Jaroslav Novotný o studiu filosofie na FHS


Co se studenti díky předmětům z Filosofického modulu naučí?


Základem, který by si studenti od nás měli odnést, i když nechtějí dále studovat filosofii, je, aby se naučili rozpoznávat problémy a dokázali je vyjádřit. To je jedna věc: zpřístupňovat filosofii přes problémy a zároveň se učit samostatně problémy vidět a artikulovat. Dále chceme, aby studenti poznali, že to, co filosofie řeší, nejsou nějaké imaginární záležitosti výlučné skupiny lidí, ale jsou to záležitosti, které se týkají osobně a bytostně každého. Jsou to věci, s nimiž se každý musí ve svém životě nějak vypořádat. Třeba s tím, co to vůbec znamená být člověkem a co to od člověka požaduje, jak se vyrovnat se smrtelností, jaké jsou možnosti a meze našeho poznání, co má vůbec určovat naše jednání nebo jaké faktory a principy vstupují do našeho rozhodování a odkud se berou. Tohle je tedy druhá věc – vidět, že to, co filosofie sleduje od těch nejstarších autorů až po filosofii současnou, je vždycky něco, co se bytostně týká každého z nás, a že filosofie je tudíž otevřena každému. Třetí věc je, že se pokoušíme přes problematiku poznání a jeho umožňujících předpokladů poskytovat studentům schopnost určitého kritického odstupu.  Ta by se měla projevit i v jejich práci v jiných odborných diskursech. Studenti by měli dokázat nejen bádat či provádět nějaký výzkum v rámci metod toho kterého oboru (např. historie nebo antropologie), nýbrž měli by být schopni si položit otázku po umožňujících předpokladech poznání v daném oboru a vidět nejen jeho možnosti, ale i meze. Otázka po možnostech a mezích poznání v nějakém oboru překračuje běžný provoz bádání a jde v posledku o otázku filosofickou. A nakonec poskytujeme samozřejmě i základní bázi pro odborné studium filosofie, která by měla studenty, jež mají o filosofii zájem, disponovat k napsání bakalářské práce ve filosofii a v pokračování studia filosofie na magisterském stupni.


Liší se nějak přístup k filosofii od toho, na nějž bývají studenti zvyklí ze střední školy?


Ten přístup se liší zásadně, protože neučíme filosofii jako dějiny filosofie, ale snažíme se přes konkrétní témata a problémy v textech konkrétních autorů poskytnout vstup do otázek filosofie tak, aby se pak studenti mohli v rámci tohoto diskursu začít pohybovat sami nebo v kooperaci s učitelem. Nejde nám o předávání fakt nebo učení se dějin, ale o zpřístupnění základních otázek a problémů. S tím také souvisí to, že klademe velký důraz na práci s textem – vyžadujeme po studentech čtení primárních textů a odborné výkladové literatury, učebnice nepoužíváme.


S čím se studenti v rámci povinných atestů filosofického modulu nejvíce potýkají?


V našich zkouškách jde o vidění a artikulaci problémů a o zdůvodnění možných stanovisek k danému problému na základě doporučené či vybrané literatury. To se může podařit jen tehdy, když se student pokusí daný problém sám nahlédnout a když si příslušnou literaturu skutečně přečte a dobře zpracuje. Velký omyl ze strany studentů u této zkoušky spočívá v tom, že se připravují takovým tím biflovacím způsobem, kdy se naučí z nějaké internetové přípravy schematické odpovědi nazpaměť a přijdou na zkoušku s dojmem, že to tam stačí přeříkat. To je špatný postup, protože hned při první otázce ze strany zkoušejícího se ta jejich příprava rozpadne a oni nejsou schopni pokračovat v řeči, protože daný problém prostě sami nenahlížejí. S tím souvisí ještě taková představa, že máme někde v šuplíku schované správné odpovědi. Nemáme. Ty odpovědi mohou být rozmanité, je ale důležité, aby se týkaly daného problému a aby byly zdůvodněné a opřené o předložený seznam četby.


Jsou nějaké směry v rámci filosofie, kterým se naši vyučující věnují více?


Převažují tři oblasti, které jsou přitom velmi široké. Jednak je to fenomenologie, husserlovská, heideggerovská i soudobá francouzská. Dále je to vůbec novověká filosofie, počínaje Descartesem až po 19. století, po takové autory jako je Hegel, Nietzsche nebo Kierkegaard. A nakonec jde o antickou filosofii, respektive o souvislosti mezi řeckou zbožností a počátkem vědy a filosofie. Vedle těchto tří hlavních oblastí zájmů a v kooperaci s nimi se u nás rozvíjí i mezioborové přesahy, např. filosofie a literární vědy, filosofie a psychologie a další.


Měli byste pro studenty, kteří už teď vědí, že by se rádi zaměřili na filosofii, nějaká doporučení ohledně předmětů, které by stálo za to si zapsat už v 1. ročníku?


Nabízíme sérii odborných úvodů, které fungují jako určité základy jednotlivých dějinných oblastí nebo přístupů ve filosofii. Takže bych zájemcům o filosofii doporučil navštěvovat tyto odborné úvody, které jsou věnované Platónovi, Aristotelovi, ranému novověku, pozdnímu novověku, fenomenologii a problémům logiky nebo jazyka. Vedle toho lze pak samozřejmě podle individuálního zájmu studenta chodit na jakýkoli odborný kurz nebo seminář, který v rámci Filosofického modulu nabízíme.




Poslední změna: 9. listopad 2017 17:54 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Univerzita Karlova

Fakulta humanitních studií

U Kříže 8

158 00 Praha 5 - Jinonice

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČ: 00216208

DIČ: CZ00216208

Podatelna

Všechny kontakty


Jak k nám