Informace pro studující zapsané v letech 2018–2020 (kombinovaná/distanční forma studia)

1. ročník

Úvodní předměty

Cílem studia v prvním ročníku je nabídnout studujícím základní orientaci ve filosofii, historii a společenských vědách (s důrazem na psychologii, antropologii a sociologii) tak, aby na konci druhého semestru mohli učinit informované rozhodnutí o tom, ve které disciplíně či disciplínách se chtějí profilovat v dalších letech. V prvním semestru je proto doporučeno absolvovat předměty Úvod do filosofie I., Úvod do historie I. a Úvod do společenských věd I., na něž v letním semestru navazují kurzy Úvod do filosofie II., Úvod do historie II. a Úvod do společenských věd II. zakončené zkouškou. Jednosemestrální kurz Úvod do humanitních věd a studia vzdělanosti by pak měl studenty a studentky vést k získání hlubšího povědomí o historických kořenech moderních humanitních oborů a o jejich vzájemných souvislostech.


Víkendová soustředění a termíny zkoušek

Nepředpokládá se, že studující zapsaní v distanční/kombinované formě budou moci navštěvovat přednášky vypsané k povinným kurzům se stejnou frekvencí jako prezenční studující (ačkoliv na ně podle svých možností samozřejmě chodit mohou a jsou na nich vítáni). Pravidelnou účast na přednáškách by jim měla částečně vynahradit víkendová soustředění. Každému z povinných kurzů zpravidla odpovídá jeden výukový blok, v jehož rámci vyučující zprostředkují studentům a studentkám prvotní seznámení s příslušnou disciplínou a poradí jim, jak nejlépe pojmout samostudium a přípravu k dané zkoušce. Mimo to, že se studující distanční/kombinované formy mohou přihlašovat ke stejným termínům zkoušek jako prezenční studující, bývá pro ně každý semestr navíc vypsáno několik (před)termínů vycházejících na víkendové dny.

Záznamy přednášek

Studentům a studentkám FHS je k dispozici databáze nahrávek z přenášek proslovených na půdě fakulty, která se průběžně aktualizuje. Především pro studující v distanční a kombinované formě se jedná o užitečnou studijní pomůcku, neboť si touto cestou mohou poslechnout většinu přednášek spojených s povinnými kurzy.

Povinné prosemináře

Nedílnou součástí práce v humanitních oborech je schopnost s kritickým odstupem číst (nejen) odborné texty a komponovat texty vlastní. Na posilování těchto kompetencí jsou zaměřeny povinné předměty Proseminář k interpretaci textu a Proseminář k akademickým dovednostem, které studijní plán doporučuje splnit v prvním ročníku a jejichž kontaktní výuka je zajišťována prostřednictvím víkendového soustředění.

Rozprava s rodilým mluvčím

Vzhledem k charakteru přijímacích zkoušek se předpokládá, že studující ovládají alespoň jeden cizí jazyk. K jeho dalšímu rozvíjení by je měla motivovat zkouška Rozprava s rodilým mluvčím, během níž se ověřuje schopnost kultivovaně se vyjadřovat o nějakém akademicky relevantním tématu. Téma si studující volí sami a zkoušku je možné skládat v angličtině, němčině nebo francouzštině. Se zkouškou není pevně svázána žádná (povinná) výuka, ale jako součást přípravy k atestu je možné zapsat si některý z jazykových kurzů nabízených modulem jazyků a literatury nebo přednášku či seminář v cizím jazyce, případně přijít na konzultaci jak za vyučujícími jazyků, tak za těmi, jež se přímo zabývají vybraným tématem.

Povinně volitelné a volitelné předměty, kontrolovaná četba

Kredity za povinné předměty tvoří jen zhruba třetinu celkového počtu 180 kreditů nutných pro absolvování bakalářského studia. Studujícím je tedy ponechán poměrně velký prostor pro individuální realizaci vlastních odborných zájmů v rámci povinně volitelných kurzů. Modelový průchod studiem předpokládá, že většinu z nich bude student/ka plnit v průběhu druhého a třetího ročníku, a prohlubovat tak své vzdělání v jí/m zvolené oblasti. Několik povinně volitelných předmětů je ale třeba absolvovat již v prvním ročníku tak, aby studující měli dostatek kreditů pro postup do dalšího úseku studia. Každý semestr je na fakultě otevírán omezený počet povinně volitelných kurzů, jejichž kontaktní výuka je soustředěna do víkendového bloku nebo konzultačního semináře a které jsou určeny primárně pro studující v distanční/kombinované formě.

Studujícím 1. ročníků kombinované/distanční formy doporučujeme zapsat si z nabídky takovýchto předmětů především Semináře kontrolované četby určené právě jen zájemcům z řad kombinovaných/distančních studujících. Kurzy kontrolované četby jsou vypisovány k významným knižním titulům tematicky napříč obory vyučovanými na FHS. Ke každé knize proběhne krátké soustředění s vyučujícím, u kterého budou studující posléze skládat i závěrečnou atestaci. Ta zpravidla spočívá v samostatném vypracování písemného referátu a v jeho následné obhajobě.


Vedle těchto kurzů si studující v distanční formě mohou vybírat povinně volitelné a volitelné předměty ze stejné nabídky jako studující prezenční formy a nejsou v jejich zápisu nijak omezeni.


2. – 3. ročník

Dělení povinně volitelných předmětů na skupiny


Studující, kteří splnili všechny povinnosti prvního ročníku, čeká v následujících letech již jen minimum povinných předmětů a další průchod studiem si sestavují sami na základě vlastního výběru z povinně volitelných předmětů (PVP).


Povinně volitelné předměty jsou rozděleny do čtyř skupin. Skupiny 1 až 3 zahrnují tzv. profilové povinně volitelné předměty z oborů společenských věd, filosofie a historie, které studujícím předávají základní znalosti daného oboru a připravují je na odpovídající část státní závěrečné zkoušky.


Naproti tomu, skupina 4 zahrnuje všechny ostatní tzv. neprofilové povinně volitelné předměty, které jsou rozšiřující, ať již v tom smyslu, že se věnují dalším disciplínám a oborům, nebo jde o specializovanější kurzy, které svým obsahem přesahují penzum znalostí vyžadované u státnic. Patří sem jazykové, kreativní nebo kvalifikační kurzy, ale i některé rozšiřující společenskovědní, filosofické nebo historické předměty.


Za povinně volitelné předměty ve všech čtyřech skupinách celkem je nutné v průběhu studia získat minimálně 97 kreditů, a to v souladu s následujícím rozpisem. Zbylé kredity do celkového minimálního počtu kreditů je možné naplnit v rámci čtyř skupin dle vlastního uvážení.


  • Skupina 1: profilové společenskovědní PVP – nutno získat alespoň 16 kreditů


  • Skupina 2: profilové filosofické PVP – nutno získat alespoň 16 kreditů


  • Skupina 3: profilové historické PVP – nutno získat alespoň 16 kreditů


  • Skupina 4: neprofilové PVP – nutno získat alespoň 9 kreditů


Pro studující druhého a třetího ročníku distančního/kombinovaného studia je každý rok vypisováno dostatečné množství soustředění k profilovým povinně volitelným kurzům tak, aby mohli výše zmíněnou povinnost splnit i bez nutnosti navštěvovat denní výuku. (Podle svých časových možností se však samozřejmě mohou účastnit také všech ostatních kurzů, k nimž denní výuka probíhá.)


Smyslem profilových povinně volitelných předmětů je přivést studující k získání určitého rozhledu napříč různými humanitními odvětvími, avšak již s ohledem na jejich individuální směřování tak, aby získali především ty znalosti a kompetence, které sami považují za podstatné. Mnoho studujících projeví hlubší zájem o jednu z disciplín, v níž se chtějí dále profilovat a v jejímž rámci píší bakalářskou práci. Pokud je pro někoho tímto oborem například filosofie, zapisuje si tedy většinu povinně volitelných předmětů z filosofického modulu a povinné minimum např. ze skupiny historie si může doplnit takovými předměty, které se tematicky nacházejí na pomezí historie a filosofie, a podobně. Upřednostnit jednu skupinu oborových předmětů ale po formální stránce není nijak nutné. Naopak, v průběhu studia se rovněž lze zaměřit například na konkrétní problém či jev, a ten pak prozkoumat z perspektivy různých oborů.


Povinnost absolvovat vždy alespoň čtyři předměty z oborů historie, společenských věd a filosofie by také měla studujícím pomoci s přípravou ke státním závěrečným zkouškám Evropské dějiny v kontextech, Společenské vědy v interdisciplinární perspektivě a Filosofie v kontextu humanitních věd.


Tři podspecializace ve společenských vědách


Za profilové povinně volitelné předměty z oboru společenských věd musí studující, stejně jako za historické a filosofické profilové PVP, získat minimálně 16 kreditů. Specifikem této skupiny profilových PVP však je, že by si z ní studenti a studentky měli vybrat jednu ze tří podspecializací, v jejímž rámci ono minimum 16 kreditů splní, a to buď psychologii, sociologii, nebo sociokulturní antropologii. V praxi to znamená si od druhého ročníku výše zapisovat a průběžně plnit:


  • Úvod do psychologie + alespoň 3 psychologické předměty, nebo


  • Úvod do sociologie + alespoň 3 sociologické předměty, nebo


  • Úvod do sociokulturní antropologie + alespoň 3 antropologické předměty.


Podspecializace společenskovědních profilových předmětů je vždy uvedena

v Přehledu povinně volitelných kurzů .


Výběr jedné z těchto podspecializací není závazný v tom smyslu, že by studujícím bránil, aby si z vlastní iniciativy zapisovali i předměty ze zbývajících dvou společenskovědních oborů. Pokud tedy někoho zajímá například sociologie a psychologie, může se profilovat v obou těchto disciplínách, přičemž čtyři předměty absolvované v jedné z nich se mu počítají do povinného společenskovědního minima a absolvováním všech ostatních pak získává kredity do předepsaného počtu kreditů za povinně volitelné předměty celkem.


Povinné předměty druhého ročníku


V průběhu druhého ročníku by studující měli absolvovat pouze dva povinné předměty. Jsou jimi Úvod do společenskovědních metod (zimní semestr) a Ověření jazykové kompetence (letní semestr).


Úvod do společenskovědních metod

Kurz Úvod do společenskovědních metod by měl studující seznámit se základními metodologickými koncepty využívanými ve společenských vědách tak, aby po jeho absolvování byli schopni navrhnout vlastní výzkumný projekt v oboru psychologie, sociologie, sociokulturní antropologie nebo ekonomie. Předmět je ohodnocen třemi kredity a jeho výuka probíhá v rámci víkendového soustředění.


Ověření jazykové kompetence (OJAK)

Ověření jazykové kompetence je liberálně koncipovaný atest modulu jazyků a literatury, který má zpravidla dvě části. První z nich je překlad cizojazyčného odborného textu do češtiny a následná obhajoba tohoto překladu. Požadovaná délka překladu je přesně stanovená podmínkami v detailu zkoušky v SIS. Druhou část atestu představuje volitelná jazyková zkouška z angličtiny CERT. Překládat je možné z angličtiny, němčiny nebo francouzštiny s tím, že výběr textu je ponechán na uvážení studenta či studentky. Musí však jít o dosud nepřeložený odborný text, který se alespoň volně vztahuje k některé z na FHS vyučovaných disciplín. Vzhledem k časové náročnosti překladu je zkouška OJAK ohodnocena 10 kredity. Zároveň se jedná o důležitou zkoušku z hlediska dalšího směřování ve studiu, neboť dobře vybraný text k překladu se může studujícím později hodit například jako jeden ze zdrojů při přípravě bakalářské práce.



Diplomní semináře a příprava bakalářské práce

Ve třetím ročníku studijní plán doporučuje splnit povinné předměty Diplomní seminář I. (ZS) a Diplomní seminář II. (LS). S ohledem na to, jakému tématu se ve své bakalářské práci zamýšlí věnovat, si student/ka volí mezi diplomními semináři s oborovým zaměřením na filosofii, historii nebo společenské vědy. U kombinovaných/distančních studujících se předpokládá, že budou oba diplomní semináře absolvovat u vedoucí/ho své bakalářské práce prostřednictvím individuálních konzultací. Za každý z nich potom získávají po pěti kreditech.

Během celého studia studenti a studentky nejednou uslyší, že na bakalářské práci je dobré začít pracovat co nejdříve – vedoucí/ho práce je možné vyhledat a oslovit kdykoli během studia. Naopak téma práce musí být zaregistrováno v SISu nejpozději 180 dní před plánovanou obhajobou. Pokud tedy nechcete studium prodlužovat, je vhodné domluvit se na vedení práce s dostatečným předstihem. Více informací o výběru tématu bakalářské práce a jejích formálních náležitostech najdete zde.



Státní závěrečná zkouška

Státní závěrečná zkouška má pro obor Studium humanitní vzdělanosti celkem 4 části:



První tři části SZZ lze plnit v průběhu studia v návaznosti na povinné a povinně volitelné předměty, jejichž obsah se k nim tematicky vztahuje, a to v libovolném pořadí. Jejich úspěšné absolvování je, spolu se splněním všech ostatních studijních povinností, podmínkou přistoupení k poslední části SZZ, tedy k obhajobě bakalářské práce.


SVIP

Část státní zkoušky SVIP vychází z koncepce liberálního studia SHV, v němž si každý studující v rámci studijního plánu volí své vlastní kurikulum. Je tedy koncipována tak, aby jejím prostřednictvím studující zúročili své dosavadní studium společenských věd. Pro státní zkoušku jsou vypsány okruhy, které odpovídají výuce povinných a profilujících povinně-volitelných předmětů. Studující si z těchto okruhů při zápisu ke státní zkoušce vybírá osm okruhů, z nichž chce být zkoušen/a. K okruhům není předepsána literatura – studující při přípravě na SVIP pracuje s literaturou, uvedenou u jednotlivých předmětů, na něž SVIP navazuje. Tematický rozsah jednotlivých okruhů je u každého z nich specifikován. Koncepce SVIP předpokládá, že ve volbě okruhů studující zohlední své studijní kurikulum (a tedy i profilaci ve vybraném společenskovědním oboru), ale není to podmínkou. Ke SVIP se studující může zapsat nejdříve poté, co úspěšně absolvoval/a povinné předměty ze společenských věd, určené pro 1. a 2. ročník studia (Úvod do společenských věd I. a II., Úvod do společenskovědních metod) a profilující výuku ve vybraném společenskovědním oboru (zaměření: sociologie, antropologie, psychologie) ve výši 16 kreditů (v rámci této profilující výuky je třeba absolvovat Úvod do příslušného oboru).


→ Zkouška SVIP v SIS


FKHV

U státní zkoušky Filosofie v kontextu humanitních věd má adept na základě své filosoficky relevantní četby pojednat určitou filosofickou kvestii (tj. otázku), již si ke zkoušce vylosoval. Kvestie jsou rozděleny do pěti tematických okruhů, z nichž si adept ke zkoušce volí jeden okruh. Těmto tematickým okruhům jsou rovněž přiřazeny odpovídající seznamy povinně-volitelné literatury, do jisté míry ale lze k zodpovězení kvestie využít i literaturu přesahující tyto seznamy. U zkoušky má adept nejprve formulovat vylosovanou kvestii jako problém, dále předvést a doložit v opoře o svou četbu různé způsoby jeho uchopení a řešení a nakonec se pokusit o srovnání takto vyložených koncepcí. K FKHV se studující může zapsat nejdříve poté, co úspěšně absolvoval/a povinné předměty Úvod do filosofie I. a II. a profilující výuku ve filosofii ve výši 16 kreditů.


→ Zkouška FKHV v SIS


EDK

Zkouška je zaměřena především na evropské dějiny s určitým akcentem na dějiny české (příklady z českých dějin mají sloužit k podrobnějšímu uchopení a demonstrování obecnější problematiky). Tematicky je pozornost věnována především (a) dějinám institucí a jejich souvislosti s povahou mocenských systémů a s průběhem základních sociálně-dějinných a kulturně-dějinných procesů, (b) dějinám náboženského, vědeckého a politického myšlení a dějinám kultury, (c) dějinám umění. Studující by u zkoušky měli prokázat nejen základní znalosti ve výše uvedených oblastech, ale především svou způsobilost samostatně pracovat s odbornou historiografickou literaturou, rozlišovat v ní to, co je vzato ze samotných pramenných informací, co je již interpretace vyplývající z uplatnění příslušných archeologických či dějepisných metod, co jsou obecnější teoretická východiska a závěry toho kterého autora. Zkouška je komisionální a má formu ústního zkoušení. Relevantní k ní je a) prostudování 10 titulů z okruhu povinně volitelné literatury, b) příprava prezentace 5 témat z okruhu povinně volitelných témat. K EDK se studující může zapsat nejdříve poté, co úspěšně absolvoval/a povinné předměty Úvod do historie I. a II. a profilující výuku v historii ve výši 16 kreditů.


→ Zkouška EDK v SIS


Přehled povinných předmětů pro studující zapsané v kombinované/distanční formě od akademického roku 2018/2019 (doporučený průchod)


Předměty

Kreditové ohodnocení

I. ročník

1. semestr

Úvod do společenských věd I.

2

Úvod do filosofie I.

2

Úvod do historie I.

2

Úvod do studia humanitních věd a vzdělanosti

4

Proseminář k interpretaci textu (kombinovaná/distanční forma)

5

2. semestr

Úvod do společenských věd II.

6

Úvod do filosofie II.

6           

Úvod do historie II.

6

Rozprava s rodilým mluvčím

4

Proseminář k akademickým dovednostem

5

II. ročník

3. semestr

Úvod do společenskovědních metod

3

4. semestr

Ověření jazykové kompetence

10

III. ročník

5. semestr

Diplomní seminář I.

5

6. semestr

Diplomní seminář II.

5


Počet kreditů za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty pro studující zapsané v kombinované/distanční formě od ak. roku 2018/2019

Počet kreditů za povinné předměty: 65

Celkový minimální počet kreditů za povinně volitelné předměty: 97*


* Z toho:

Minimální počet kreditů za profilové povinně volitelné předměty ze skupiny 1 – společenské vědy: 16

Minimální počet kreditů za profilové povinně volitelné předměty ze skupiny 2 – filosofie: 16

Minimální počet kreditů za profilové povinně volitelné předměty ze skupiny 3 – historie: 16

Minimální počet kreditů za neprofilové povinně volitelné předměty ze skupiny 4: 9


Maximální uznatelný počet kreditů za volitelné předměty: 18


Počet kreditů nutných k absolvování studia: 180


Poslední změna: 18. červenec 2024 23:19 
Sdílet na: Facebook Sdílet na: Twitter
Sdílet na:  
Napište nám
Kontakty

Studium humanitní vzdělanosti

Univerzita Karlova

Fakulta humanitních studií

Pátkova 2137/5

182 00 Praha 8


Mgr. Martin Vrabec, Ph.D.

garant studijního programu


Sekretariát programu SHV

kancelář tajemnic studijního programu


Podatelna

Všechny kontakty


Jak k nám