Úvodní kurzy

Cílem studia v prvním ročníku je nabídnout studujícím základní orientaci v poměrně širokém spektru humanitních a společenskovědních oborů tak, aby byli na konci druhého semestru schopni učinit informované rozhodnutí o tom, v jaké disciplíně či disciplínách se chtějí v následujících letech dále profilovat. V tomto úseku studia je proto doporučeno splnit povinné úvodní zkoušky z psychologie, sociologie a ekonomie (1. semestr) a filosofie, antropologie a historie (2. semestr). Každá z úvodních zkoušek je ohodnocena 5 kredity. S výjimkou atestu Úvod do filosofie, který probíhá ústní formou, mají všechny výše zmíněné zkoušky podobu písemného testu z prostudované literatury.

Proseminář(e)

Nedílnou součástí práce v humanitních oborech je schopnost s kritickým odstupem číst (nejen) odborné texty a komponovat texty vlastní. Na posilování těchto kompetencí jsou zaměřeny povinné předměty Proseminář k interpretaci textu, případně Proseminář k akademickým dovednostem¹, které studijní plán rovněž doporučuje splnit v prvním ročníku.

Rozprava

Vzhledem k charakteru přijímacích zkoušek se předpokládá, že studující ovládají alespoň jeden cizí jazyk. K jeho dalšímu rozvíjení by je měla motivovat zkouška Rozprava, během níž se ověřuje schopnost kultivovaně se vyjadřovat o nějakém akademicky relevantním tématu a argumentovat v cizím jazyce. Téma si studující volí sami a zkoušku je možné skládat v angličtině, němčině nebo francouzštině. Se zkouškou není pevně spojena žádná povinná výuka. Jako součást přípravy na ni je však možné zapsat si některý z jazykových kurzů nabízených komunikativním modulem nebo přednášku či seminář v cizím jazyce, případně přijít na konzultaci jak za vyučujícími jazyků, tak za těmi, jež se přímo zabývají příslušným tématem.

Povinně volitelné a volitelné předměty, organizace studia

Již v prvním ročníku je nezbytné (pro získání dostatečného množství kreditů) zapisovat si povinně volitelné, popř. volitelné předměty. V tomto smyslu je studujícím doporučeno doplnit si své kurikulum tak, aby na konci prvního ročníku měli standardní počet kreditů – tedy 60. To znamená, že v každém semestru by měli mít v ideálním případě zapsány předměty alespoň za 30 kreditů. Tento počet je samozřejmě při vlastním zápisu možné překročit, což je vhodné jako „pojistka“ pro případ, že studující některý předmět nesplní. Zároveň však doporučujeme tak činit s rozvahou, zejména v prvním ročníku, kdy je při sestavování rozvrhu třeba počítat s časově náročnou přípravou na větší množství povinných atestů.

Nad rámec povinností stanovených studijním plánem je již během prvního ročníku vhodné promýšlet další průběh studia, zejména s výhledem na zkoušku třetího semestru Ověření jazykové kompetence, která zahrnuje delší překlad odborného textu dle vlastního výběru. Vzhledem k časové náročnosti překladu se vyplatí věnovat pozornost výběru takového textu, který Vám bude tematicky blízký a bude Vás bavit s ním pracovat.

Ověření jazykové kompetence (OJAK)

Ověření jazykové kompetence je liberálně koncipovaný atest komunikativního modulu, který má zpravidla dvě části. Jednou z nich je překlad cizojazyčného odborného textu o minimálním rozsahu 50 normostran do češtiny a následná obhajoba tohoto překladu. Druhou část atestu představuje jazyková zkouška z angličtiny CERT. Ti, kteří dávají přednost práci s textem nebo nechtějí skládat zkoušku z angličtiny (například proto, že se cítí jistější v jiném jazyce), si mohou zvolit alternativu spočívající ve vypracování dlouhého překladu o minimálním rozsahu 100 normostran, jehož prostřednictvím lze OJAK rovněž plnohodnotně atestovat. Překládat je možné z angličtiny, němčiny nebo francouzštiny s tím, že výběr textu je ponechán na uvážení studenta či studentky. Musí však jít o dosud nepřeložený odborný text, který se alespoň volně vztahuje k některé z na FHS vyučovaných disciplín.

Filosofická antropologie

Zkouška z Filosofické antropologie je posledním z povinných atestů filosofického modulu a jedná se o komisionální rozpravu nad vylosovanou otázkou (kvestií), jejíž formulace umožňuje otevřít vybrané filosofické téma. Úkolem studující/ho je toto téma samostatně rozvinout a problematizovat z jí/m zvolené perspektivy či perspektiv. Očekává se, že přitom vyjde z předloženého seznamu prostudované literatury. Seznam by měl z větší části sestávat z těch primárních textů filosofické tradice, které jsou uvedeny v okruhu povinně volitelné literatury ke zkoušce. Lze do něj však zařadit i několik titulů dle vlastního výběru. Ty je, stejně jako celkovou přípravu ke zkoušce, doporučeno konzultovat s vyučujícími filosofického modulu.

Evropské dějiny v kontextech

Zkouška Evropské dějiny v kontextech (EDK) má obdobně jako zkouška z Filosofické antropologie charakter komisionálního atestu ověřujícího orientaci v prostudované literatuře. Tu si studující vybírá ze seznamu povinně volitelných titulů ke zkoušce, který je uveden v sylabu předmětu v SIS. Seznam povinně volitelné literatury je rozčleněn do chronologických okruhů, přičemž z každého z nich by si studující měl/a vybrat určitý počet titulů. Na začátku zkoušky pak tedy předkládá vlastní seznam prostudované četby, o které chce s komisí hovořit. Součástí atestu je také krátká samostatná prezentace na vybrané téma z oblasti evropských dějin. Úplný seznam témat, o kterých je možné pojednat, je také uveden v SISu.

Zkoušku EDK předchází pověst velmi náročného atestu. Jejím smyslem však rozhodně není studující zatěžovat memorováním faktografie v rozsahu, který by byl neúměrný interdisciplinární povaze oboru. Seznam povinně volitelné literatury je poměrně široký a je možné si z něj podle vlastního zaměření vybrat texty, které se tematicky nacházejí např. na pomezí historie a antropologie nebo sociologie náboženství, případně teorie umění. Ideální je zapsat si také alespoň jeden ze specializovaných kurzů nabízených historickým modulem a(nebo) využít konzultačních hodin vyučujících, kteří s přípravou ke zkoušce rádi poradí.

Společenské vědy v interdisciplinární perspektivě

V 6. semestru studia je doporučeno splnit soubornou zkoušku Společenské vědy v interdisciplinární perspektivě (SVIP). Zkouška pokrývá témata z oborů psychologie, antropologie, sociologie a ekonomie, a je postavena tak, aby při ní studující využili kompetence osvojené v rámci kurzů společenskovědního modulu, případně je dále prohloubili s důrazem na vlastní odbornou profilaci. SVIP vždy sestává ze dvou částí – písemné a ústní. Písemná část spočívá v samostatném vypracování návrhu empirického výzkumu na společenskovědní téma. Po odevzdání písemné části SVIPu je možné přistoupit ke druhé části, která probíhá formou ústní zkoušky z prostudované literatury. Stejně jako ostatní souborné atesty, i SVIP respektuje liberální charakter studia, studující si tedy mohou vybrat, z jakých tematických okruhů a s nimi související literatury budou při přípravě na zkoušku vycházet.

Příprava bakalářské práce a státní závěrečná zkouška

Během celého studia studenti a studentky nejednou uslyší, že na bakalářské práci je dobré začít pracovat co nejdříve – vedoucí/ho práce je možné vyhledat a oslovit kdykoli během studia. Naopak téma práce musí být zaregistrováno v SISu nejpozději 180 dní před plánovanou obhajobou. Pokud tedy nechcete studium prodlužovat, je vhodné domluvit se na vedení práce s dostatečným předstihem. Bakalářskou práci lze psát jak na některé z témat, která jsou zveřejněna v SISu, tak na téma vlastní. Studující na FHS zpravidla dávají přednost tématu, které si sami zvolili, což vítají i školitelé. Vždy je však třeba s nimi toto téma konzultovat, aby je mohli schválit a zaregistrovat nebo navrhnout případné úpravy. K bakalářské práci není vypsána žádná povinná výuka. Konzultace s vedoucí/m práce se uskutečňují buď prostřednictvím povinně volitelného diplomního semináře, nebo v rámci individuální domluvy mezi vedoucí/m a studentem či studentkou. Kreditové ohodnocení za tuto průběžnou aktivitu je řešeno prostřednictvím předmětu Příprava bakalářské práce, který se v SIS automaticky zapíše všem studujícím, jež se v daném semestru přihlásí ke státní závěrečné zkoušce (SZZ). Za úspěšnou přípravu bakalářské práce pak získává studující 20 kreditů. Informace o formálních náležitostech bakalářské práce najdete zde.

SZZ má pro studující zapsané ke studiu v akademickém roce 2017/2018 a dříve tyto části:

1. Obhajoba bakalářské práce

2. Zkouška z humanitní vzdělanosti

Obě části SZZ obvykle probíhají v rámci jednoho dne ve výše uvedeném pořadí. První část spočívá v samostatné prezentaci bakalářské práce a v následné diskusi nad ní. Zkouška z humanitní vzdělanosti pak probíhá před toutéž komisí a jejím smyslem je ověřit, že studující dokáže do ucelené perspektivy shrnout obsah souborných zkoušek, které již absolvoval/a. Zkouška proto opět vychází z individuálního seznamu prostudované četby, který se odevzdává spolu s přihláškou k SZZ.

Podrobnější informace o státní závěrečné zkoušce na bakalářském studiu naleznete zde.

Přehled povinných předmětů pro studující zapsané v akademickém roce 2017/2018 (doporučený průchod)

Přehled povinných předmětů pro studující zapsané v akademickém roce 2016/2017 a dříve (doporučený průchod)

Počet kreditů za povinné, povinně volitelné a volitelné předměty pro studující zapsané v prezenční formě do roku 2017

Celkový počet kreditů nutných k absolvování: 180

Počet kreditů za povinné předměty: 98 (resp. 99 pro studující zapsané v roce 2017/2018)

Minimální počet kreditů za povinně volitelné předměty: 56

Maximální uznatelný počet kreditů za volitelné předměty: 26 (resp. 25 pro studující zapsané v roce 2017/2018)