|
|
|
|
|
Kód předmětu:
YBSB015 |
Garant:
Čábelková,I. |
|
Semestr:
zimní
|
Jazyk výuky:
čeština
|
|
Kredity:
4
|
Klíčová slova:
-
|
|
Rozvrh:
po 11:00 - 12:20, místnost Y6022 (Jinonice - budova B, U Kříže 8, Praha 5)
|
|
Cílem kurzu je seznámit studenty se základními pojmy makro a mikroekonomie, poukázat na souvislosti ekonomie s dalšími obory jako jsou antropologie, dějiny, právo, morálka, občanský sektor. Zvláštní pozornost bude věnována aktuálním socio-politickým tématům a socio-economickým procesům. |
|
|
|
|
|
|
Kód předmětu:
YBSB008 |
Garant:
Špaček,O. |
|
Semestr:
zimní
|
Jazyk výuky:
čeština
|
|
Kredity:
4
|
Klíčová slova:
sociálněvědní teorie
|
|
Rozvrh:
st 11:00 - 12:20, místnost Y6021 (Jinonice - budova B, U Kříže 8, Praha 5)
|
|
Sociální nerovnosti představují jedno z?jádrových a konstitutivních témat sociologického zkoumání společnosti. Pojem ‚třída‘ a analýza trendů ve vývoji struktury společnosti se vrací do středu zájmů nejen odborné obce, ale stává se čím dál častěji i tématem veřejné diskuze. Jedním z?vysvětleních současných politických otřesů (zvolení Trumpa, Brexit, vzestup populismu) je právě dlouhodobé přehlížení výrazných sociálních a kulturních propastí v?sociálním prostoru. Tento kurz si klade za cíl seznámit studenty na bakalářské úrovni se základními přístupy ke studiu sociálních nerovností v?současných společnostech. Specifický důraz budeme klást na seznámení se s?pojmem ‚třída‘, jenž má nezastupitelné místo v?intelektuální tradici analýzy moderní společnosti. V?kurzu se budeme věnovat teoretickým argumentům, stejně jako konkrétním empirickým případům, které demonstrují relevanci sociálních nerovností (nejen) v?každodenním životě. Ve výkladu se budu mimo jiné opírat o současný významný návrat výzkumníků k?neo-bourdieusianské tradici, která integruje ekonomické i kulturní aspekty sociálních nerovností. |
|
|
|
|
|
|
Kód předmětu:
YBSB006 |
Garant:
Müller,K. |
|
Semestr:
zimní
|
Jazyk výuky:
čeština
|
|
Kredity:
4
|
Klíčová slova:
sociálněvědní teorie
|
|
Rozvrh:
čt 14:00 - 15:20, místnost Y1036 (Jinonice - budova B, U Kříže 8, Praha 5)
|
|
Cíle kurzu1. Představit sociálně vědní diskuzi ke koncepcím modernizace a její význam pro porozumění situaci současných společností2. Objasnit význam institucí při jednání a soužití lidí a prostředky i okolnosti změny institucionálního uspořádání společností3. Praktikovat a prohlubovat poznávací dovednosti při studiu společností (oborové a mezioborové pohledy, funkční a kulturní přístupy, strukturní a činnostní aspekty)AnotaceKurz prezentuje odborné vědění o významu institucí v rozvoji a uspořádání lidských společností. Využívá poznatky jednotlivých vědních oborů (antropologie, historie, ekonomie, sociologie) pro porozumění povaze institucí, faktorům jejich stability i možnostem jejich změny. Historicko-sociologický pohled navazuje na představy klasických myslitelů o faktorech ovlivňujících proměny tradičních společností v jejich moderní podobu (Marx, Weber, Durkheim). Pro aktuální analýzu současných společností je využita sociologická diskuze z 90. let minulého století, která vyhodnocovala změny v poválečných formách (institucích) kapitalistického hospodaření, demokratického vládnutí a industrializace přírody i válčení a navrhuje nekatastrofický / reflexivní přístup k řešení krizových jevů v současných společnostech (koncepce radikalizované či reflexivní modernity). Výklad k aktuálním problémům institucionálních změn využívá koncepci institucionálního shluku modernity (Giddens), která umožňuje sledovat změny, které se prosazují na hranicích mezi institucemi soukromo-kapitalistického hospodaření, liberálně demokratického vládnut a industriálních prostředků moci. Pro interpretaci prostředků institucionální změny je využita konstruktivistická koncepce institucí (Berger, Luckmann), která umožňuje porozumět úloze kulturních zdrojů při formování i změně funkčně specifických institucionálních rámců jednání (proces reflexivního vyvázání z habituálního vědění a jednání). Na příkladu změn v instituci rodiny a intimity je diskutován vliv kulturně mocenských nerovností, emancipačních snah a sociálních konfliktů na institucionální reflexivitu. Další příklad je věnován vlivu současných mediálních prostředků na institucionální reflexivitu, zejména prostřednictvím sociálních sítí a s nimi spojených možnosti prezentovat kulturně kritické varianty transformace současných institucí. |
|
|
|
|
|
|
Kód předmětu:
YBSB006K |
Garant:
Müller,K. |
|
Semestr:
zimní
|
Jazyk výuky:
čeština
|
|
Kredity:
4
|
Klíčová slova:
sociálněvědní teorie
|
|
Rozvrh:
bez rozvrhu nebo dosud není rozvrh zadán
|
|
Cíle kurzu 1. Představit sociálně vědní diskuzi ke koncepcím modernizace a její význam pro porozumění situaci současných společností 2. Objasnit význam institucí při jednání a soužití lidí a prostředky i okolnosti změny institucionálního uspořádání společností 3. Praktikovat a prohlubovat poznávací dovednosti při studiu společností (oborové a mezioborové pohledy, funkční a kulturní přístupy, strukturní a činnostní aspekty) Anotace Kurz prezentuje odborné vědění o významu institucí v rozvoji a uspořádání lidských společností. Využívá poznatky jednotlivých vědních oborů (antropologie, historie, ekonomie, sociologie) pro porozumění povaze institucí, faktorům jejich stability i možnostem jejich změny. Historicko-sociologický pohled navazuje na představy klasických myslitelů o faktorech ovlivňujících proměny tradičních společností v jejich moderní podobu (Marx, Weber, Durkheim). Pro aktuální analýzu současných společností je využita sociologická diskuze z 90. let minulého století, která vyhodnocovala změny v poválečných formách (institucích) kapitalistického hospodaření, demokratického vládnutí a industrializace přírody i válčení a navrhuje nekatastrofický / reflexivní přístup k řešení krizových jevů v současných společnostech (koncepce radikalizované či reflexivní modernity). Výklad k aktuálním problémům institucionálních změn využívá koncepci institucionálního shluku modernity (Giddens), která umožňuje sledovat změny, které se prosazují na hranicích mezi institucemi soukromo-kapitalistického hospodaření, liberálně demokratického vládnut a industriálních prostředků moci. Pro interpretaci prostředků institucionální změny je využita konstruktivistická koncepce institucí (Berger, Luckmann), která umožňuje porozumět úloze kulturních zdrojů při formování i změně funkčně specifických institucionálních rámců jednání (proces reflexivního vyvázání z habituálního vědění a jednání). Na příkladu změn v instituci rodiny a intimity je diskutován vliv kulturně mocenských nerovností, emancipačních snah a sociálních konfliktů na institucionální reflexivitu. Další příklad je věnován vlivu současných mediálních prostředků na institucionální reflexivitu, zejména prostřednictvím sociálních sítí a s nimi spojených možnosti prezentovat kulturně kritické varianty transformace současných institucí. |
|
|
|
|
|
|
Kód předmětu:
YBSB012 |
Garant:
Novák,A. |
|
Semestr:
zimní
|
Jazyk výuky:
čeština
|
|
Kredity:
4
|
Klíčová slova:
sociálněvědní teorie, životní prostředí
|
|
Rozvrh:
út 14:00 - 15:20, místnost Y6020 (Jinonice - budova B, U Kříže 8, Praha 5)
|
|
Kurz představuje uvedení do oboru environmentální sociologie, do jeho dějin, základní terminologie, směrů a problémů až po současný stav, včetně nejvýznamnějších představitelů. Seznamuje studenty a studentky s vybranými sociologickými přístupy ke vztahu mezi přírodou, životním prostředím a společností, se základními sociologickými pojmy environmentální sociologie, s osobnostmi a teoriemi. Cílem kurzu je rozvíjet schopnost kritického náhledu na současnou environmentální debatu, schopnost analýzy aktuálních témat environmentální debaty v kontextu sociologických teorií. Kurz bude zakončen písemnou zkouškou. |
|
|
|
|
|
|
Kód předmětu:
YBSB001 |
Garant:
Havelka,M. + Müller,K. + Špaček,O. |
|
Semestr:
zimní
|
Jazyk výuky:
čeština
|
|
Kredity:
4
|
Klíčová slova:
sociálněvědní teorie
|
|
Rozvrh:
st 12:30 - 13:50, místnost Y1036 (Jinonice - budova B, U Kříže 8, Praha 5)
|
|
Jednotlivé přednášky kurzu jsou zaměřeny na základní sociologická témata, prostřednictvím nichž se studující mají možnost seznámit s klíčovými sociologickými pojmy, koncepty a teoriemi. S využitím příkladů z dnešní společnosti a výstupů řady sociologický výzkumů budou moci studující v průběhu přednášek sledovat aplikaci konceptů a teorií při analýze konkrétních sociálních problémů a situací dnešní společnosti (globální oteplování, migrace, proměna rodiny, atd.) a tak se i seznámit se sociologickým způsobem přemýšlení o společnosti. |
|
|
|
|
|
|
Kód předmětu:
YBSB001K |
Garant:
Havelka,M. + Müller,K. + Špaček,O. |
|
Semestr:
zimní
|
Jazyk výuky:
čeština
|
|
Kredity:
4
|
Klíčová slova:
sociálněvědní teorie
|
|
Rozvrh:
bez rozvrhu nebo dosud není rozvrh zadán
|
|
Jednotlivé přednášky kurzu jsou zaměřeny na základní sociologická témata, prostřednictvím nichž se studující mají možnost seznámit s klíčovými sociologickými pojmy, koncepty a teoriemi. S využitím příkladů z dnešní společnosti a výstupů řady sociologický výzkumů budou moci studující v průběhu přednášek sledovat aplikaci konceptů a teorií při analýze konkrétních sociálních problémů a situací dnešní společnosti (globální oteplování, migrace, proměna rodiny, atd.) a tak se i seznámit se sociologickým způsobem přemýšlení o společnosti.Kurz je základním kurzem sociologických profilujících povinně volitelných předmětů se skupiny společenských věd. Podmínkou zapsání je splnění kurzu Úvod do společenských věd II. |
|
|
|
|
|
|
Kód předmětu:
YBSB004 |
Garant:
Šubrt,J. |
|
Semestr:
zimní
|
Jazyk výuky:
čeština
|
|
Kredity:
4
|
Klíčová slova:
sociálněvědní teorie
|
|
Rozvrh:
út 8:00 - 9:20, místnost Y2080 (Jinonice - budova A, U Kříže 8, Praha 5)
|
|
V rámci kurzu jsou posluchači seznámeni s koncepcemi a přístupy významných představitelů sociologického myšlení 19. a počátku 20. století (A. Comte, H. Spencer, K. Marx, M. Weber, G. Simmel, F. Tönnies, G. Tarde, E. Durkheim, V. Pareto, L. F. Ward, Ch. H. Cooley, T. Veblen, W. Thomas, G. H. Mead). Důraz je položen na charakteristiku základních sociologických paradigmat této doby a klíčových otázek, o jejichž řešení se uvedení teoretikovou pokoušeli. Zároveň je pozornost věnována i tomu, jaký význam má toto myšlenkové dědictví pro soudobou sociologii. |
|
