Informace pro studenty zapsané od roku 2018 dále

1. ročník

Úvodní kurzy

Cílem studia v prvním ročníku je nabídnout studujícím základní orientaci ve filosofii, historii a společenských vědách (s důrazem na psychologii, antropologii a sociologii) tak, aby se na konci druhého semestru mohli sami rozhodnout, ve které disciplíně či disciplínách se chtějí profilovat v dalších letech. V prvním semestru je proto doporučeno absolvovat povinné předměty Úvod do filosofie I., Úvod do historie I. a Úvod do společenských věd I., na něž v letním semestru navazují kurzy Úvod do filosofie II., Úvod do historie II. a Úvod do společenských věd II. zakončené zkouškou. Jednosemestrální kurz Úvod do studia humanitních věd a vzdělanosti by pak měl studenty a studentky vést k získání hlubšího povědomí o historických kořenech moderních humanitních oborů a o jejich vzájemných souvislostech.


Povinné prosemináře

Nedílnou součástí práce v humanitních oborech je schopnost s kritickým odstupem číst (nejen) odborné texty a komponovat texty vlastní. Na posilování těchto kompetencí jsou zaměřeny povinné předměty Proseminář k interpretaci textu a Proseminář k akademickým dovednostem, které studijní plán rovněž doporučuje splnit v prvním ročníku. Prosemináře bývají vypsány v cca 20 paralelkách a studující se mohou přihlásit na tu z nich, která jim jak z časového, tak z odborného hlediska vyhovuje nejlépe.

Rozprava s rodilým mluvčím

Vzhledem k charakteru přijímacích zkoušek se předpokládá, že studující ovládají alespoň jeden cizí jazyk. K jeho dalšímu rozvíjení by je měla motivovat zkouška Rozprava s rodilým mluvčím, během níž se ověřuje schopnost kultivovaně se vyjadřovat o nějakém akademicky relevantním tématu. Téma si studující volí sami a zkoušku je možné skládat v angličtině, němčině nebo francouzštině. Se zkouškou není pevně svázána žádná (povinná) výuka, ale jako součást přípravy k atestu je možné zapsat si některý z jazykových kurzů nabízených komunikativním modulem nebo přednášku či seminář v cizím jazyce, případně přijít na konzultaci jak za vyučujícími jazyků, tak za těmi, jež se přímo zabývají vybraným tématem.

Povinně volitelné a volitelné předměty

Kredity za povinné předměty tvoří jen zhruba třetinu celkového počtu 180 kreditů nutných pro absolvování bakalářského studia. Studujícím je tedy ponechán poměrně velký prostor pro individuální realizaci vlastních odborných zájmů v rámci povinně volitelných kurzů. Modelový průchod studiem předpokládá, že většinu z nich bude student/ka plnit v průběhu druhého a třetího ročníku, a prohlubovat tak své vzdělání v jí/m zvolené oblasti. Několik povinně volitelných předmětů je ale třeba absolvovat již v prvním ročníku tak, aby studující měl/a dostatek kreditů pro postup do dalšího ročníku. Kromě povinně volitelných předmětů je možné zapisovat si i předměty z jiných oborů jak na FHS, tak na dalších fakultách univerzity jakožto předměty volitelné.


2. – 3. ročník

Dělení povinně volitelných předmětů na skupiny

Studující, kteří splnili všechny povinnosti prvního ročníku, čeká v následujících letech již jen minimum povinných předmětů a další průchod studiem si sestavují sami na základě vlastního výběru z povinně volitelných předmětů (PVP). Povinně volitelné předměty jsou rozděleny do čtyř skupin, přičemž skupiny 1 až 3 zahrnují tzv. profilové povinně volitelné předměty z oborů společenských věd, filosofie a historie, které studujícím předávají základní znalosti daného oboru a připravují je na odpovídající část státní závěrečné zkoušky. Naproti tomu skupina 4 zahrnuje všechny ostatní tzv. neprofilové PVP, které jsou rozšiřující, ať již v tom smyslu, že se věnují dalším disciplínám a oborům, nebo jde o specializovanější kurzy, které svým obsahem přesahují penzum znalostí vyžadované u státnic.


Za profilové povinně volitelné předměty z prvních tří skupin je nutné v průběhu celého studia získat určitý minimální počet kreditů v souladu s rozpisem uvedeným níže.


Skupina 1: profilové společenskovědní PVP – nutnost získat alespoň 16 kreditů (tj. 4 předměty)

Skupina 2: profilové filosofické PVP – nutnost získat alespoň 16 kreditů (tj. 4 předměty)

Skupina 3: profilové historické PVP – nutnost získat alespoň 16 kreditů (tj. 4 předměty)

Skupina 4: neprofilové PVP (zahrnuje jazykové, kreativní nebo kvalifikační kurzy, ale i některé rozšiřující společenskovědní, filosofické nebo historické předměty) zápisem libovolných předmětů z této skupiny studující získává další kredity do celkového minimálního počtu 97 kreditů za povinně volitelné předměty


Smyslem uvedeného opatření je přivést studující k získání určitého rozhledu napříč různými humanitními odvětvími, avšak již s ohledem na jejich individuální směřování tak, aby získali především ty znalosti a kompetence, které sami považují za přínosné. Mnoho studujících projeví hlubší zájem o jednu z disciplín, v níž se chtějí dále profilovat a v jejímž rámci píší bakalářskou práci. Pokud je pro někoho tímto oborem například filosofie, zapisuje si tedy většinu povinně volitelných předmětů z filosofického modulu a povinné minimum z např. ze skupiny profilových předmětů historie si může doplnit takovými předměty, které se tematicky nacházejí na pomezí historie a filosofie, a podobně. Upřednostnit jednu skupinu oborových předmětů ale po formální stránce není nijak nutné. Naopak, v průběhu studia se rovněž lze zaměřit například na konkrétní problém či jev, a ten pak prozkoumat z perspektivy různých oborů.

Povinnost absolvovat vždy alespoň čtyři profilové předměty z oborů historie, společenských věd a filosofie by také měla studujícím pomoci s přípravou ke státním závěrečným zkouškám Evropské dějiny v kontextech, Společenské vědy v interdisciplinární perspektivě a Filosofie v kontextu humanitních věd.

Tři podspecializace ve společenských vědách

Za profilové povinně volitelné předměty z oboru společenských věd musí studující, stejně jako za historické a filosofické profilové PVP, získat minimálně 16 kreditů. Specifikem této skupiny profilových PVP však je, že by si z ní studenti a studentky měli vybrat jednu ze tří podspecializací, v jejímž rámci ono minimum 16 kreditů splní, a to buď psychologii, sociologii, nebo sociokulturní antropologii. V praxi to znamená si od druhého ročníku výše zapisovat a průběžně splnit


Úvod do psychologie + alespoň 3 psychologické předměty,

nebo

Úvod do sociologie + alespoň 3 sociologické předměty,

nebo

Úvod do sociokulturní antropologie + alespoň 3 antropologické předměty.


Výběr jedné z těchto podspecializací není závazný v tom smyslu, že by studujícím bránil, aby si z vlastní iniciativy zapisovali i předměty ze zbývajících dvou společenskovědních oborů. Pokud tedy někoho zajímá například sociologie a psychologie, může se profilovat v obou těchto disciplínách, přičemž čtyři profilové povinně volitelné předměty absolvované v jedné z nich se mu počítají do povinného společenskovědního minima a absolvováním všech ostatních pak získává kredity do předepsaného počtu kreditů za povinně volitelné předměty celkem.

Povinné předměty druhého ročníku

V průběhu druhého ročníku by studující měli absolvovat pouze dva povinné předměty. Jsou jimi Úvod do společenskovědních metod (ZS) a Ověření jazykové kompetence (LS).

Úvod do společenskovědních metod

Kurz Úvod do společenskovědních metod by měl studující seznámit se základními metodologickými koncepty využívanými ve společenských vědách tak, aby po jeho absolvování byli schopni navrhnout vlastní výzkumný projekt v oboru psychologie, sociologie, sociokulturní antropologie nebo ekonomie.

Ověření jazykové kompetence

Ověření jazykové kompetence (OJAK) je liberálně koncipovaný atest komunikativního modulu, který má zpravidla dvě části. Jednou z nich je překlad cizojazyčného odborného textu o minimálním rozsahu 30 normostran do češtiny a následná obhajoba tohoto překladu. Druhou část atestu představuje jazyková zkouška z angličtiny CERT. Ti, kteří dávají přednost práci z textem nebo nechtějí skládat zkoušku z angličtiny (například proto, že se cítí jistější v jiném jazyce), si mohou zvolit alternativu spočívající ve vypracování dlouhého překladu o minimálním rozsahu 60 normostran, jehož prostřednictvím lze OJAK rovněž plnohodnotně atestovat. Překládat je možné z angličtiny, němčiny nebo francouzštiny s tím, že výběr textu je ponechán na uvážení studenta či studentky. Musí však jít o dosud nepřeložený odborný text, který se alespoň volně vztahuje k některé z na FHS vyučovaných disciplín. Vzhledem k časové náročnosti překladu je zkouška OJAK ohodnocena 10 kredity. Zároveň se jedná o důležitou zkoušku z hlediska dalšího směřování ve studiu, neboť dobře vybraný text k překladu se může studujícím později hodit například jako jeden ze zdrojů při přípravě bakalářské práce.


Diplomní semináře a příprava bakalářské práce

Ve třetím ročníku studijní plán doporučuje splnit povinné předměty Diplomní seminář I. (ZS) a Diplomní seminář II. (LS). S ohledem na to, jakému tématu se ve své bakalářské práci zamýšlí věnovat, si student/ka volí mezi diplomními semináři s oborovým zaměřením na filosofii, historii nebo společenské vědy. Zatímco k Diplomnímu semináři I. bude vypsána obtýdenní výuka, jejímž prostřednictvím se studující budou moci lépe seznámit se specifiky psaní bakalářské práce v daném oboru, Diplomní seminář II. by již měl probíhat pouze formou individuálních konzultací s vedoucí/m práce.

Během celého studia studenti a studentky nejednou uslyší, že na bakalářské práci je dobré začít pracovat co nejdříve – vedoucí/ho práce je možné vyhledat a oslovit kdykoli během studia. Naopak téma práce musí být zaregistrováno v SISu nejpozději 180 dní před plánovanou obhajobou. Pokud tedy nechcete studium prodlužovat, je vhodné domluvit se na vedení práce s dostatečným předstihem. Více informací o výběru tématu bakalářské práce a jejích formálních náležitostech najdete zde.

Státní závěrečná zkouška

Státní závěrečná zkouška (SZZ) má pro obor Studium humanitní vzdělanosti celkem 4 části:


Společenské vědy v interdisciplinární perspektivě (SVIP)

Filosofie v kontextu humanitních věd (FKHV)

Evropské dějiny v kontextech (EDK)

Obhajoba bakalářské práce


První tři části SZZ lze plnit v průběhu studia v návaznosti na povinné a povinně volitelné předměty, jejichž obsah se k nim tematicky vztahuje, a to v libovolném pořadí. Jejich úspěšné absolvování je, spolu se splněním všech ostatních studijních povinností, podmínkou přistoupení k poslední části SZZ, tedy k obhajobě bakalářské práce.

SVIP

Část státní zkoušky SVIP vychází z koncepce liberálního studia SHV, v němž si každý studující v rámci studijního plánu volí své vlastní kurikulum. Je tedy koncipována tak, aby jejím prostřednictvím studující zúročili své dosavadní studium společenských věd. Pro státní zkoušku jsou vypsány okruhy, které odpovídají výuce povinných a profilujících povinně-volitelných předmětů. Studující si z těchto okruhů při zápisu ke státní zkoušce vybírá osm okruhů, z nichž chce být zkoušen. K okruhům není předepsána literatura – studující při přípravě na SVIP pracuje s literaturou, uvedenou u jednotlivých předmětů, na něž SVIP navazuje. Tematický rozsah jednotlivých okruhů je u každého z nich specifikován. Koncepce SVIP předpokládá, že ve volbě okruhů studující zohlední své studijní kurikulum (a tedy i profilaci ve vybraném společenskovědním oboru), ale není to podmínkou. Ke SVIP se studující může zapsat nejdříve poté, co úspěšně absolvoval povinné předměty ze společenských věd, určené pro 1. a 2. ročník studia (Úvod do společenských věd I. a II., Úvod do společenskovědních metod) a profilující výuku ve vybraném společenskovědním oboru (zaměření: sociologie, antropologie, psychologie) ve výši 16 kreditů (v rámci této profilující výuky je třeba absolvovat Úvod do příslušného oboru).

FKHV

U státní zkoušky Filosofie v kontextu humanitních věd má adept na základě své filosoficky relevantní četby pojednat určitou filosofickou kvestii (tj. otázku), již si ke zkoušce vylosoval. Kvestie jsou rozděleny do pěti tematických okruhů, z nichž si adept ke zkoušce volí jeden okruh. Těmto tematickým okruhům jsou rovněž přiřazeny odpovídající seznamy povinně-volitelné literatury, do jisté míry ale lze k zodpovězení kvestie využít i literaturu přesahující tyto seznamy. U zkoušky má adept nejprve formulovat vylosovanou kvestii jako problém, dále předvést a doložit v opoře o svou četbu různé způsoby jeho uchopení a řešení a nakonec se pokusit o srovnání takto vyložených koncepcí. K FKHV se studující může zapsat nejdříve poté, co úspěšně absolvoval povinné předměty Úvod do filosofie I. a II. a profilující výuku ve filosofii ve výši 16 kreditů.

EDK

Zkouška je zaměřena především na evropské dějiny s určitým akcentem na dějiny české (příklady z českých dějin mají sloužit k podrobnějšímu uchopení a demonstrování obecnější problematiky). Tematicky je pozornost věnována především (a) dějinám institucí a jejich souvislosti s povahou mocenských systémů a s průběhem základních sociálně-dějinných a kulturně-dějinných procesů, (b) dějinám náboženského, vědeckého a politického myšlení a dějinám kultury, (c) dějinám umění. Student by u zkoušky měl prokázat nejen základní znalosti ve výše uvedených oblastech, ale především svou způsobilost samostatně pracovat s odbornou historiografickou literaturou, rozlišovat v ní to, co je vzato ze samotných pramenných informací, co je již interpretace vyplývající z uplatnění příslušných archeologických či dějepisných metod, co jsou obecnější teoretická východiska a závěry toho kterého autora. Zkouška je komisionální a má formu ústního zkoušení. Relevantní k ní je a) prostudování 10 titulů z okruhu povinně volitelné literatury, b) příprava prezentace 5 témat z okruhu povinně volitelných témat. K EDK se studující může zapsat nejdříve poté, co úspěšně absolvoval povinné předměty Úvod do historie I. a II. a profilující výuku v historii ve výši 16 kreditů.

Přehled povinných předmětů pro studující zapsané v prezenční formě od ak. roku 2018/2019 (doporučený průchod)

Předměty

Kreditové ohodnocení

I. ročník

1. semestr

Úvod do společenských věd I.

2

Úvod do filosofie I.

2

Úvod do historie I.

2

Úvod do studia humanitních věd a vzdělanosti

4

Proseminář k interpretaci textu

5

2. semestr

Úvod do společenských věd II.

6

Úvod do filosofie II.

6                    

Úvod do historie II.

6

Rozprava s rodilým mluvčím

4

Proseminář k akademickým dovednostem

5

II. ročník

3. semestr

Úvod do společenskovědních metod

3

4. semestr

Ověření jazykové kompetence

10

III. ročník

5. semestr

Diplomní seminář I.

5

6. semestr

Diplomní seminář II.

5


Počty kreditů za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty

Počet kreditů nutných k absolvování studia: 180

Počet kreditů za povinné předměty: 65

Celkový minimální počet kreditů za povinně volitelné předměty: 97*


*Z toho celkem 48 kreditů musí studující získat v souladu s níže popsaným rozložením

- za profilové povinně volitelné předměty ze skupiny 1 – společenské vědy alespoň 16 kreditů

- za profilové povinně volitelné předměty ze skupiny 2 – filosofie alespoň 16 kreditů

- za profilové povinně volitelné předměty ze skupiny 3 – historie alespoň 16 kreditů


Maximální počet kreditů za volitelné předměty, který bude studující/mu uznán: 181



Poznámky

1

V průběhu bakalářského studia na FHS je možné absolvovat libovolné množství kurzů z jiných fakult, případně z jiných studijních plánů v rámci fakulty a získávat za ně kredity, nicméně při kontrole studia před státní závěrečnou zkouškou se vám do celkového počtu 180 kreditů nutných pro absolvování započítává maximálně 18 kreditů získaných za tyto volitelné kurzy.


Poslední změna: 3. říjen 2019 21:36 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Univerzita Karlova

Fakulta humanitních studií

U Kříže 8

158 00 Praha 5 - Jinonice

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČ: 00216208

DIČ: CZ00216208

Podatelna

Všechny kontakty


Jak k nám