Úvodní kurzy

Cílem studia v prvním ročníku je nabídnout studujícím základní orientaci ve filosofii, historii a společenských vědách (s důrazem na psychologii, antropologii a sociologii) tak, aby se mohli sami rozhodnout, ve které disciplíně či disciplínách se chtějí profilovat v dalších letech.

V prvním semestru je proto doporučeno absolvovat povinné předměty Úvod do filosofie I., Úvod do historie I. a Úvod do společenských věd I., na něž ve druhém semestru navazují kurzy Úvod do filosofie II., Úvod do historie II. a Úvod do společenských věd II. zakončené zkouškou.

Víkendová soustředění a termíny zkoušek

Nepředpokládá se, že studující zapsaní v distanční formě budou moci navštěvovat přednášky vypsané k povinným kurzům se stejnou frekvencí jako prezenční studující (ačkoliv na ně podle svých možností samozřejmě chodit mohou a jsou na nich vítáni). Pravidelnou účast na přednáškách by jim měla částečně vynahradit víkendová soustředění. Každému z povinných kurzů zpravidla odpovídá jeden výukový blok, v jehož rámci vyučující zprostředkují studentům a studentkám prvotní seznámení s příslušnou disciplínou a poradí jim, jak nejlépe pojmout samostudium a přípravu k dané zkoušce. Mimo to, že se studující distanční formy mohou přihlašovat ke stejným termínům zkoušek jako prezenční studující, bývá pro ně každý semestr navíc vypsáno několik (před)termínů vycházejících na víkendové dny.

→ Harmonogram distančního studia

Povinné prosemináře

Nedílnou součástí práce v humanitních oborech je schopnost s kritickým odstupem číst (nejen) odborné texty a komponovat texty vlastní. Na posilování těchto kompetencí jsou zaměřeny povinné předměty Proseminář k interpretaci textu a Proseminář k akademickým dovednostem, které studijní plán rovněž doporučuje splnit v prvním ročníku a jejichž kontaktní výuka je zajišťována prostřednictvím víkendového soustředění.

Povinně volitelné a volitelné předměty; kontrolovaná četba

Kredity za povinné předměty tvoří méně než třetinu celkového počtu 180 kreditů nutných pro absolvování bakalářského studia. Studujícím je tak ponechán poměrně velký prostor pro individuální realizaci vlastních odborných zájmů v rámci povinně volitelných kurzů. Modelový průchod studiem předpokládá, že většinu z nich bude studující plnit v průběhu druhého a třetího ročníku, a prohlubovat tak své vzdělání v jí/m zvolené oblasti. Několik povinně volitelných předmětů je ale vhodné absolvovat již v prvním ročníku tak, aby studující získal/a alespoň minimální nutný počet kreditů pro postup do dalšího úseku studia.

Každý semestr je na fakultě otevírán omezený počet povinně volitelných kurzů, jejichž kontaktní výuka je soustředěna do víkendového bloku nebo konzultačního semináře a které jsou určeny primárně pro studující v distanční formě studia. Studujícím 1. ročníku distanční formy je doporučeno zapsat si z této nabídky předmětů semináře kontrolované četby. Kurzy kontrolované četby jsou vypisovány k významným knižním titulům tematicky napříč obory vyučovanými na FHS. Ke každé knize proběhne krátké soustředění s vyučujícím, u kterého budou studující posléze skládat i závěrečnou atestaci. Ta zpravidla spočívá v samostatném vypracování písemného referátu a v jeho následné obhajobě.

Kromě povinně volitelných předmětů je možné zapisovat si i předměty z jiných programů jako předměty volitelné, a to jak na FHS, tak na dalších fakultách univerzity,

→ Nabídka povinně volitelných předmětů pro aktuální akademický rok

Profilové povinně volitelné předměty

Studující, kteří splnili všechny povinnosti prvního ročníku, čeká v následujících letech již jen minimum povinných předmětů a další průchod studiem si sestavují sami na základě vlastního výběru z povinně volitelných předmětů (PVP).

Povinně volitelné předměty jsou rozděleny do čtyř skupin. Skupiny 1 až 3 zahrnují tzv. profilové povinně volitelné předměty z oborů společenských věd, filosofie a historie, které studujícím předávají základní znalosti daného oboru a připravují je na odpovídající část státní závěrečné zkoušky.

Naproti tomu, skupina 4 zahrnuje všechny ostatní tzv. neprofilové povinně volitelné předměty, které jsou rozšiřující, ať již v tom smyslu, že se věnují dalším disciplínám a oborům, nebo jde o specializovanější kurzy, které svým obsahem přesahují penzum znalostí vyžadované u státnic. Patří sem jazykové, kreativní nebo rozvojové kurzy, ale i některé rozšiřující společenskovědní, filosofické a historické předměty.

Za povinně volitelné předměty ve všech čtyřech skupinách celkem je nutné v průběhu studia získat minimálně 101 kreditů, a to v souladu s následujícím rozpisem. Zbylé kredity do celkového minimálního počtu kreditů je možné naplnit v rámci čtyř skupin dle vlastního uvážení.

• Skupina 1: profilové společenskovědní PVP – nutno získat alespoň 16 kreditů

  
  

• Skupina 2: profilové filosofické PVP – nutno získat alespoň 16 kreditů

  
  

• Skupina 3: profilové historické PVP – nutno získat alespoň 16 kreditů

  
  

• Skupina 4: neprofilové PVP – nutno získat alespoň 9 kreditů

Smyslem uvedeného opatření je přivést studující k získání rozhledu napříč různými humanitními odvětvími, avšak již s ohledem na jejich individuální směřování tak, aby získali především ty znalosti a kompetence, které sami považují za přínosné. Mnoho studujících projeví hlubší zájem o jednu z disciplín, v níž se chtějí dále profilovat a v jejímž rámci píší bakalářskou práci. Pokud je pro někoho tímto oborem například filosofie, zapisuje si tedy většinu povinně volitelných předmětů filosofického zaměření, přičemž povinné minimum např. ze skupiny profilových předmětů historie si může doplnit takovými předměty, které se tematicky nacházejí na pomezí historie a filosofie, či podobně. Upřednostnit jednu skupinu oborových předmětů ale po formální stránce není nijak nutné. Naopak, v průběhu studia se také lze zaměřit například na konkrétní problém či jev, a ten pak prozkoumat z perspektivy různých oborů.

Pro studující druhého a třetího ročníku distančního studia je každý rok vypisováno dostatečné množství soustředění k profilovým povinně volitelným kurzům tak, aby mohli výše zmíněnou povinnost splnit i bez nutnosti navštěvovat denní výuku. (Podle svých časových možností se však samozřejmě mohou účastnit také všech ostatních kurzů, k nimž denní výuka probíhá.)

Podspecializace ve společenských vědách

Za profilové povinně volitelné předměty z oboru společenských věd musí studující, stejně jako za historické a filosofické profilové PVP, získat minimálně 16 kreditů. Specifikem této skupiny profilových PVP však je, že si z ní studenti a studentky vybrají jednu ze tří podspecializací, v jejímž rámci ono minimum 16 kreditů splní, a to buď psychologii, sociologii, nebo sociokulturní antropologii.

V praxi to znamená, že od druhého ročníku výše si má student zapsat a průběžně plnit předměty dle jedné z následujících variant:

• Úvod do psychologie + alespoň 3 psychologické předměty, nebo

  
  

• Úvod do sociologie + alespoň 3 sociologické předměty, nebo

  
  

• Úvod do sociokulturní antropologie + alespoň 3 antropologické předměty.

Výběr jedné z těchto podspecializací není závazný v tom smyslu, že by studujícím bránil, aby si – pokud je na předmětech dostatek volné kapacity – z vlastní iniciativy zapisovali i předměty ze zbývajících dvou společenskovědních oborů. Pokud tedy studenta zajímá například sociologie a psychologie, může se profilovat v obou těchto disciplínách, přičemž čtyři profilové povinně volitelné předměty absolvované v jedné z nich se mu počítají do nutného společenskovědního minima a absolvováním všech ostatních pak získává kredity do předepsaného počtu kreditů za povinně volitelné předměty celkem.

Cizojazyčná rozprava nad akademickým tématem

Vzhledem k charakteru přijímacích zkoušek se předpokládá, že studující ovládají alespoň jeden cizí jazyk. K jeho dalšímu rozvíjení by je měla motivovat zkouška Cizojazyčná rozprava nad akademickým tématem. Zkoušku je možné skládat v angličtině, němčině nebo francouzštině. Protože téma rozpravy si studující volí sami, není se zkouškou pevně svázána žádná (povinná) výuka, ale jako součást přípravy k atestu je možné zapsat si některý z jazykových kurzů nabízených Katedrou jazyků a literatury nebo přednášku či seminář v cizím jazyce, případně přijít na konzultaci jak za vyučujícími jazyků, tak za těmi, jež se přímo zabývají vybraným tématem.

Diplomní semináře a příprava bakalářské práce

Ve třetím ročníku studijní plán doporučuje splnit povinné předměty Diplomní seminář I. (zimní semestr) a Diplomní seminář II. (letní semestr). S ohledem na to, jakému tématu se ve své bakalářské práci zamýšlí věnovat, si student/ka volí mezi diplomními semináři s oborovým zaměřením na filosofii, historii, umění, lingvistiku nebo společenské vědy. Pokud ve zvoleném oboru není vypsána speciální paralelka Diplomního semináře I. pro distanční formu studia, u distančních studujících se předpokládá, že budou předmět plnit ve společné paralelce s prezenčními (na konkrétním způsobu distančního plnění je třeba se domluvit s vedoucí/m dané paralelky na počátku semestru). Následný Diplomní seminář II. probíhá poté, co bylo téma bakalářské práce registrováno do SIS, již pouze formou individuálních konzultací s vedoucí/m práce.

Podrobné informace k výběru tématu bakalářské práce a jejím formálním náležitostem se nachází v sekci Bakalářská práce.

Státní závěrečná zkouška

Státní závěrečná zkouška programu Studium humanitní vzdělanosti má celkem 4 části:

• Obhajoba bakalářské práce

• Filosofie v kontextu humanitních věd (FKHV)

• Evropské dějiny v kontextech (EDK)

• Společenské vědy v interdisciplinární perspektivě (SVIP)

Student přistupuje ke státní závěrečné zkoušce na konci svého studia, tj. po splnění všech předcházejících povinností, a skládá ji jako celek v jednom termínu, přičemž každá z částí je hodnocena samostatně. Konkrétní průběh a pravidla státní závěrečné zkoušky jsou zveřejněny v samostatné sekci Státní závěrečná zkouška.