na ekonomice maximalizující zisk. Jednou z cest jak klást otázky a hledat odpovědi je koncept nerůstu. Nerůst je jak praktickou, tak teoretickou snahou transformovat svět, který by byl udržitelnější, spravedlivější a k mimolidskému světu šetrnější. Vychází z toho, že je možné žít kvalitní života bez rostoucí materiálové výroby a spotřeby, zejména na bohatém Severu. Nerůst je o schopnosti klást si otázky např.: Kolik je dost? Proč něco vyrábíme a spotřebováváme? Jaký je smysl? Nerůst je spíše o kvalitě, než kvantitě. Kurz představuje základní uvedení do konceptu nerůstu. Atestace bude formou písemného testu s otevřenými otázkami na základě látky probrané na přednáškách.

Profilový předmět je zaměřen na problematiku sociologie rodiny a věnuje se analýze forem rodinného soužití v současné společnosti. Cílem kurzu je systematické sledování vývoje a proměn tradiční instituce rodiny, stejně jako analýza vzniku a rozvoje nových forem intimních a partnerských vztahů. Kurz dále představuje klíčová sociologická teoretická a metodologická východiska pro studium rodin, romantických vztahů a dalších souvisejících sociálních jevů, jako jsou procesy emancipace žen, problematika sexuálních menšin či samotné téma sexuality v sociologické perspektivě. Výuka pracuje s akademickými texty, odbornými dokumenty a filmovými materiály, stejně jako se statistickými daty a výsledky výzkumů veřejného mínění, s cílem co nejkomplexněji zprostředkovat mnohovrstevnatou a komplexní povahu světa lidských emocí, vztahů a intimity v sociologické perspektivě.

Kurz představuje uvedení do oboru environmentální sociologie, do jeho dějin, základní terminologie, směrů a problémů až po současný stav, včetně nejvýznamnějších představitelů. Seznamuje studenty a studentky s vybranými sociologickými přístupy ke vztahu mezi přírodou, životním prostředím a společností, se základními sociologickými pojmy environmentální sociologie, s osobnostmi a teoriemi. Cílem kurzu je rozvíjet schopnost kritického náhledu na současnou environmentální debatu, schopnost analýzy aktuálních témat environmentální debaty v kontextu sociologických teorií. Kurz bude zakončen písemnou zkouškou.

Kurz se zabývá stárnutím a dlouhověkostí z pohledu sociálních a kulturních kontextů, s důrazem na roli genderu. Zaměřuje se na to, jak jsou zkušenosti stárnutí a stáří ovlivněny společenskými normami, očekáváními a nerovnostmi.

Sociologie nabízí jedinečné nástroje k pochopení světa, ve kterém žijeme. Učí nás vidět zdánlivě osobní problémy jako součást širších společenských procesů a zpochybňovat to, co považujeme za samozřejmé. Kurz vás provede klíčovými sociologickými tématy a koncepty: od socializace a konstruování identity přes mocenské vztahy a sociální nerovnosti až po fungování organizací, sociálních hnutí a digitální společnosti. Seznámíte se s myšlením klasických i současných sociologů a socioložek a naučíte se aplikovat jejich teorie na porozumění aktuálním společenským problémům. Centrální metodou kurzu bude rozvoj sociologické imaginace. Jedná se o schopnost propojovat osobní biografii s historickými a strukturálními silami, rozlišovat mezi osobními nesnázemi a veřejnými problémy a kriticky zkoumat zdánlivě samozřejmé aspekty každodenního života. Naučíte se klást sociologické otázky, analyzovat společenské jevy z různých teoretických perspektiv a porozumět tomu, jak sociologové zkoumají společnost. Kurz kombinuje systematický výklad s praktickými aplikacemi. Každé téma propojuje teoretické koncepty s analýzou konkrétních současných společenských jevů. Důraz je kladen na rozvoj kritického myšlení a schopnost používat sociologické pojmy jako analytické nástroje pro pochopení vlastní společenské pozice i širších společenských změn.

Cílem kurzu je otevřít studujícím sociologii jako disciplínu, která se pohybuje mezi komplexními společenskými problémy a neméně komplexními problémy jednotlivců. Během kurzu se studující seznámí s klíčovými pojmy, teoriemi různých perspektiv, sociologů a socioložek. Důraz bude kladen na využití teoretických poznatků pro zkoumání a porozumění současným společenských problémům. Nástrojem k tomuto porozumění bude schopnost sociologického tázání a sociologické imaginace. Předmět se skládá z přednášek a samostudia sociologických textů. Kurz je základním kurzem sociologických profilujících povinně volitelných předmětů se skupiny společenských věd. Podmínkou zapsání je splnění kurzu Úvod do společenských věd II.

This is one of the courses of the CET Academic Programs (Central European Studies and Jewish Studies); the comprehensive information is available at https://bakalar.fhs.cuni.cz/SHV-211.html#2. This course will apprehend the political, social, economic and cultural history of communist Central and Eastern Europe from 1945 to 1989 as described in popular jokes.

This is one of the courses of the CET Academic Programs (Central European Studies and Jewish Studies); comprehensive information is available at https://bakalar.fhs.cuni.cz/SHV-211.html#2. This course provides critical insights into the Czech expressions of resistance: underground, dissident and postmodern/contemporary bohemian.

This is one of the courses of the CET Academic Programs (Central European Studies and Jewish Studies); the comprehensive information is available at https://bakalar.fhs.cuni.cz/SHV-211.html#2. Since the French revolution, nationalism has become one of the leading forces in European politics and culture. It has progressively transformed all European states and societies into nation states and national societies. The core of the nationalist project lies at the intersection of two claims - the claim to self-government of a people and the claim to its distinct national identity. This course explores these two claims and delves deeper into historical conditions and the transformation of current European multiculturalism.