Informace pro studenty zapsané do roku 2017

1. ročník

Úvodní soustředění a zkoušky

Cílem studia v prvním ročníku je nabídnout studujícím základní orientaci v poměrně širokém spektru humanitních a společenskovědních oborů tak, aby byli na konci druhého semestru schopni učinit informované rozhodnutí o tom, v jaké disciplíně či disciplínách se chtějí v následujících letech dále profilovat. V tomto úseku studia je proto doporučeno splnit povinné úvodní zkoušky z psychologie, sociologie a ekonomie (1. semestr) a filosofie, antropologie a historie (2. semestr). Každá z úvodních zkoušek je ohodnocena 5 kredity. S výjimkou atestu Úvod do filosofie, který probíhá formou rozpravy s vyučující/m, mají všechny výše zmíněné zkoušky podobu písemného testu z prostudované literatury.

Nepředpokládá se, že studující v kombinované formě budou moci navštěvovat přednášky vypsané k povinným zkouškám se stejnou frekvencí jako prezenční studující (ačkoliv na ně podle svých možností samozřejmě chodit mohou a jsou na nich vítáni). Kontaktní výuka je pro studentky a studenty kombinované formy zajišťována prostřednictvím povinných víkendových soustředění, přičemž každé povinné zkoušce zpravidla předchází jedno soustředění. Jedná se vždy o celodenní výukový blok koncipovaný jako stručné uvedení do příslušné disciplíny s důrazem na to, jak nejlépe pojmout samostudium. Forma atestace je v případě úvodních kurzů pro prezenční i kombinované studující stejná, a mohou se tedy přihlašovat ke stejným termínům zkoušek. Výjimkou je několik (před)termínů vypsaných na víkendové dny, které jsou určeny primárně pro studující v kombinované formě.


Proseminář(e)

Nedílnou součástí práce v humanitních oborech je schopnost s kritickým odstupem číst (nejen) odborné texty a komponovat texty vlastní. Na posilování těchto kompetencí jsou zaměřeny povinné předměty Proseminář k interpretaci textu, případně Proseminář k akademickým dovednostem1, které studijní plán rovněž předepisuje splnit v prvním ročníku.

Rozprava

Vzhledem k charakteru přijímacích zkoušek se předpokládá, že studující ovládají alespoň jeden cizí jazyk. K jeho dalšímu rozvíjení by je měla motivovat zkouška Rozprava, během níž se ověřuje schopnost kultivovaně se vyjadřovat o nějakém akademicky relevantním tématu a argumentovat v cizím jazyce. Téma si studující volí sami a zkoušku je možné skládat v angličtině, němčině nebo francouzštině. Se zkouškou není pevně spojena žádná (povinná) výuka. Jako součást přípravy na ni je však možné zapsat si některý z jazykových kurzů nabízených komunikativním modulem nebo přednášku či seminář v cizím jazyce, případně přijít na konzultaci jak za vyučujícími jazyků, tak za těmi, jež se přímo zabývají příslušným tématem.

Audiokonzervy

Studentům a studentkám FHS je v Moodle k dispozici rozsáhlá databáze audionahrávek z přenášek proslovených na půdě fakulty, která se průběžně aktualizuje. Především pro studující v distanční a kombinované formě se jedná o užitečnou studijní pomůcku, neboť si touto cestou mohou poslechnout nejen většinu přednášek spojených s povinnými kurzy, ale i celou řadu dalších příspěvků.

Povinně volitelné a volitelné předměty, kontrolovaná četba

Kombinovaní studující mají díky nutnosti absolvovat soustředění k povinným atestacím ve studijním plánu větší počet povinných předmětů než studující prezenční formy, i přesto by si ale již v prvním ročníku, chtějí-li získat standardní počet kreditů (tj. 60), měli zapsat několik povinně volitelných či volitelných předmětů. Studujícím se doporučuje doplnit si každý semestr své kurikulum tak, aby měli zapsány předměty alespoň za 30 kreditů. Tento počet je samozřejmě při vlastním zápisu možné překročit, což je vhodné jako „pojistka“ pro případ, že studující některý předmět nesplní. Zároveň však doporučujeme tak činit s rozvahou, zejména v prvním ročníku, kdy je při sestavování rozvrhu třeba počítat s časově náročnou přípravou na větší množství povinných atestů.

Na kombinované studující se vztahuje možnost zapisovat si z nabídky povinně volitelných předmětů tzv. kontrolovanou četbu. Kurzy kontrolované četby jsou vypsány k několika desítkám významných knižních titulů napříč obory vyučovanými na FHS. Každé knize odpovídá jeden kurz, v jehož rámci je stanoven vyučující, se kterým je možné četbu konzultovat a u kterého pak proběhne atestace kurzu. Ta zpravidla spočívá v samostatném vypracování písemného referátu a v jeho následné obhajobě při závěrečném kolokviu. Vedle kurzů kontrolované četby si studující v kombinované formě mohou vybírat povinně volitelné a volitelné předměty ze stejné nabídky jako studující prezenční formy a nejsou v jejich zápisu nijak omezeni.

2. ročník

Soustředění ke skeletovým atestům

Za předpokladu, že studující řádně splnil/a všechny povinné předměty prvního ročníku, plní v následujících etapách studia vždy jen jeden souborný atest za semestr. V případě kombinovaných studujících každé z těchto zkoušek předchází povinné blokové soustředění, které má za cíl jim do jisté míry nahradit možnost účastnit se celosemestrální kontaktní výuky ve specializovaných kurzech. Ve druhém ročníku těmito soubornými atesty jsou již zmíněné zkoušky Ověření jazykové kompetence a Filosofická antropologie, z nichž každá je dotována 10 ECTS kredity.

Ověření jazykové kompetence (OJAK)

Ověření jazykové kompetence (OJAK) je liberálně koncipovaný atest komunikativního modulu, který má zpravidla dvě části. Jednou z nich je překlad cizojazyčného odborného textu o minimálním rozsahu 50 normostran do češtiny a následná obhajoba tohoto překladu. Druhou část atestu představuje jazyková zkouška z angličtiny CERT. Ti, kteří dávají přednost práci s textem nebo nechtějí skládat zkoušku z angličtiny (například proto, že se cítí jistější v jiném jazyce), si mohou zvolit alternativu spočívající ve vypracování dlouhého překladu o minimálním rozsahu 100 normostran, jehož prostřednictvím lze OJAK rovněž plnohodnotně atestovat. Překládat je možné z angličtiny, němčiny nebo francouzštiny s tím, že výběr textu je ponechán na uvážení studenta či studentky. Musí však jít o dosud nepřeložený odborný text, který se alespoň volně vztahuje k některé z na FHS vyučovaných disciplín.


Filosofická antropologie

Zkouška z Filosofické antropologie je posledním z povinných atestů filosofického modulu a jedná se o komisionální rozpravu nad vylosovanou otázkou (kvestií), jejíž formulace umožňuje otevřít vybrané filosofické téma. Úkolem studující/ho je toto téma samostatně rozvinout a problematizovat z jí/m zvolené perspektivy či perspektiv. Očekává se, že přitom vyjde z předloženého seznamu prostudované literatury. Seznam by měl z větší části sestávat z těch primárních textů filosofické tradice, které jsou uvedeny v okruhu povinně volitelné literatury ke zkoušce. Lze do něj však zařadit i několik titulů dle vlastního výběru. Ty je, stejně jako celkovou přípravu ke zkoušce, doporučeno konzultovat s vyučujícími filosofického modulu.

3. ročník

V průběhu třetího ročníku by studenti a studentky měli absolvovat povinné souborné atesty Evropské dějiny v kontextech (5. semestr) a Společenské vědy v interdisciplinární perspektivě (6. semestr) a zároveň průběžně pracovat na Přípravě bakalářské práce.

Evropské dějiny v kontextech (EDK)

Zkouška Evropské dějiny v kontextech (EDK) má obdobně jako zkouška z Filosofické antropologie charakter komisionálního atestu ověřujícího orientaci v prostudované literatuře. Tu si studující vybírá ze seznamu povinně volitelných titulů ke zkoušce, který je uveden v sylabu předmětu v SIS. Seznam povinně volitelné literatury je rozčleněn do chronologických okruhů, přičemž z každého z nich by si studující měl/a vybrat určitý počet titulů. Na začátku zkoušky pak tedy předkládá vlastní seznam prostudovaných knih, o kterých chce s komisí hovořit. Součástí atestu je také krátká samostatná prezentace na vybrané téma z oblasti evropských dějin. Úplný seznam témat, o kterých je možné pojednat, je uveden v SIS.

Zkoušku EDK předchází pověst velmi náročného atestu. Jejím smyslem však rozhodně není studující zatěžovat memorováním faktografie v rozsahu, který by byl neúměrný interdisciplinární povaze oboru. Seznam povinně volitelné literatury je poměrně široký a lze si z něj podle vlastního zaměření vybrat texty, které se tematicky nacházejí např. na pomezí historie a antropologie nebo sociologie náboženství, případně teorie umění. Ideální je zapsat si také alespoň jeden ze specializovaných kurzů nabízených historickým modulem a(nebo) využít konzultačních hodin vyučujících, kteří s přípravou ke zkoušce rádi poradí.

Společenské vědy v interdisciplinární perspektivě (SVIP)

V 6. semestru studia je doporučeno splnit soubornou zkoušku Společenské vědy v interdisciplinární perspektivě (SVIP). Zkouška pokrývá témata z oborů psychologie, antropologie, sociologie a ekonomie, a je postavena tak, aby při ní studující využili kompetence osvojené v rámci kurzů společenskovědního modulu, případně je dále prohloubili s důrazem na vlastní odbornou profilaci. SVIP vždy sestává ze dvou částí – písemné a ústní. Písemná část spočívá v samostatném vypracování návrhu empirického výzkumu na společenskovědní téma. Po odevzdání písemné části SVIPu je možné přistoupit ke druhé části, která probíhá formou ústní zkoušky z prostudované literatury. Stejně jako ostatní souborné atesty, i SVIP respektuje liberální charakter studia, studující si tedy mohou vybrat, z jakých tematických okruhů a s nimi související literatury budou při přípravě na zkoušku vycházet.

Příprava bakalářské práce a státní závěrečná zkouška

Během celého studia studenti a studentky nejednou uslyší, že na bakalářské práci je dobré začít pracovat co nejdříve – vedoucí/ho práce je možné vyhledat a oslovit kdykoli během studia. Naopak téma práce musí být zaregistrováno v SISu nejpozději 180 dní před plánovanou obhajobou. Pokud tedy nechcete studium prodlužovat, je vhodné domluvit se na vedení práce s dostatečným předstihem. Bakalářskou práci lze psát jak na některé z témat, která jsou zveřejněna v SISu, tak na téma vlastní. Studující na FHS zpravidla dávají přednost tématu, které si sami zvolili, což vítají i školitelé. Vždy je však třeba s nimi toto téma konzultovat, aby je mohli schválit a zaregistrovat nebo navrhnout případné úpravy. K bakalářské práci není vypsána žádná povinná výuka. Konzultace s vedoucí/m práce se uskutečňují buď prostřednictvím povinně volitelného diplomního semináře, nebo v rámci individuální domluvy mezi vedoucí/m a studentem či studentkou. Kreditové ohodnocení za tuto průběžnou aktivitu je řešeno prostřednictvím předmětu Příprava bakalářské práce, který se v SIS automaticky zapíše všem studujícím, jež se v daném semestru přihlásí ke státní závěrečné zkoušce (SZZ). Za úspěšnou přípravu bakalářské práce získává studující 20 kreditů. Více informací o formálních náležitostech bakalářské práce najdete zde.


SZZ má pro studující zapsané ke studiu v akademickém roce 2017/2018 a dříve tyto části:


1. Obhajoba bakalářské práce

2. Zkouška z humanitní vzdělanosti


Obě části SZZ obvykle probíhají v rámci jednoho dne v uvedeném pořadí. První část spočívá v samostatné prezentaci bakalářské práce a v následné diskusi nad ní. Zkouška z humanitní vzdělanosti pak probíhá před toutéž komisí a jejím smyslem je ověřit, že studující dokáže do ucelené perspektivy shrnout obsah souborných zkoušek, které již absolvoval/a. Zkouška proto opět vychází z individuálního seznamu prostudované četby, který se odevzdává spolu s přihláškou k SZZ.


Podrobnější informace o státní závěrečné zkoušce na bakalářském stupni studia naleznete zde.


Přehled povinných předmětů pro studující v kombinované formě zapsané v ak. roce 2017/2018 (doporučený průchod)

Předměty

Kreditové ohodnocení

I. ročník

1. semestr

Proseminář k interpretaci textu (kombinované studium)

3

Soustředění k Úvodu do psychologie

2

Soustředění k Úvodu do sociologie

2

Soustředění k Úvodu do ekonomie

2

Úvod do psychologie

5

Úvod do sociologie

5

Úvod do ekonomie

5

2. semestr

Soustředění k Prosemináři k akademickým dovednostem (kombinovaná forma)

2

Proseminář k akademickým dovednostem (kombinovaná forma)

3

Soustředění k Úvodu do antropologie

2

Soustředění k Úvodu do filosofie

2

Soustředění k Úvodu do historie

2

Úvod do antropologie

5

Úvod do filosofie

5

Úvod do historie

5

Rozprava

3

II. ročník

3. semestr

Soustředění ke skeletovému překladu pro posluchače kombinovaného studia

5

Ověření jazykové kompetence

10

4. semestr

Soustředění k souborné zkoušce Filosofická antropologie

5

Filosofická antropologie

10

III. ročník

5. semestr

Soustředění k souborné zkoušce Evropské dějiny v kontextech

5

Evropské dějiny v kontextech

10

6. semestr

Soustředění k souborné zkoušce Společenské vědy v interdisciplinární perspektivě

5

Společenské vědy v interdisciplinární perspektivě

10

Příprava bakalářské práce

20

Počet kreditů za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty pro studující kombinované formy zapsané v ak. roce 2017/2018


Celkový počet kreditů nutných pro konání závěrečné zkoušky: 180


Počet kreditů za povinné předměty: 133


Minimální počet kreditů za povinně volitelné předměty: 26


Počet kreditů za volitelné předměty: V průběhu bakalářského studia na FHS je možné absolvovat libovolné množství kurzů z jiných fakult případně z jiných studijních plánů v rámci fakulty a získávat za ně kredity, nicméně při kontrole studia před státní závěrečnou zkouškou se vám do celkového počtu 180 kreditů nutných pro absolvování započítává maximálně 21 kreditů získaných za tyto volitelné kurzy.


Přehled povinných předmětů pro studující v kombinované formě zapsané v ak. roce 2016/2017 a dříve (doporučený průchod)

Předměty

Kreditové ohodnocení

I. ročník

1. semestr

Letní škola pro posluchače kombinovaného studia

2

Proseminář k interpretaci textu (kombinované studium)

2

Reference

2

Soustředění k Úvodu do psychologie

2

Soustředění k Úvodu do sociologie

2

Soustředění k Úvodu do ekonomie

2

Úvod do psychologie

5

Úvod do sociologie

5

Úvod do ekonomie

5

2. semestr

Soustředění k Úvodu do antropologie

2

Soustředění k Úvodu do filosofie

2

Soustředění k Úvodu do historie

2

Úvod do antropologie

5

Úvod do filosofie

5

Úvod do historie

5

Rozprava

2

II. ročník

3. semestr

Soustředění ke skeletovému překladu pro posluchače kombinovaného studia

5

Ověření jazykové kompetence

10

4. semestr

Soustředění ksouborné zkoušce Filosofická antropologie

5

Filosofická antropologie

10

III. ročník

5. semestr

Soustředění k souborné zkoušce Evropské dějiny v kontextech

5

Evropské dějiny v kontextech

10

6. semestr

Soustředění k souborné zkoušce Společenské vědy v interdisciplinární perspektivě

5

Společenské vědy v interdisciplinární perspektivě

10

Příprava bakalářské práce

20

Počet kreditů za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty pro studující kombinované formy zapsané v roce 2016/2017 a dříve


Celkový počet kreditů nutných pro konání závěrečné zkoušky: 180


Počet kreditů za povinné předměty: 130


Minimální počet kreditů za povinně volitelné předměty: 26


Počet kreditů za volitelné předměty: V průběhu bakalářského studia na FHS je možné absolvovat libovolné množství kurzů z jiných fakult případně z jiných studijních plánů v rámci fakulty a získávat za ně kredity, nicméně při kontrole studia před státní závěrečnou zkouškou se vám do celkového počtu 180 kreditů nutných pro absolvování započítává maximálně 24 kreditů získaných za tyto volitelné kurzy.




Poznámky

1

Povinnost absolvovat tento předmět se vztahuje jen na studující zapsané po roce 2017/2018 včetně.


Poslední změna: 4. březen 2019 16:01 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Univerzita Karlova

Fakulta humanitních studií

U Kříže 8

158 00 Praha 5 - Jinonice

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČ: 00216208

DIČ: CZ00216208

Podatelna

Všechny kontakty


Jak k nám