|
|
|
|
Kód předmětu:
YBFC211 |
Garant:
Novák,A. |
|
Semestr:
letní
|
Jazyk výuky:
čeština
|
|
Kredity:
3
|
Klíčová slova:
fenomenologie
|
|
Rozvrh:
st 10:00 - 11:20, místnost YT003 (Fakulta humanitních studií, Pátkova 2137/5, Praha 8 - Libeň)
|
|
Martinu Heideggerovi lze filosoficky vytýkat ledasco, ale speciálně ve fenomenologii mu lze snad nejdůvodněji vytýkat absenci pojednání těla a tělesnosti. Tradičně je tato výtka přičítána zejména Jean-Paul Sartrovi, a dokonce samotný Heidegger zmiňuje během rozhovoru se švýcarským psychoanalytikem Medardem Bossem, který je zařazený do souboru tzv. Zollikonských seminářů, které společně vedli mezi léty 1959-1969, že mu Sartre předhazuje, že „tělo pojednal špatně“. Heidegger se nikdy nepustil do popisu fenoménu těla, neboť tělo nelze nežli popisovat, protože nedokončil svou analýzu bytí ve světě a nikdy se k ní již nevrátil. Jak se tedy sám mohl zabývat posléze v Zollikonských seminářích fenoménem těla relevantně, tzn. se zaměřením na „samotnou záležitost“ viděnou od bytí ve světě? Neprotiřečí si? Anebo jaký status a relevanci tedy mají potom jeho výklady fenoménu tělesnosti v Zollikonských seminářích, když je provádí zjevně bez „dostatečného vypracování základních rysů existenciálního bytí ve světě“? Ovšem ještě předtím, než Heidegger začal provádět spolu s Bossem Zollikonské semináře, které byly určené nefilosofům z řad klinických psychologů, psychiatrů a mediků, nad kterými měl tedy trvalou převahu co do kompetence a znalosti, se Heidegger přeci jenom nadvakrát pustil do výkladu, ba možná „vysvětlování“ pojmu tělo, a to v kontextu svých interpretací Nietzscheho převážně posthumního díla, zejména zápisů obsažených ve svévolně vytvořeném souboru nazvaném Vůle k moci: Pokus přehodnocení všech hodnot. Zde lze však mít oprávněné pochybnosti, zda se jedná opravdu o Heideggerův náhled na pojetí těla, nebo zda pouze podává svůj výklad Nietzschova domnělého pojetí těla a tělesnosti. Heidegger provedl svůj výklad Nietzschovy myšlenky vůle k moci v ohledu umění (přednáška ze zimního semestru 1936/37) a poznání (přednáška z letního semestru 1939). V obou přednáškách se výkladově letmo dotkne pojmu tělo. |
|
|
|
|
|
|
Kód předmětu:
YBFB022 |
Garant:
Novotný,J. |
|
Semestr:
letní
|
Jazyk výuky:
čeština
|
|
Kredity:
4
|
Klíčová slova:
fenomenologie
|
|
Rozvrh:
čt 14:30 - 15:50, místnost YT220 (Fakulta humanitních studií, Pátkova 2137/5, Praha 8 - Libeň)
|
|
Záměrem kurzu je představení Heideggerovy myšlenkové cesty do začátku 30. let 20. století s důrazem na jeho stěžejní dílo Bytí a čas, které představuje jednak výraznou proměnu fenomenologického myšlení a jednak – i přes Heideggerovy pozdější kritické reflexe tohoto díla – se stává jedním ze směrodatných textů nejen pro následné modifikace fenomenologie, ale i pro filosofickou antropologii a jiné humanitní obory. – Zájemci také mohou na přednášku navázat doprovodným seminářem (četbou), který po hodině přednášky bezprostředně navazuje. |
|
|
|
|
|
Kód předmětu:
YBFC224 |
Garant:
Novotný,K. |
|
Semestr:
letní
|
Jazyk výuky:
čeština
|
|
Kredity:
3
|
Klíčová slova:
fenomenologie
|
|
Rozvrh:
po 10:00 - 11:20, místnost YT113 (Fakulta humanitních studií, Pátkova 2137/5, Praha 8 - Libeň)
|
|
V čem se stýkají filosofie přírody a fenomenologie? Fenomenologie se věnuje analýze a interpretaci zkušenosti, kdežto filosofie přírody je přece zasvěcena tomu, co tu bylo i nezávisle na naši a jakékoli jiné zkušenosti, samo od sebe. Jak je ale možné zakoušet, co bylo, je samo od sebe? Úvod do četby vybraných pasáží z díla Maurice Merleau-Pontyho. |
|
|
|
|
|
|
|
Kód předmětu:
YBFC143 |
Garant:
Kružíková,J. |
|
Semestr:
letní
|
Jazyk výuky:
čeština
|
|
Kredity:
3
|
Klíčová slova:
fenomenologie
|
|
Rozvrh:
st 13:00 - 14:20, místnost YT003 (Fakulta humanitních studií, Pátkova 2137/5, Praha 8 - Libeň)
|
|
Kurs se bude věnovat Heideggerově pozdní filosofii, výkladu jeho pojetí vědy, techniky a umění. Zaměří se především na výklad základních pojmů a koncepcí týkajících se vědy, techniky a umění v Heideggerových dílech, která byla přeloženy i do češtiny (Věk obrazu světa, Novověká matematická přírodní věda, Věda a zamyšlení, Otázka techniky). Poslední tři přednášky kurzu budou věnovány pojetí rozumění a umění u W. Diltheye. |
|
