Hedvika Novotná o studiu společenských věd na FHS


Co se studenti díky předmětům ze Společenskovědního modulu naučí?


Prostřednictvím společenskovědního modulu by studenti měli získat vhled do čtyř společenskovědních disciplín: sociologie, sociokulturní antropologie, psychologie a ekonomie. Úkolem bakalářského studia na FHS UK přitom je poskytnout všem studentům základní orientaci v těchto oborech a zájemcům pak i důkladnější vědění v té které oblasti. Primárně by se od společenských věd měli studenti naučit nahlížet svět jako nesamozřejmý, tedy nahlížet sociální realitu kolem sebe nikoli jako danou, ale jako důsledek mnoha různých příčin, pnutí a společenských pohybů ať už na mikro nebo makro úrovni. Studenti by se měli naučit přemýšlet právě o této nesamozřejmosti světa kolem nás.


Liší se nějak přístup ke společenským vědám od toho, na nějž bývají studenti zvyklí ze střední školy?


Pro mě je takové srovnání obtížné, protože do výuky na středních školách mám mizivý vhled, nehledě na to, že výuka společenských věd se na jednotlivých školách může velmi lišit. Navíc mluvím o čtyřech svébytných oborech, takže na takto položenou otázku je opravdu obtížné odpovědět. Domnívám se ale, že odlišnost může být v důrazu na osvojení si uvažování v rámci toho kterého oboru. S tím se snoubí povaha společenských věd jako věd bytostně empirických - to znamená, že své poznání zakládají na empirickém výzkumu sociální reality, resp. sociálního světa. Považujeme proto za významné, aby studenti byli schopni promýšlet vztah mezi teorií a empirií. Jinými slovy, aby dokázali uvažovat o vybraném tématu také v kontextu výzkumu, který by bylo možné realizovat. Ty, které některá ze společenských věd zaujme, pak vedeme k tomu, aby takové výzkumy již v bakalářskému studiu sami prováděli.


S čím se studenti v rámci povinných atestů Společenskovědního modulu nejvíce potýkají?


Předně se potýkají s tím, že mají tendenci učit se nazpaměť nějaká fakta na úkor toho, aby opravdu pochopili a uchopili uvažování v rámci toho daného oboru.  Pokud studenti nejsou schopni ponořit se do daného způsobu myšlení (sociologického, antropologického, psychologického či ekonomického), nechápou pak ani souvislosti, na které se tážeme. S tím významně souvisí jeden velký problém, na který bych ráda upozornila, a tím je, že studenti často rezignují na čtení doporučených (potažmo povinných) textů a učí se pouze z cizích výpisků. Takové výpisky jsou ale jednak už něčí interpretací daného textu (přičemž obvykle od neznámého autora), ale především obvykle postrádají slovesa. Ovšem společnost, potažmo svět se neustále „děje“, je dynamický a proměnlivý. A právě slovesa (vedle dalších větných členů, ovšem) jsou tím, co v textu dává jednotlivým datům nebo jevům, resp. jejich výkladům, význam. Když slovesa chybí, je potom těžké rozumět tomu, o co v daném textu jde – potažmo tedy co se děje v popisovaném sociální světě.


Jsou v rámci jednotlivých společenskovědních disciplín nějaké směry, kterým by se naši vyučující věnovali více?


Samozřejmě, že v rámci bakalářského studia na FHS nevyučujeme žádný ze jmenovaných oborů v celé šíři. Ostatně v celé šíři se tyto obory nevyučují ani v rámci jednooborových studií. Na vysoké škole záleží vždy na tom, čemu se věnují konkrétní vyučující. V rámci sociologie lze na FHS navštěvovat přednášky ze sociologie náboženství, sociologie vědění, sociologie institucí, ale kolegové se věnují také například sociologii spotřeby a sociálním nerovnostem, případně sociologickým studiím, které jsou spojeny s občanskou společností a neziskovým sektorem. V antropologii mohou studenti nalézt jednak oblasti, které se věnují klíčovým tématům současné antropologie, to znamená otázkám moci, vyjednávání identit (národnostních, lokálních či jinak vymezených) či paměti, a dále jsou tu studia věnující se antropologii současné vesnice nebo naopak městu. S tím souvisí téma (hudebních) subkultur a v českém prostřední unikátní program etnomuzikologie, který sleduje sociální aspekty hudby, ať už se jedná o hudební produkci nebo hudební konzumaci. Vedle toho máme v rámci antropologie zastoupenou i etnologii, která se věnuje především (ale nejen) menšinové problematice. Pokud jde o psychologii, zaměřujeme se jednak na evoluční psychologii včetně srovnávací evoluční psychologie zvířat a lidí, na vývojovou psychologii se zaměřením na vývoj dětí v předškolním a raně školním věku a vedle toho se kolegyně věnují sociální psychologii a také psychologii osobnosti. Ekonomie pak sleduje jak mikroekonomická (základy ekonomického myšleni a chováni v každodenním životě a jejich vliv na trhy a ceny), tak makroekonomická (ekonomické cykly, finanční mechanismy, daňové systémy, volby, hospodářská politika státu) témata.


Měli byste pro studenty, kteří už teď vědí, že by se rádi zaměřili na některou ze společenských věd, nějaká doporučení ohledně předmětů, které by stálo za to si zapsat už v 1. ročníku?

Vzhledem k tomu, že klademe velký důraz na uchopení způsobu uvažování v rámci těch daných disciplín nebo oborů, domnívám se, že v prvním ročníku by se studenti měli věnovat především důslednému studiu úvodů, které mají v rámci společenských věd předepsány, a až následně začít navštěvovat specializované kurzy, které na vědomosti z úvodních kurzů navazují. V systému Moodle pak máme připravená doporučení jak pro studenty, kteří se společenským vědám věnovat chtějí, tak i pro ty ostatní. (http://moodle.fhs.cuni.cz; Titulní stránka / ► Kurzy / ► Společenskovědní modul/ Department of Social Sciences / ► Průvodce studiem ve Společenskovědním modulu)



Poslední změna: 9. listopad 2017 18:01 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Univerzita Karlova

Fakulta humanitních studií

U Kříže 8

158 00 Praha 5 - Jinonice

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČ: 00216208

DIČ: CZ00216208

Podatelna

Všechny kontakty


Jak k nám