Úvodní kurzy

Cílem studia v prvním ročníku je nabídnout studujícím základní orientaci ve filosofii, historii a společenských vědách (s důrazem na psychologii, antropologii a sociologii) tak, aby se na konci druhého semestru mohli sami rozhodnout, ve které disciplíně či disciplínách se chtějí profilovat v dalších letech. V prvním semestru je proto doporučeno absolvovat povinné předměty Úvod do filosofie I., Úvod do historie I. a Úvod do společenských věd I., na něž v letním semestru navazují kurzy Úvod do filosofie II., Úvod do historie II. a Úvod do společenských věd II. zakončené zkouškou. Jednosemestrální kurz Úvod do studia humanitních věd a vzdělanosti by pak měl studenty a studentky vést k získání hlubšího povědomí o historických kořenech moderních humanitních oborů a o jejich vzájemných souvislostech.

Povinné prosemináře

Nedílnou součástí práce v humanitních oborech je schopnost s kritickým odstupem číst (nejen) odborné texty a komponovat texty vlastní. Na posilování těchto kompetencí jsou zaměřeny povinné předměty Proseminář k interpretaci textu a Proseminář k akademickým dovednostem, které studijní plán rovněž doporučuje splnit v prvním ročníku. Prosemináře bývají vypsány v cca 20 paralelkách a studující se mohou přihlásit na tu z nich, která jim jak z časového, tak z odborného hlediska vyhovuje nejlépe.

Rozprava s rodilým mluvčím

Vzhledem k charakteru přijímacích zkoušek se předpokládá, že studující ovládají alespoň jeden cizí jazyk. K jeho dalšímu rozvíjení by je měla motivovat zkouška Rozprava s rodilým mluvčím, během níž se ověřuje schopnost kultivovaně se vyjadřovat o nějakém akademicky relevantním tématu. Téma si studující volí sami a zkoušku je možné skládat v angličtině, němčině nebo francouzštině. Se zkouškou není pevně svázána žádná (povinná) výuka, ale jako součást přípravy k atestu je možné zapsat si některý z jazykových kurzů nabízených modulem jazyků a literatury nebo přednášku či seminář v cizím jazyce, případně přijít na konzultaci jak za vyučujícími jazyků, tak za těmi, jež se přímo zabývají vybraným tématem.

Povinně volitelné a volitelné předměty

Kredity za povinné předměty tvoří jen zhruba třetinu celkového počtu 180 kreditů nutných pro absolvování bakalářského studia. Studujícím je tedy ponechán poměrně velký prostor pro individuální realizaci vlastních odborných zájmů v rámci povinně volitelných kurzů. Modelový průchod studiem předpokládá, že většinu z nich bude student/ka plnit v průběhu druhého a třetího ročníku, a prohlubovat tak své vzdělání v jí/m zvolené oblasti. Několik povinně volitelných předmětů je ale třeba absolvovat již v prvním ročníku tak, aby studující měli dostatek kreditů pro postup do dalšího ročníku. Kromě povinně volitelných předmětů je možné zapisovat si i předměty z jiných oborů jak na FHS, tak na dalších fakultách univerzity jako předměty volitelné.

Dělení povinně volitelných předmětů na skupiny

Studující, kteří splnili všechny povinnosti prvního ročníku, čeká v následujících letech již jen minimum povinných předmětů a další průchod studiem si sestavují sami na základě vlastního výběru z povinně volitelných předmětů (PVP). Povinně volitelné předměty jsou rozděleny do čtyř skupin, přičemž skupiny 1 až 3 zahrnují tzv. profilové povinně volitelné předměty z oborů společenských věd, filosofie a historie, které studujícím předávají základní znalosti daného oboru a připravují je na odpovídající část státní závěrečné zkoušky. Naproti tomu skupina 4 zahrnuje všechny ostatní tzv. neprofilové PVP, které jsou rozšiřující, ať již v tom smyslu, že se věnují dalším disciplínám a oborům, nebo jde o specializovanější kurzy, které svým obsahem přesahují penzum znalostí vyžadované u státnic.

Za profilové povinně volitelné předměty z prvních tří skupin je nutné v průběhu celého studia získat určitý minimální počet kreditů v souladu s rozpisem uvedeným níže.

• Skupina 1: profilové společenskovědní PVP – nutnost získat alespoň 16 kreditů (tj. 4 předměty)

• Skupina 2: profilové filosofické PVP – nutnost získat alespoň 16 kreditů (tj. 4 předměty)

• Skupina 3: profilové historické PVP – nutnost získat alespoň 16 kreditů (tj. 4 předměty)

• Skupina 4: neprofilové PVP (zahrnuje jazykové, kreativní nebo kvalifikační kurzy, ale i některé rozšiřující společenskovědní, filosofické nebo historické předměty) zápisem libovolných předmětů z této skupiny studující získává další kredity do celkového minimálního počtu 97 kreditů za povinně volitelné předměty

Smyslem uvedeného opatření je přivést studující k získání určitého rozhledu napříč různými humanitními odvětvími, avšak již s ohledem na jejich individuální směřování tak, aby získali především ty znalosti a kompetence, které sami považují za přínosné. Mnoho studujících projeví hlubší zájem o jednu z disciplín, v níž se chtějí dále profilovat a v jejímž rámci píší bakalářskou práci. Pokud je pro někoho tímto oborem například filosofie, zapisuje si tedy většinu povinně volitelných předmětů z filosofického modulu a povinné minimum např. ze skupiny profilových předmětů historie si může doplnit takovými předměty, které se tematicky nacházejí na pomezí historie a filosofie, a podobně. Upřednostnit jednu skupinu oborových předmětů ale po formální stránce není nijak nutné. Naopak, v průběhu studia se rovněž lze zaměřit například na konkrétní problém či jev, a ten pak prozkoumat z perspektivy různých oborů.

Povinnost absolvovat vždy alespoň čtyři profilové předměty z oborů historie, společenských věd a filosofie by také měla studujícím pomoci s přípravou ke státním závěrečným zkouškám Evropské dějiny v kontextech, Společenské vědy v interdisciplinární perspektivě a Filosofie v kontextu humanitních věd.

Profilové povinně volitelné předměty pro bakalářské studium poznáte zejména podle kódu: na čtvrté pozici je písmeno "B" (např. YBFB043). Písmeno na třetí pozici označuje příslušný modul / katedru ("H" pro historický modul, "F" pro filosofický modul atd.).

Tři podspecializace ve společenských vědách

Za profilové povinně volitelné předměty z oboru společenských věd musí studující, stejně jako za historické a filosofické profilové PVP, získat minimálně 16 kreditů. Specifikem této skupiny profilových PVP však je, že by si z ní studenti a studentky měli vybrat jednu ze tří podspecializací, v jejímž rámci ono minimum 16 kreditů splní, a to buď psychologii, sociologii, nebo sociokulturní antropologii. V praxi to znamená si od druhého ročníku výše zapisovat a průběžně splnit

Úvod do psychologie + alespoň 3 psychologické předměty,

nebo

Úvod do sociologie + alespoň 3 sociologické předměty,

nebo

Úvod do sociokulturní antropologie + alespoň 3 antropologické předměty.

Výběr jedné z těchto podspecializací není závazný v tom smyslu, že by studujícím bránil, aby si z vlastní iniciativy zapisovali i předměty ze zbývajících dvou společenskovědních oborů. Pokud tedy někoho zajímá například sociologie a psychologie, může se profilovat v obou těchto disciplínách, přičemž čtyři profilové povinně volitelné předměty absolvované v jedné z nich se mu počítají do povinného společenskovědního minima a absolvováním všech ostatních pak získává kredity do předepsaného počtu kreditů za povinně volitelné předměty celkem.

Povinné předměty druhého ročníku

V průběhu druhého ročníku by studující měli absolvovat pouze dva povinné předměty. Jsou jimi Úvod do společenskovědních metod (ZS) a Ověření jazykové kompetence (LS).

Diplomní semináře a příprava bakalářské práce

Ve třetím ročníku studijní plán doporučuje splnit povinné předměty Diplomní seminář I. (ZS) a Diplomní seminář II. (LS). S ohledem na to, jakému tématu se ve své bakalářské práci zamýšlí věnovat, si student/ka volí mezi diplomními semináři s oborovým zaměřením na filosofii, historii nebo společenské vědy. Zatímco k Diplomnímu semináři I. bude vypsána obtýdenní výuka, jejímž prostřednictvím se studující budou moci lépe seznámit se specifiky psaní bakalářské práce v daném oboru, Diplomní seminář II. by již měl probíhat pouze formou individuálních konzultací s vedoucí/m práce.

Během celého studia studenti a studentky nejednou uslyší, že na bakalářské práci je dobré začít pracovat co nejdříve – vedoucí/ho práce je možné vyhledat a oslovit kdykoli během studia. Naopak téma práce musí být zaregistrováno v SISu nejpozději 180 dní před plánovanou obhajobou. Pokud tedy nechcete studium prodlužovat, je vhodné domluvit se na vedení práce s dostatečným předstihem. Více informací o výběru tématu bakalářské práce a jejích formálních náležitostech najdete zde.

Státní závěrečná zkouška

Státní závěrečná zkouška (SZZ) má pro obor Studium humanitní vzdělanosti celkem 4 části:

• Společenské vědy v interdisciplinární perspektivě (SVIP)

• Filosofie v kontextu humanitních věd (FKHV)

• Evropské dějiny v kontextech (EDK)

• Obhajoba bakalářské práce

První tři části SZZ lze plnit v průběhu studia v návaznosti na povinné a povinně volitelné předměty, jejichž obsah se k nim tematicky vztahuje, a to v libovolném pořadí. Jejich úspěšné absolvování je, spolu se splněním všech ostatních studijních povinností, podmínkou přistoupení k poslední části SZZ, tedy k obhajobě bakalářské práce.

Přehled povinných předmětů pro studující zapsané v prezenční formě v letech 2018–2020 (doporučený průchod)

Počet kreditů za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty

Počet kreditů nutných k absolvování studia: 180

Počet kreditů za povinné předměty: 65

Celkový minimální počet kreditů za povinně volitelné předměty: 97*

*Z toho celkem 48 kreditů musí studující získat v souladu s níže popsaným rozložením

- za profilové povinně volitelné předměty ze skupiny 1 – společenské vědy alespoň 16 kreditů

- za profilové povinně volitelné předměty ze skupiny 2 – filosofie alespoň 16 kreditů

- za profilové povinně volitelné předměty ze skupiny 3 – historie alespoň 16 kreditů

Maximální počet kreditů za volitelné předměty, který bude studující/mu uznán: 18