|
|
|
|
|
Kód předmětu:
YBSB013 |
Garant:
Pavlík,P. |
|
Semestr:
letní
|
Jazyk výuky:
čeština
|
|
Kredity:
4
|
Klíčová slova:
gender
|
|
Rozvrh:
út 9:30 - 10:50, místnost YTAULA (Fakulta humanitních studií Troja Pátkova 2137/5)
|
|
Genderová studia jsou progresivním, interdisciplinárním oborem, který přináší nové teoretické a metodologické nástroje a pohledy do humanitních a sociálně vědních disciplín. Cílem tohoto přípravného kurzu je seznámit studentky a studenty s konceptem gender a genderovou perspektivou a zprostředkovat nezbytné poznatkové a teoretické zázemí pro uplatňování genderové analýzy v navazujících kurzech zaměřených na genderovou problematiku, v dalších akademických oborech, i v každodenním životě. Důraz je kladen na kritické myšlení, reflexi a vlastní interpretaci dané problematiky. Kurz probíhá formou interaktivních přednášek. |
|
|
|
|
|
|
Kód předmětu:
YBSB005 |
Garant:
Šubrt,J. |
|
Semestr:
letní
|
Jazyk výuky:
čeština
|
|
Kredity:
4
|
Klíčová slova:
-
|
|
Rozvrh:
út 15:30 - 16:50, místnost YT002 (Fakulta humanitních studií Troja Pátkova 2137/5)
|
|
Výklad je koncipován tak, aby pokryl základní tematické okruhy soudobé teoretické sociologie. Důraz je položen na klíčové postavy teoretického myšlení a důležité oblasti jejich tvorby. V jednosemestrálním kurzu je obsah přednášek rozčleněn tak, aby posluchače seznámil s následujícími tématy: strukturní funkcionalismus a neofunkcionalismus (T. Parsons, R. K. Merton, J. Alexander), teorie konfliktu (L. Coser, R. Dahrendorf), sociální konstruktivismus (P. L. Berger - T. Luckmann), dramaturgická sociologie (A. Goffman), teorie komunikativního jednání (J. Habermas), teorie strukturace (A. Giddens), konstruktivistický strukturalismus (P. Bourdieu), systémová teorie (N. Luhmann, R. Münch), teorie postindustriální a postmoderní společnosti (D. Bell, A. Toffler, J.-F. Lyotard, Z. Baumann), teorie druhé moderny, rizikové společnosti a globalizace (U. Beck, E. Wallerstein, M. Albrow, R. Senett). |
|
|
|
|
|
|
Kód předmětu:
YBSB011 |
Garant:
Černý,K. |
|
Semestr:
letní
|
Jazyk výuky:
čeština
|
|
Kredity:
4
|
Klíčová slova:
sociálněvědní teorie
|
|
Rozvrh:
po 9:30 - 10:50, místnost YT121 (Fakulta humanitních studií Troja Pátkova 2137/5)
|
|
Kurz se soustředí na problematiku sociologie konfliktu (např. K. Marx, L. Coser, R. Dahrendorf, J. Rex) a související problematikou sociologie revolucí (cyklické přístupy, teorie relativní deprivace, státo-centrický přístup, soudobé koncepce zohledňující roli kultury - James Krapfl a studie Sametové revoluce - nebo environmentálních faktorů - Hommer Dixon) a sociologie terorismu (zde bude kladen důraz na rozbor náboženského terorismu podle M. Juergensmeyera a terorismu sebevražedného podle R. Papea, kromě toho budou studenti seznámeni se stručnými případovými studiemi teroristických organizací). Okrajovějším způsobem se kurz dotkne také problematiky sociologie války a kriticky diskutován v této souvislosti bude ve veřejném diskurzu stále vlivný koncept střetu civilizací podle S. P. Huntingtona. Od studentů se očekává účast na přednáškách, studium zadané literatury (jeden článek a/nebo jedna kapitola v knize), seminární práce v rozsahu minimálně čtyř normostran (kniha Marka Juergensmeyera Teror v mysli boží, tato práce musí být odevzdána do konce semestru) a splnění písemného testu (otevřené otázky prověří znalost látky probírané v kurzu i zadané literatury). Přednáška bude probíhat pravidelně každý týden v prostředí MS Teams. https://teams.microsoft.com/l/channel/19%3added81906b2d4d069802211a900b2718%40thread.tacv2/Obecn%25C3%25A9?groupId=13555d4d-3f22-4ae6-9385-560af4930b19&tenantId=e09276da-f934-4086-bf08-8816a20414a2 |
|
|
|
|
|
|
Kód předmětu:
YBSB011K |
Garant:
Černý,K. |
|
Semestr:
letní
|
Jazyk výuky:
čeština
|
|
Kredity:
4
|
Klíčová slova:
sociálněvědní teorie
|
|
Rozvrh:
nepravidelná výuka viz SIS
|
|
Kurz se soustředí na problematiku sociologických teorií konfliktu, zejména přístupy K. Marxe, L. Cosera a R. Dahrendorfa. Kromě toho se kurz zabývá také příbuznou problematikou sociologických výkladů revolucí a revolučních procesů (P. Sorokin, cyklický koncept C. Brintona, teorie relativní deprivace, státocentrické pojetí, role civilizační dimenze podle J. Krejčího a pohled pracující s kulturou podle J. Krapfla). Dále kurz seznamuje se dvěma různými přístupy k výkladu náboženského (M. Juergensmeyer) a sebevražedného terorismu (R. Pape) a konečně také nabízí kritickou reflexi ve veřejném diskurzu stále vlivné teorie střetu civilizací podle S. P. Huntingtona. Požadavky pro atestaci jsou následující. Účast na přednáškovém bloku, četba zadané literatury (článek Clash of civilizations od S. P. Huntingtona a kniha Teror v mysli boží od Marka Juergensmeyera), seminární práce reflektující četbu zadané knihy v rozsahu minimálně šesti normostran a písemný test (otevřené otázky pokrývající odpřednášená témata a zadanou literaturu, předpokládá se minimálně četba kapitoly k sociologii konfliktu v učebnici Jana Kellera). Kurz bude vyučován v prostředí MS Teams: https://teams.microsoft.com/l/team/19%3a4960abcc404a4bd082b2da55fad62c53%40thread.tacv2/conversations?groupId=3d7af832-75a4-4a08-a48d-3de68558661c&tenantId=e09276da-f934-4086-bf08-8816a20414a2 |
|
|
|
|
|
|
Kód předmětu:
YBSB014 |
Garant:
Pospíšilová,T. |
|
Semestr:
letní
|
Jazyk výuky:
čeština
|
|
Kredity:
4
|
Klíčová slova:
sociálněvědní teorie
|
|
Rozvrh:
út 15:30 - 16:50, místnost YT003 (Fakulta humanitních studií Troja Pátkova 2137/5)
|
|
Anotace:Předmět se zabývá vybranými sociologickými koncepty, které nachází využití při studiích občanské společnosti a jevů s ní spojených, jako je dobrovolnictví, dárcovství, občanská angažovanost či solidarita. Předmět se zaměřuje na koncepty, které sociologům umožňují rozumět organizaci sociálního života, sociálním institucím a společenským změnám. Výuka probíhá formou přednášek a navazujících seminářů. Koncepty jsou představovány s využitím základní sociologické literatury. Jejich diskuse ve vztahu ke konkrétním teoriím či výzkumům z oblasti občanské společnosti pomáhá studentům nejen lépe porozumět sociologickým konceptům, ale také je seznamuje s občanskou společností jako předmětem studia. Předmět je vyučován vyučujícími studijního programu Studia občanské společnosti FHS UK.Cíle předmětu:1. Seznámit studující s pojmem občanská společnost a s aktéry a strukturami, které občanskou společnost tvoří, dále pak s vybranými sociologickými koncepty (identita, důvěra, normy, socializace ad.), které se využívají při studiu různých dimenzí a aspektů občanské společnosti.2. Představit studujícím občanskou společnost jako mnohovrstevnému a kulturně podmíněnému fenoménu, který lze zkoumat a diskutovat na mikro, mezi i makro úrovni společenských vztahů a institucí a být schopen/a kriticky nahlížet a diskutovat vybraná témata. |
|
|
|
|
|
|
Kód předmětu:
YBSB040 |
Garant:
Wladyniak,L. |
|
Semestr:
letní
|
Jazyk výuky:
čeština
|
|
Kredity:
4
|
Klíčová slova:
rodina
|
|
Rozvrh:
po 15:30 - 16:50, místnost YT121 (Fakulta humanitních studií Troja Pátkova 2137/5)
|
|
Profilový předmět je věnován problematice sociologie rodin a zaměřuje se na rodinné formy soužití v současné společnosti. Cílem kurzu je sledovaní vývoje a proměny tradiční instituce rodiny, a také vzniku nových forem intimních vztahů. Kurz uvádí také sociologické teoretické a metodologické východiska ke zkoumání rodin, vztahů a také dalších souvisejících sociálních jevů.V letním semestru 2021 kurz bude mít formu online přednášek každý týden (MS Teams). |
|
|
|
|
|
|
Kód předmětu:
YBSB009 |
Garant:
Špaček,O. |
|
Semestr:
letní
|
Jazyk výuky:
čeština
|
|
Kredity:
4
|
Klíčová slova:
sociálněvědní teorie
|
|
Rozvrh:
st 9:30 - 10:50, místnost YT121 (Fakulta humanitních studií Troja Pátkova 2137/5)
|
|
Kurz se zaměřuje na představení klíčových přístupů a témat současné sociologie spotřeby. První část kurzu bude věnována východiskům studia spotřeby v sociálních vědách. V druhé části budeme na příkladu různých zájmových oblastí studia (hudba, film, jídlo, alkohol, technologie, nakupování apod.) ilustrovat klíčové koncepty sociologie spotřeby.Kurz patří mezi sociologické povinně-volitelné profilující předměty. |
|
|
|
|
|
|
Kód předmětu:
YBSB007 |
Garant:
Müller,K. |
|
Semestr:
letní
|
Jazyk výuky:
čeština
|
|
Kredity:
4
|
Klíčová slova:
komunikace, metodologie, média, sociálněvědní teorie
|
|
Rozvrh:
čt 14:00 - 15:20, místnost YT242 (Fakulta humanitních studií Troja Pátkova 2137/5)
|
|
Cílem kurzu je přispět k porozumění aktuálním problémům interakce mezi věděním a jednáním a jejím významu pro komunikaci a institucionalizaci lidského a sociálního jednání. Využívá k tomu klasické i současné poznatky sociologie vědění – oboru, který se rozvíjel od počátku ustavovaní věd o člověku a společnosti (počínaje od počátku 19. století) a sleduje epistemické otázky tohoto pole vědeckého poznání v jejich zvláštnosti i v jejich vztahu k vědám o přírodě. Sociologický výklad sociálně ustavovaných forem vědomého a znalého jednání bude podpořen historizujícím pohledem a doprovázen filozofickou reflexí, což umožní porozumět integrující úloze vědění v panujících mocenských a kulturních poměrech. Historizující pohled vychází od idejí osvícenství a "projektu modernity". Epistemické problémy jsou prezentovány pomocí dvou poznávacích „tradic“ vědění o člověku a společnosti – pozitivní tradice a fenomenologické tradice. Pozitivní tradice je diskutována s pomocí poznatků klasických zakladatelů společenskovědních oborů (A. Comte, E. Durkheim a představitelů tzv. vídeňského kruhu) a také s pomocí zde probíhajících metodologických sporů a průniku pozitivních přístupů do současných společensko-vědních oborů. Fenomenologická tradice je diskutována s využitím koncepčních přístupů M. Schelera a A. Schütze a také s využitím diskuze k přínosu K. Mannheima ke studiu ideologií. Výše uvedený výklad seznámí studenty-tky se základními pojmy a přístupy k analýze vztahů mezi jednáním a věděním a mezi logickými, sociálními a etickými aspekty panujících soustav vědění. Následující témata kurzu využívají výše prezentované poznatky k analýze poznávací zdrojů současných institucí a jejich možných změn. Klíčovým pojmem je institucionální reflexivita – schopnost panujících institucí sledovat důsledky svého fungování, kriticky reflektovat změny v prostředí jejich fungování a přehodnocovat habitualizovaná východiska svých praktik. Okolnosti a formy institucionální reflexivity budou diskutovány na příkladu probíhajících změn v oblasti vědeckých a politických institucí a s využitím poznatků aktuálních studií moderního vědění, jednání a moci. |
|
