Úvodní kurzy

Cílem studia v prvním ročníku je nabídnout studujícím základní orientaci ve filosofii, historii a společenských vědách (s důrazem na psychologii, antropologii a sociologii) tak, aby se mohli sami rozhodnout, ve které disciplíně či disciplínách se chtějí profilovat v dalších letech.

V prvním semestru je proto doporučeno absolvovat povinné předměty Úvod do filosofie I., Úvod do historie I. a Úvod do společenských věd I., na něž ve druhém semestru navazují kurzy Úvod do filosofie II., Úvod do historie II. a Úvod do společenských věd II. zakončené zkouškou. Jednosemestrální kurz Úvod do humanitních věd a studia vzdělanosti by pak měl studenty a studentky vést k získání hlubšího povědomí o historických kořenech moderních humanitních oborů a o jejich vzájemných souvislostech.

Víkendová soustředění a termíny zkoušek

Nepředpokládá se, že studující zapsaní v distanční formě budou moci navštěvovat přednášky vypsané k povinným kurzům se stejnou frekvencí jako prezenční studující (ačkoliv na ně podle svých možností samozřejmě chodit mohou a jsou na nich vítáni). Pravidelnou účast na přednáškách by jim měla částečně vynahradit víkendová soustředění. Každému z povinných kurzů zpravidla odpovídá jeden výukový blok, v jehož rámci vyučující zprostředkují studentům a studentkám prvotní seznámení s příslušnou disciplínou a poradí jim, jak nejlépe pojmout samostudium a přípravu k dané zkoušce. Mimo to, že se studující distanční formy mohou přihlašovat ke stejným termínům zkoušek jako prezenční studující, bývá pro ně každý semestr navíc vypsáno několik (před)termínů vycházejících na víkendové dny.

→ Harmonogram distančního studia

Povinné prosemináře

Nedílnou součástí práce v humanitních oborech je schopnost s kritickým odstupem číst (nejen) odborné texty a komponovat texty vlastní. Na posilování těchto kompetencí jsou zaměřeny povinné předměty Proseminář k interpretaci textu a Proseminář k akademickým dovednostem, které studijní plán rovněž doporučuje splnit v prvním ročníku a jejichž kontaktní výuka je zajišťována prostřednictvím víkendového soustředění.

Povinně volitelné a volitelné předměty; kontrolovaná četba

Kredity za povinné předměty tvoří jen zhruba třetinu celkového počtu 180 kreditů nutných pro absolvování bakalářského studia. Studujícím je tedy ponechán poměrně velký prostor pro individuální realizaci vlastních odborných zájmů v rámci povinně volitelných kurzů. Modelový průchod studiem předpokládá, že většinu z nich bude studující plnit v průběhu druhého a třetího ročníku, a prohlubovat tak své vzdělání v jí/m zvolené oblasti. Několik povinně volitelných předmětů je ale třeba absolvovat již v prvním ročníku tak, aby studující měli minimální nutný počet kreditů pro postup do dalšího úseku studia.

Každý semestr je na fakultě otevírán omezený počet povinně volitelných kurzů, jejichž kontaktní výuka je soustředěna do víkendového bloku nebo konzultačního semináře a které jsou určeny primárně pro studující v distanční formě studia. Studujícím 1. ročníku distanční formy je doporučeno zapsat si z této nabídky předmětů semináře kontrolované četby. Kurzy kontrolované četby jsou vypisovány k významným knižním titulům tematicky napříč obory vyučovanými na FHS. Ke každé knize proběhne krátké soustředění s vyučujícím, u kterého budou studující posléze skládat i závěrečnou atestaci. Ta zpravidla spočívá v samostatném vypracování písemného referátu a v jeho následné obhajobě.

Kromě povinně volitelných předmětů je možné zapisovat si i předměty z jiných oborů, a to jak na FHS, tak na dalších fakultách univerzity, jako předměty volitelné.

→ Nabídka povinně volitelných předmětů pro aktuální semestr

Profilové povinně volitelné předměty

Studující, kteří splnili všechny povinnosti prvního ročníku, čeká v následujících letech již jen minimum povinných předmětů a další průchod studiem si sestavují sami na základě vlastního výběru z povinně volitelných předmětů (PVP).

Povinně volitelné předměty jsou rozděleny do čtyř skupin. Skupiny 1 až 3 zahrnují tzv. profilové povinně volitelné předměty z oborů společenských věd, filosofie a historie, které studujícím předávají základní znalosti daného oboru a připravují je na odpovídající část státní závěrečné zkoušky.

Naproti tomu, skupina 4 zahrnuje všechny ostatní tzv. neprofilové povinně volitelné předměty, které jsou rozšiřující, ať již v tom smyslu, že se věnují dalším disciplínám a oborům, nebo jde o specializovanější kurzy, které svým obsahem přesahují penzum znalostí vyžadované u státnic. Patří sem jazykové, kreativní nebo kvalifikační kurzy, ale i některé rozšiřující společenskovědní, filosofické nebo historické předměty.

Za povinně volitelné předměty ve všech čtyřech skupinách celkem je nutné v průběhu studia získat minimálně 97 kreditů, a to v souladu s následujícím rozpisem. Zbylé kredity do celkového minimálního počtu kreditů je možné naplnit v rámci čtyř skupin dle vlastního uvážení.

• Skupina 1: profilové společenskovědní PVP – nutno získat alespoň 16 kreditů

  
  

• Skupina 2: profilové filosofické PVP – nutno získat alespoň 16 kreditů

  
  

• Skupina 3: profilové historické PVP – nutno získat alespoň 16 kreditů

  
  

• Skupina 4: neprofilové PVP – nutno získat alespoň 9 kreditů

Smyslem profilových povinně volitelných předmětů je přivést studující k získání určitého rozhledu napříč různými humanitními odvětvími, avšak již s ohledem na jejich individuální směřování tak, aby získali především ty znalosti a kompetence, které sami považují za podstatné. Mnoho studujících projeví hlubší zájem o jednu z disciplín, v níž se chtějí dále profilovat a v jejímž rámci píší bakalářskou práci. Pokud je pro někoho tímto oborem například filosofie, zapisuje si tedy většinu povinně volitelných předmětů z filosofického modulu a povinné minimum např. ze skupiny historie si může doplnit takovými předměty, které se tematicky nacházejí na pomezí historie a filosofie, a podobně. Upřednostnit jednu skupinu oborových předmětů ale po formální stránce není nijak nutné. Naopak, v průběhu studia se rovněž lze zaměřit například na konkrétní problém či jev, a ten pak prozkoumat z perspektivy různých oborů.

Povinnost absolvovat vždy alespoň čtyři předměty z oborů historie, společenských věd a filosofie by také měla studujícím pomoci s přípravou ke státním závěrečným zkouškám Evropské dějiny v kontextech, Společenské vědy v interdisciplinární perspektivě a Filosofie v kontextu humanitních věd.

Pro studující druhého a třetího ročníku distančního studia je každý rok vypisováno dostatečné množství soustředění k profilovým povinně volitelným kurzům tak, aby mohli výše zmíněnou povinnost splnit i bez nutnosti navštěvovat denní výuku. (Podle svých časových možností se však samozřejmě mohou účastnit také všech ostatních kurzů, k nimž denní výuka probíhá.)

Podspecializace ve společenských vědách

Za profilové povinně volitelné předměty z oboru společenských věd musí studující, stejně jako za historické a filosofické profilové PVP, získat minimálně 16 kreditů.

Specifikem této skupiny profilových PVP však je, že si z ní studenti a studentky vybrají jednu ze tří podspecializací, v jejímž rámci ono minimum 16 kreditů splní, a to buď psychologii, sociologii, nebo sociokulturní antropologii.

V praxi to znamená, že si od druhého ročníku výše má student zapsat a průběžně plnit předměty dle jedné z následujících variant:

• Úvod do psychologie + alespoň 3 psychologické předměty, nebo

  
  

• Úvod do sociologie + alespoň 3 sociologické předměty, nebo

  
  

• Úvod do sociokulturní antropologie + alespoň 3 antropologické předměty.

Výběr jedné z těchto podspecializací není závazný v tom smyslu, že by studujícím bránil, aby si – pokud je na předmětech dostatek volné kapacity – z vlastní iniciativy zapisovali i předměty ze zbývajících dvou společenskovědních oborů. Pokud tedy někoho zajímá například sociologie a psychologie, může se profilovat v obou těchto disciplínách, přičemž čtyři profilové povinně volitelné předměty absolvované v jedné z nich se mu počítají do povinného společenskovědního minima a absolvováním všech ostatních pak získává kredity do předepsaného počtu kreditů za povinně volitelné předměty celkem.

Povinné předměty 2. ročníku

V průběhu druhého ročníku by studující měli absolvovat pouze dva povinné předměty, oba jazykové.

Diplomní semináře a příprava bakalářské práce

Ve třetím ročníku studijní plán doporučuje splnit povinné předměty Diplomní seminář I. (zimní semestr) a Diplomní seminář II. (letní semestr). S ohledem na to, jakému tématu se ve své bakalářské práci zamýšlí věnovat, si student/ka volí mezi diplomními semináři s oborovým zaměřením na filosofii, historii, nebo společenské vědy. U studujících distanční formy se předpokládá, že budou oba diplomní semináře absolvovat u vedoucí/ho své bakalářské práce prostřednictvím individuálních konzultací.

Vedoucí/ho práce je možné vyhledat a oslovit kdykoli během studia. Téma práce ovšem musí být zaregistrováno ve Studijním informačním systému (SIS) nejpozději 180 dní před plánovanou obhajobou. Pokud tedy student neplánuje studium prodlužovat, je vhodné domluvit se na vedení práce s dostatečným předstihem. Podrobné informace k výběru tématu bakalářské práce a jejím formálním náležitostem se nachází v sekci Bakalářská práce. K obhajobě jakožto poslední části státní závěrečné zkoušky je možné přistoupit až po splnění všech předcházejících studijních povinností.

Společenské vědy v interdisciplinární perspektivě

Část státní zkoušky SVIP vychází z koncepce liberálního studia, v němž si každý student v rámci studijního plánu volí své vlastní kurikulum. Je tedy koncipována tak, aby jejím prostřednictvím studující zúročili své dosavadní studium společenských věd. Pro státní zkoušku jsou vypsány okruhy, které odpovídají výuce povinných a profilových povinně-volitelných předmětů. Student si z těchto okruhů při zápisu ke státní zkoušce vybírá osm okruhů, z nichž chce být zkoušen/a.

K okruhům není předepsána literatura – studující při přípravě na SVIP pracují s literaturou uvedenou u jednotlivých předmětů, na něž SVIP navazuje. Tematický rozsah jednotlivých okruhů je u každého z nich specifikován. Koncepce SVIP předpokládá, že ve volbě okruhů studující zohlední své studijní kurikulum (a tedy i profilaci ve vybraném společenskovědním oboru), ale není to podmínkou.

Ke SVIP se student může zapsat nejdříve poté, co úspěšně absolvoval povinné předměty Úvod do společenských věd I. a Úvod do společenských věd II. a profilující výuku ve vybraném společenskovědním oboru (zaměření sociologie, antropologie či psychologie) ve výši 16 kreditů (v rámci této profilující výuky je třeba absolvovat úvodní předmět do příslušného oboru).

→ Zkouška SVIP v SIS

Filosofie v kontextu humanitních věd

U státní zkoušky Filosofie v kontextu humanitních věd má adept na základě své filosoficky relevantní četby pojednat určitou filosofickou kvestii (tj. otázku), již si ke zkoušce vylosoval. Kvestie jsou rozděleny do pěti tematických okruhů, z nichž si adept ke zkoušce volí jeden okruh. Těmto tematickým okruhům jsou rovněž přiřazeny odpovídající seznamy povinně-volitelné literatury, do jisté míry ale lze k zodpovězení kvestie využít i literaturu přesahující tyto seznamy. U zkoušky má adept nejprve formulovat vylosovanou kvestii jako problém, dále předvést a doložit v opoře o svou četbu různé způsoby jeho uchopení a řešení a nakonec se pokusit o srovnání takto vyložených koncepcí.

K FKHV se student může zapsat nejdříve poté, co úspěšně absolvoval povinné předměty Úvod do filosofie I. a II. a profilující výuku ve filosofii ve výši 16 kreditů.

→ Zkouška FKHV v SIS

Evropské dějiny v kontextech

Zkouška je zaměřena především na evropské dějiny s určitým akcentem na dějiny české (příklady z českých dějin mají sloužit k podrobnějšímu uchopení a demonstrování obecnější problematiky). Tematicky je pozornost věnována především (a) dějinám institucí a jejich souvislosti s povahou mocenských systémů a s průběhem základních sociálně-dějinných a kulturně-dějinných procesů, (b) dějinám náboženského, vědeckého a politického myšlení a dějinám kultury, (c) dějinám umění. Studující by u zkoušky měli prokázat nejen základní znalosti ve výše uvedených oblastech, ale především svou způsobilost samostatně pracovat s odbornou historiografickou literaturou, rozlišovat v ní to, co je vzato ze samotných pramenných informací, co je již interpretace vyplývající z uplatnění příslušných archeologických či dějepisných metod, co jsou obecnější teoretická východiska a závěry toho kterého autora. Zkouška je komisionální a má formu ústního zkoušení.

Relevantní k ní je a) prostudování 10 titulů z okruhu povinně volitelné literatury, b) příprava prezentace 5 témat z okruhu povinně volitelných témat.

K EDK se studující může zapsat nejdříve poté, co úspěšně absolvoval povinné předměty Úvod do historie I. a II. a profilující výuku v historii ve výši 16 kreditů.

→ Zkouška EDK v SIS